Hurá na Francii

Tahle komedie má dost slušný nástup, pěkný konec, zbytek je ale vata dost nerozhodnutá, čeho chce docílit. Matou mě především dlouhé pasáže s nájezdy na krajinu, panoramatické snímky nebo třeba jen nenápadná scéna jízdy po Paříži, kdy se před kamerou mihne každá pařížská památka – normálně bych nebyl hnidopich a nenarážel na fakt, že aby z odtahového auta viděli všechny tyhle baráky, museli by jet dost nesmyslnou trasu. Důvod, proč to schválně zmínim, tady je, že má jít o komedii! Ne cestopis, ne žádný filosofie nebo romantiky v ulicích Lutécie. I všudypřítomný hlášky Francouzů, že tohle přece není Francie, brzo přestanou působit komediálně a začnou znít otřepaně a kýčovitě. Přidejte do toho tu tradici v rodném městečku novinářky a máte film, který dobře odpovídá názvu, hůř už potom žánru komedie. Když už jsem mimochodem u postavy novinářky – ta měla znamenat co, do prdele? Ta byla tak neuvěřitelná a do filmu tak očividně nastrčená, že jí tam zřejmě přidali, aby alespoň zmírnili ohlasy gendristů. Už jen její vlastní logickej rozpor, totiž že by novinářka a obhájkyně lidskejch práv nezaplatila za útratu a následně šla do trojky s největšíma zoufalcema v okolí… já vim, že to měla bejt komedie, ale není to smutný, když jsou nejvtipnější fóry celýho snímku o fackování žen? Vive la France ve finále připomíná levnou francouzskou napodobeninu Borata. Levnou, protože Borat sází na kontroverzi a tim vnáší do formule jistou inovaci, především se ale nezastaví před každou zkurvenou památkou nebo scenérií! (29.04.2014)

Křoup. Křoup. Křoup. Glo glo glo.... glo glo glo. Éhrrrrrééééééé. Chň Chň. Heh, Eh. Mňo. Dloub, dloub. Žmouly žmoulity žmouly - cvrnk. Mňmňmňmň. ,,Fuňáro, jó? Hmmmm". Šusty šusty šust. Škráb škráb. Fň. Fňňňň. Chrp. Chprrrrrráááááp - ááááá! ,,Zasraná apnoe, dopíčé!" Hééh. Eh. Chrm. Hrrrrrrm chrm. Flus. Chň. Chňňňň. Chmňňňň.... chrrrrrr (etc.). Jo, a ten ,,film"? Zjevně zhovadilá nuda, že? (08.02.2017)

Francouzská verze Borata o dvou kamarádech, kteří dostanou za úkol zničit Eiffelovu věž, symbol samotné Francie. Jenže kde je vlastně ta veliká Froncie, o které tolik slyšeli, a co ti divní Froncozi, kteří nebijí své ženy a dokonce s nimi diskutují! Humor je to vlastně srozumitelný, bohužel dost jednoduchý (facky, nadávky...), což za mě film snižuje na úroveň prostých amerických komedií. Přece jen o klasického francouzského humoru jsem čekala něco víc. Na druhou stranu, Vive la France se nebere příliš vážně, takže ve výsledku je to takový slabší průměr. (22.11.2015)

Narozdíl od ostatních mi film Borata nijak zvlášť neevokuje. Humor Cohena a těchto frantíků je diametrálně odlišný. No a k filmu samotnému, říkal jsem si, že to bude mnohem horší a zasmál jsem se vícekrát než jsem čekal. Velkým plusem je i ta slečna v roli novinářky. Ne, že by uměla hrát, ale hezky se na ni kouká, což člověk obzvláště ocení, když zbytek filmu musí sledovat umolousané rádoby arabáše s obřím kňourem. Tak a suma sumárum: je to slabé, ale koukatelné. (29.12.2013)

Keby doteraz nebol Borat, tak by to bolo naozaj výnimočné a skvelé. Ale bohužiaľ na Borata to určite nemalo, hoci tých zábavných situácií a hlášiek to bolo celkom dosť, a hlavne rôznych sarkastických narážok na Francúzsko, jeho regióny a aj kultúru. Vlastne keď sa to tak vezme, je to tak na rozhraní 3 a 4 hviezdičiek, ale keďže sa to nedá pokladať až za tak originálne, tak predsa len sa prikláňam k tým trom. Príbeh bol ale celkom vydarený a aj cesta naprieč Francúzskom až do vytúženého Paríža. Koniec dosť prekvapil, keďže to celé spelo niekam úplne inde - ale aspoň to nebolo úplne klišé. Ale v podstate účel to splnilo, lebo nič duchaplné som od toho nečakal, išlo čisto len o zábavu - a to vyšlo! (04.09.2013)