Vinnetou - Poslední výstřel

Vynechání reprízy v televizi se rovnalo velkému prohřešku, ostatně jako v případě třech předchozích dílů „slavné čtyřky“ od Haralda Reinla. Konec udatného náčelníka se blíží, sám to cítí, jen divák celou dobu doufá (ač zná díl nazpaměť), že závěr bude vypadat přeci jenom jinak. Velký hospodářský rozmach láká do Středozápadu obrovské množství bílých přistěhovalců toužících po pozemcích. K těm jim pomůže banda spekulantů, pro které mají být indiáni jen drobnou překážkou. Vyvrcholení je poměrně příběhově pestré, rychle střídáme lokace (Santa Fé), nenudíme se, nemusíme sledovat množství naivních situací (dokonce i Sam Hawkens děj jakž takž někam posouvá), navíc je vše znovu vyvedené v zářivých barvách a širokoúhlém formátu. K tomuhle naivně bezelstnému pohledu na dávnou dobu pochopitelně dokonale sedí i pod kůži se vrývajícího hudba Martina Böttchera. A já vím, že budu tuhle sestavu z nekonečných dálav prérií hltat i za dalších deset let. (29.01.2017)

Verte mi, snáď nepoznám nikoho, kto by si v závere filmu aspoň trochu nepoplakal. Mne sa to už neraz prihodilo, ale v podstate som rád, že ma niektoré filmy vedia skutočne dojať, ehm. Aj keď, slzy sa mi hrnú do očí už vtedy, keď počujem tú melódiu, tú nezabudnuteľnú melódiu. Osobitne tento film ohodnotiť neviem, pretože všetky tri Reinlove filmy beriem ako jeden geniálny celok na ktorý v živote nezabudnem. A je možné, že ani po smrti... (27.11.2007)

Pokud jste podlehli nádhernému a takřka dětinskému patosu neohrožených hrdinů – osvíceného bělocha Old Shatterhanda a ještě osvíceného náčelníka Apačů Vinnetoua – pak jste dozajista vždy sledovali Poslední výstřel s podivným mrazením a tak trochu zatajeným dechem, podobně jako já... Protože jste věděli, co přijde. Je to asi lehce zparchantělé, ale Vinnetouova oběť pro mne navždy zůstane jedním z nejkrásnějších a nejsmutnějších filmových okažiků a ta retrospektiva, která následuje po ní... u té jsem vycedil tolik slzí, že by naplnily Rio Grande po okraj :o)). Poslední výstřel není kvalitní jen díky závěru, je to dobrodružný film se vším všudy a ta poslední rána do hrudi je jen dojemným završením památné série. Smekám skalp... (27.06.2004)

Ze všech čtyř zlatých Mayovek ten nejsvižnější a nejlepší díl. Scéna s hořící řekou mě vždycky dostane, scéna s koňmi propadajícími se do pastí ve mě budí nedůvěru, protože mám pocit, že se dost koní muselo poranit. Na svou dobu je skvěle a dost realisticky natočena. No a scéna s Vinnetouovou smrtí? Ach jo, slzičky kanou. (22.07.2012)

Marná sláva, Poslední výstřel je jistě nejpůsobivější zfilmovanou mayovkou. Právě díky smrti spravedlivého náčelníka Apačů, která divákovi působí mrazení v zádech, i když už odrostl z dětských střevíců a tenhle film už předtím viděl nesčetněkrát. Svou roli možná hraje také jistá dávka nostalgie, vzpomínky na dětství a pravděpodobně jedny z prvních slz (v mém případě), které člověk při sledování filmu „prolil“ (10.01.2006)