Tygr a drak: Meč osudu

Čínský film s čínskými herci o čínském kung-fu odehrávající se ve středověké Číně a... mluví se v něm anglicky. Tohle je už od samého začátku tak strašlivě špatně, až je mi z toho špatně, konkrétně na blití. Kvůli podobné zhovadilosti jsem nikdy neviděl (a nikdy vidět nechci) Fridu, na kterou jsem se přitom kdysi dost těšil. Tady jsem udělal výjimku kvůli mojí srdcovce Tygr a drak z roku 2000. A nelituju, i když moje uši dost trpěly. Film s jednoduchým a vcelku předvídatelným příběhem po vzoru klasických "pohádkových" kung-fu filmů, s poněkud televizním vzezřením (Netflix), ne tolik epický jako Tygr a drak, ani tolik výpravný a poetický jako třeba Hrdina, vezoucí se samozřejmě na vlně popularity svého předchůdce a opakující i některé jeho modely, ale epický a výpravný víc než dost, nabitý parádní baletně-bojovo-trikovou akcí a obsazený spoustou sympatických herců s Michelle Yeoh v čele. Klidná kamera, (pří)jemná hudba, estetický vizuál. Hezkým čínským ženským to při řežbách moc sluší a jejich kung-fu kreace jsou šmrncovní, ale i chlapi jsou vesměs sympaťáci, včetně záporáků. Báječná, řemeslně dobře zmáknutá relaxačka, které bych dal jistě plný počet, kdyby se v ní originálně šprechtilo mandarínsky nebo kantonsky. (26.06.2019)

Mizér a Brak: Meč ostudu. Prvý Tiger a Drak patrí medzi jeden z mojich najobľúbenejších filmov a zároveň jeden z najlepších aké som videl. Vzhľadom na podmienky vzniku som ani náznakom podobnú kvalitu od tohto video-on-demand pokračovania nečakal. Že to však bude až takto mdlý, mizerný a B -éčkový film bez jedinej ambície však tiež nie. Produkcia Netflixu sa totiž pýši minimálne na poli seriálov prevažne vysokou kvalitou a poskytuje tvorcom dostatočnú slobodu v námetoch. Bohužiaľ, to isté zatiaľ neplatí aj o ich filmovej produkcii. Sword of Destiny totiž iba využíva populárne meno, no inak to je nanajvýš zameniteľný treťotriedny wuxia film, ktorých sa v Číne urodí do roka niekoľko a ktorý toho navyše ani s pôvodným filmom veľa spoločného nemá. Okrem toho, že sa tu vyskytuje „zelený meč“ a opäť hrá Michelle Yeoh. Inak je preč všetko čo robilo Tigra a Draka výnimočným filmom. Poézia súbojov, silná love story, perfektná choreografia, vynikajúce herecké výkony, úchvatná hudba a kamera. Ostali iba priemerné bitky, ktorých je síce viac ako v pôvodnom filme, ale ani jedna nie je nijako zvlášť zaujímavá, prepracovaná alebo akokoľvek strhujúca, zbytočný príbeh, ktorý za tú hodinu a pol nemá čo povedať, herci ktorí nemajú čo hrať a pribudlo množstvo zbytočného a lacného CGI, ktorý tento film vôbec nepotreboval. A mandarínčinu nahradila angličtina a tak tu v tej „bájnej Číne“ (tie úvodzovky schválne, keďže sa tentoraz natáčalo na Novom Zélande!) všetci veselo speakujú. Preč je akékoľvek čaro, kvalita, ambície, prepracovanosť prvého filmu. A tak namiesto toho, aby sme sa po tých šestnástich rokoch dočkali ďalšieho zásadného wuxia, ktorý sa zapíše do filmovej histórie a ani po tých rokoch nezostarne ani o deň, sme dostali treťotriedny film, ktorý už v deň svojho zvyku pôsobí ako zaostalý príbuzný spred dvadsiatich rokov a iba zbytočne robí menu hanbu. Tie dve hviezdičky by tomu pravdepodobne išli udeliť, ale nevidím na to dôvod pri filme, ktorý takto špiní odkaz takého majsterštyku akým je Tiger a Drak od Anga Leeho. Lacný televízny produkt vhodný na televízne obrazovky o druhej poobede na televíznej stanici typu TV Barrandov. CELKOVO: 1,5* (3/10) (10.03.2016)

S tímhle se prostě nedá prosadit na americkém trhu, ani v Asii. Sice je fajn, že akční choreografie jede na plný plyn OST fakt kvalitní, kameraman je zjevně fanouškem mistrů jako Peter Pau (protože má jejich postupy v krvi), nicméně film se topí na zkratkovitém minimalistickém scénáři i na poměry třídy B. Takový potenciál to mělo, režisér, choreograf, hlavní hvězdy, bylo to pohřbeno laciným vzhledem, efekty. I přesto všechno mohl film zachránit lepší skript, propracovanější dialogy. Navíc přece jen je trochu nepřirozené použití angličtiny, byť to mluví původní herci, to se do tohoto druhu filmu nehodí. Výsledek, těžké béčko pro fanoušky Donnieho, Michelle. Doufejme, že tento model tvorby filmů se neujme, hlavní herci natočí něco lepšího (stejně tak režisér), bylo by fajn, aby Natasha Liu Bordizzo zakotvila v ranku akčních hrdinek, těch není nikdy dost. (06.03.2016)

Standardní čínštinu nahradila angličtina a tady Netflix ztrácí s pokračováním první body. Příběh je velmi přímočarý a vykrádá první film. Tentokrát chce pro sebe meč Zelený osud (Green Destiny) získat Hades Dai. Michelle Yeoh (Yu Shu Lien), Donnie Yen (Silent Wolf / Meng Si Zhao), Natasha Liu Bordizzo (Snow Vase) a Harry Shum Jr. (Wei Fang) jako páry nefungují, protože chybí citové vzplanutí. To nejlepší z úst Yu Shu Lien: "All this for a sword. Code, duty, honor. Excuses for bloodshed, all of them. That is why I left it behind." ("Tohle všechno pro meč. Kód, povinnost, čest. Všechno to jsou výmluvy pro krveprolití. Proto jsem nechala tenhle život za sebou.") a "I believe there are things worth fighting for." ("Věřím, že existují věci, pro které má smysl bojovat."). Woon Young Park (Thunder Fist), Chris Pang (Flying Blade), Darryl Quon (Turtle Ma) a JuJu Chan (Silver Dart Shi) se představí jako bojovníci, kteří mají smysl pro čest a spravedlnost. Jason Scott Lee (Hades Dai), Roger Yuan (Iron Crow), Veronica Ngo Thanh Van (Mantis) a Eugenia Yuan (Blind Enchantress) jako záporné postavy dostanou velice málo prostoru a při tom by bylo o čem vyprávět. Eugenia Yuan je dcerou Pei-pei Cheng, která hrála Nefritovou lišku (Jade Fox) v Crouching Tiger, Hidden Dragon (2000) a vyhrála cenu Hong Kong Film Award v kategorii Nejlepší herečka ve vedlejší roli. Délka snímku není uvedena přesně, protože je ve skutečnosti 100 minut. HODNOCENÍ 60% (Netflix) (28.02.2016)

Z recenzí i komentářů je patrná silná glorifikace prvního dílu a dojem, že Meč osudu na jeho pověsti pouze parazituje. Takové srovnání stojí na poněkud chybném předpokladu, není totiž nutné, aby všechny díly (jakékoliv) série fungovaly stejným způsobem. Pro dvojku je srovnání se „skvostným originálem“ nejen zbytečně konzervativní, ale i likvidační. Takto nevyrovnaný souboj totiž nemůže vyhrát. Stačí vedle sebe postavit jména Ang Lee (režisér prvního filmu) a Woo-ping Yuen (choreograf prvního, režisér druhého). Oba jsou zástupci naprosto odlišných tradic. Na straně jedné (první díl) jsou bojové scény v pozadí a (primárně) pomáhají formovat tematickou rovinu filmu. Lee se také snaží rozkládat způsob, jakým je wuxia akce tradičně vytvářena (jejich extrémním zpomalením, zaměřením se na ženské hrdinky). Na straně druhé pak máme tvůrce, pro kterého jsou bojové sekvence centrálním bodem filmového systému. Od svého debutu se je snaží posouvat dál, jak choreograficky, tak režijně. Nepřistupuje k žánru zvenku, rozkladem tradic (jako Lee), ale posouvá ho kupředu zevnitř, skrze jejich aktualizaci a naplňování (k nejvýraznější reflexi žánrových schémat se dostal ve Zrození legendy). Takže ono negativní přijetí je spíše spojeno s přechodem od „vysokého“ k „nízkému“, konkrétněji tedy od uměleckého filmu -> k filmu žánrovému. // Samotný Sword of Destiny je pak skvělý film, ve kterém nejsou charaktery definovány psychologií, ale bojovou specializací. Yuen dovedně variuje akční scény (jiná prostředí, počty nepřítel, specializace), precizně jimi rytmizuje vyprávění a vede diváckou pozornost tam, kam potřebuje. Vynikající žánrovka. (30.05.2017)