Dva výtečníci

Opravdu jeden ze spencerhillovských vrcholů. Stopáž tentokrát nevadí ani v nejmenším, protože ve filmu se stále něco děje a to "něco" není nikdy stejné jako to, co se dělo před chvílí. Já osobně mám ze všech těch výborně vymyšlených situací a perfektně vygradovaných fórů nejraději scénu s hospodskou rvačkou, ve které se Terence Hill vydává za invalidu a Bud Spencer hraje retardovaného hluchoněmého - to je vážně skvost. (25.08.2013)

Nebudu-li počítat Spencerovy a Hillovy westernové začátky, zůstanou u mě Dva poldové asi jejich nejlepším společným filmem. Mají velice pohodovou atmosféru a i přes trochu delší stopáž nenudí a jsou vtipní až do konce. Možná tím trochu utrpěl děj, jehož hlavní zápletka kolem pašeráků drog se začne projevovat až po příliš dlouhé době, aniž by na ní byl kladen větší důraz. Ale to vůbec nevadí a nikdo by snad nečekal, že tomu bude jinak. Stejně film stojí na chemii mezi Terencem a Budem a ti jsou tu v nejlepší formě. Možná rozdávají rány o něco míň než obvykle, ale o to jsou jejich rvačky propracovanější, zábavnější a v případě té poslední také delší. Ani téhle klasice se ovšem nevyhnula hrůza v podobě nového dabingu, který si bohužel našel cestu i na originální DVD. Původní verze z ČT je ale fantastická. (29.08.2006)

Jeden z mých tří nejoblíbenějších filmů této dvojice. Spencer a Hill jsou dva looseři, kteří se místo přepadení supermarketu stanou nedobrovolně policajty a přestože se snaží jak můžou, místo toho aby je vyhodili se jim nakonec podaří rozlousknout vraždu číňana a kruh pašeráků drog. Prosluněná Florida, lehký závan policajtských komedií, vynikají a skvělě vymyšlené bitky na hřišti nebo v kuželkárně. Ale tentokrát také i skvělé scénky (demolice aut, hluchoněmý a mrzák) a výborné hlášky (zejména ze záchodové debaty jsem chcal smíchy) a navíc něco jako příběh. A oceňuji, že Italové si jedou svoji cestou a nekopírují americké klišé policejních filmů a že Spencer a HIll se stále spoléhají hlavně na své pěsti. Možná trošku přeceněných, ale nostalgických pět hvězd. PS: A za mýho dětství se to jmenovalo rozhodně Dva poldové! (24.09.2014)

Přepadení supermarketu se může zvrhnout různými způsoby, ale aby se při něm člověk nechal nedopatřením naverbovat k policii, to už chce pořádnou dávku smůly. Bud Spencer a Terence Hill opět znovu a tentokrát netradičně v Americe. S trochou tolerance film funguje jako detektivní komedie, i když zápletka rozhodně nepřekvapí. Film patří k těm průměrnějším, ale nechtěné mlácení nebohého šéfa a scéna v baru by byly ozdobou jakéhokoliv snímku téhle dvojice. (15.10.2019)

Před tvůrci slapsticků s dvojicí Girotti & Pedersoli vždycky stály dva těžké úkoly. Ten první padnul na zvukaře postprodukce, který musel v pravý čas zařadit zvuk úderu do trupu, zvuk úderu pěstí do obličeje a jen v jemných nuancích odlišný zvuk úderu otevřenou dlaní (tzv. „budspencerovka“). Při výjimečně praktikované oboustranné budspencerovce pak přišel zvuk připomínající rozkmitání nože zabodnutého ve dveřích. Druhý úkol ležel na scénáristovi, který musel ty dva na začátku dát nějak jakoby náhodou dohromady. No a pak už to šlo samo.. Někoho ztřískat, dlabanec, někoho ztřískat, dlabanec, někoho velkolepě ztřískat, nabyté bohatství a dobrý skutek spojený s jeho odevzdáním. To vše vyplněno vatou infantilního humoru různého stupně trapnosti. Tady byl vysoký.. (21.07.2022)