Realita

S přehledem nejhorší film který jsem za poslední měsíce viděl. Realita je do sebe zahleděná rádoby umělecká onanie a vykrádačka Lynche. Jenže ne vrcholného Lynche, ale pozdního, reprezentovaného ubíjejícím Inland Empire. Gupieux se inspiroval zápletkou, kamerou, námětem, nenávistí k televizi a kupodivu i postavami. Naštěstí se neinspiroval délkou, takže místo úděsných 197 minut nudy přede mě vyvyrhl téměř snesitelných 87 minut. (25.08.2022)

Výtečný autorský film, který se mi hodně líbil. Zpočátku mě sice moc nebavil, ale odměnou za mou trpělivost bylo divácké ohromení, které se dostavilo cca. po hodině. Vše, co následovalo poté, jsem shledal skoro jako geniální, a nesmírně jsem si to užíval. Současně je to film, který je neobyčejně hravý a vtipný - nasmál jsem se dost a dost a chovám velký respekt ke Quentinu Dupieuxovi, že dokázal něco takového napsat, zrežírovat a ještě sám stát za kamerou. Dějová linka s chlapíkem, který by rád natočil svůj první film, ale naráží na nepochopení manželky, mi připomněla Kieślowského Amatéra, a mícháním různých rovin reality a snu mi to pro změnu připomnělo zde již zmíněné filmy Přízrak svobody či Počátek; referenčních filmů by se ale dalo najít mnohem víc (např. Myslící moře). Za sebe bych k filmu směřoval snad jen dvě výtky: ústřední znepokojivá melodie, která se line celým filmem, může začít být časem trochu otravná, a za druhé pořád nemůžu zapomenout na jistou znuděnost, kterou ve mně bizarní děj zpočátku vyvolal - dovedu si představit, že hodně lidí by ten film stihl ze začátku odradit, což je podle mě škoda. Jinak za sebe mohu všem fandům chytrých a invenčních filmů, které si nápaditě pohrávají s metafikčními postupy, tento snímek jen doporučit - lepší mindfuck z poslední doby aby pohledal. UPDATE 03. 06. 2016 - Při druhém zhlédnutí se mi ten film líbil stejně jako prve, dokonce možná ještě o trochu víc. Ba možná mě teď i víc bavil ten "normální" začátek, který mě minule naopak nudil, a který nedává vůbec tušit, jaká pakárna se z toho nakonec vyvrbí - přiznám se, že ani na druhé zhlédnutí jsem nedokázal rozklíčovat, která rovina ve filmu je ta "reálná", a chovám nově pochybnosti, zda je to vůbec možné. Třeba je ten film fakt jen taková hříčka, nad kterou ani nemá smysl nějak víc hloubat, a stačí si prostě jen užít její bizarní logiku a naprosto nečekané vyústění (mimochodem souhlasím s názorem, který se zde objevil v jednom komentáři, že poslední dvě scény bych z filmu zcela vystřihnul - mně osobně by se mnohem víc líbilo, kdyby film končil bez nich). Toto je film, u něhož snad ani nejde spoilerovat - děj lze jen těžko převyprávět, to se prostě musít vidět. Byť si nově myslím, že to rozhodně není film pro každého a spoustu lidí to asi prostě jen otráví svou "nepochopitelností" - pokud ale člověk dokáže takový film docenit, je to pak náramná filmová jízda. Za mě i podruhé velké nadšení a divácká radost. (10.12.2015)

"Ta knížka se mi líbí." Tak si tak říkám, že nejenom Quentin Tarantino, ale i Mr. Dupieux má talent a i když s tím určitě někdo nebude souhlasit, tento film nemusí chápat, stačí ho jen vnímat. Bylo by totiž opravdu skvělé, kdyby se filmoví režiséři mohli na svá díla podívat ještě dřív, než je natočí. Určitě bych tu pak neviděl ty černé či modré čtverečky. (11.06.2016)

Co jsem vlastně čekal jiného? Realita je cokoliv, hlavně asi totálně mimo realitu. Tak hodinu jsem si myslel, že vím, o čem film je a pak z filmu Mr. Oizo začal dělat jedno velké dejá vu. Ztratil se totiž v realitě, snech a fikci, což jsem nebyl schopnej pobírat. A vlastně jsem to ani nechtěl pobírat. Prostě jsem jenom nechápavě čuměl a naprosto hypnoticky poslouchal jedinej hudební motiv, kterej způsobil to, že ho z dnešních nočních můr určitě nevypudím. (07.12.2015)

Kdyby většina kinematografické produkce vypadala jako filmy Quentina Dupieuxe, asi by mě to lehce znepokojilo. Zatím však představují vítané osvěžení. Absurdní scéna, kdy kameraman podivné televizní show o vaření poprvé navštíví filmového producenta se svým nápadem na horor o vraždících televizorech, se nese v té nejlepší tradici montypythonovského humoru. (08.08.2016)