Boratův navázaný telefilm

Po Who Is America? jsem neměl vůbec pochyb, že to Cohen nezmrší a přijde další mistrovská satira. Covidová chřipka, strýček Giuliani, konspirační QAnon píčoviny (x) a další jasný terče, přičemž nesvatý boratovský humor je teď třeba jak sůl, jako "feel-good" očista nad tou naší (nejen americkou) letošní sračkotragédií, čím dál víc vyhrocenou a absurdnější realitou. Já se bavil ještě víc než u jedničky. Převlek za zložida nemá chybu a ta bulharka je skvělá. Respekt! (23.10.2020)

Politicky a socialni satirista Sasha Baron Cohen vydal druhy dil ukazujici stuoiditu nekterych oblasti USA. Tento otevřeně protitumpovský kousek neukazuje to v Americe skoro nic,co bychom nevideli kazdy den v mainstreamovych a sociaknich mediich. Je to tezko ten samy Borat co pred 14 lety, kde odzbrojoval bezelstností a předpotopními názory a ukazoval, proč si z Ameriky lidi na celém světě utahují. Pár věcí je ale i zde vtipné. Svou výchovu hodlá omezit na tipy z příručky pro "majitele dcer", vydané kazašským ministerstvem zemědělství. Podle ní by ženy měly přespávat v klecích, vyhýbat se řízení automobilů i podniků a za žádných okolností se nedotýkat svých genitálií. Poselstvím filmu totiž je, že Borat nejdříve považuje poslušnost žen za podmínku štěstí. Díky setkání s osvícenou opatrovatelkou ale zjišťuje, že ženy se mohou uplatnit v širším spektru rolí, než jaké připouští patriarchát. Leitmotivem druhého Borata se díky tomu stává právě nutnost rozvíjet kritické myšlení a hledat alternativy k destruktivnímu machismu či silácké rétorice. Obojí ve filmu vedle dívčina misogynního otce reprezentuje sociopolitický diskurz dnešní Ameriky. Vedle provokování se Borat tentokrát snaží usmiřovat a nabádat ke konstruktivnímu dialogu. Bulharská herečka Maria Bakalovová, která se dřív objevila ve filmu Otec, oceněném Křišťálovým glóbem na festivalu v Karlových Varech, je zdatnou spolupachatelkou Cohenových vylomenin. Stejně jako on se umí tvářit coby ztělesnění hesla "ignoramus et ignorabimus", několikrát k nepoznání změní vizáž, a když dojde na vrcholně nekomfortní setkání s někdejším newyorským starostou Rudym Giulianim, neohroženě dává všanc své tělo. Vizuálně film připomíná spíš pozorovatelský dokument. Využívání skrytých kamer a pohotové natáčení dle vývoje pandemie koronaviru ani neumožnily větší stylistickou propracovanost. Občas je znát, že psaní scénáře i natáčení probíhalo narychlo kvůli snaze uvést snímek před prezidentskými volbami. (07.11.2020)

Je to přesně takový, jaký jste očekávali, že to bude (tedy o mnoho slabší než první díl). Na druhou stranu buďme za každý takovýto nekorektní humor v dnešní hyperkorektní době rádi, i když zčásti jen recykluje ty nejlepší vtipy z minula. Boratova dcera byl (očekávaně) blbej nápad, ať už ze sebe ta herečka dělá sebevětší blbku, tak to zkrátka moc nefunguje. Ale pořád je to prostě Borat, až se jeden lehce stydí (vlastně ne, nestydí), nad jakými ftípky se to směje ("A vy byste mě sexuálně obtěžoval?" "Kdyby tu nebyl tvůj otec..."). A že za všechno špatný můžou Amíci, vím už dávno. (13.11.2020)

Sacha Baron Cohen přivádí zpátky k životu svou nejslavnější fiktivní postavu, aby znovu ukázal světu, v jak absurdní realitě někteří lidé žijí. Zatímco však před čtrnácti lety mohly některé výpovědi šokovat, v roce 2020, kdy lidé útočí vidlemi na vysílače 5G, placatá zem je zase v kurzu, jeden prezident radí lidem léčit covid-19 injekcemi s desinfekcí a jiný má v počítači dětské porno, už vstup do stejné řeky úplně nefunguje. Částečně i proto, že sám Borat/Cohen už je příliš známý na to, aby opravdu zajímavě lidi nachytal (minimálně to tak tady na mě působilo). Párkrát jsem se nahlas zasmál, ale většinu času šilhal po ovladači a chtěl přetáčet. Jako "datadisk" k jedničce celkem ok, jako plnohodnotné pokračování už moc ne. (25.10.2020)

Jakákoliv transgrese Borata je pryč, je to jen komedie s tak čitelným a monotónním mechanismem, že těch devadesát minut subjektivně působí jako tři hodiny. Hrané scénky otec/dcera mě naprosto nezajímaly a infiltrace nezacházejí o nic dál a neříkají nic jiného než před patnácti lety první Borat, který byl ve svojí větší přímočarosti a čistotě jednoduše "milejší" v kontrastu s tím palčivějším ostnem (ten zbývá jen u Giulianiho, ale upřímně - kvůli tomu nemusím sledovat celý film, to si člověk pustí jako klip a stačí to). Tenhle film není potřeba. Kdyby nebyl Cohen líný, vymyslí nové alter-ego. (27.10.2020)