Kosti a skalp

Šestáková braková historka natočená v rozvláčném, a tudíž nudném tempu, která si neláme hlavu s logikou a směřuje k blboučkému finále. Brutální úvod a zhruba prvních 20 minut přitom vypadá velmi nadějně a zdá se, že je to expozice k atmosférickému syrovému filmu, který vybočuje ze zaběhaných škatulek. Jenže od přepadení a únosu ve vylidněném městečku to už ztrácí a neúprosně klesá hloub a hloub. Podivné anachronické dialogy spíš ruší, jako by se takdy Zahler inspiroval lehce Tarantinem. Největší záhadou je mi, proč nakonec dávám dvě hvězdičky, když v druhé polovině jsem už nefalšovaně trpěl. Možná mě ovlivnily ty nadšené komentáře a vysoká hodnocení mých oblíbených. Nu což, jednou se sejdeme a až je budu stahovat z kůže na pomalém ohni, vysvětlí mi, v čem spočívala chytrost filmu a jeho zábavnost. Celkový dojem: 30 %. Vzpomínám si na kanibalský western, který po mém soudu Zahlera spolehlivě převálcoval. Byli to Dravci z r. 1999, a to přitom Bird nebyla žádná vůdčí režisérská osobnost. (05.04.2021)

Jako když vás někdo hodinu drbe na bříšku a pak vám o držku rozbije flašku od vína - tak moc hardcore ten všema omílanej závěr je. Ať už se vám z něj kufr zvedne nebo nezvedne, film jako takovej je docela dobrej, za což může především super herecká sestava a minimalistická, nicméně poctivá westernová atmosféra. (21.04.2019)

// It is the official opinion of deputy do_Od, that this movie was pretty fucking good. Se vší vážností, špinavej western, kterej mi brnkal na všechny ty správný struny. Kurt Russel s plnovousem? Check. Patrick Wilson, kterej roli od role nabírá na sympatiích? Check. (P.S. věděl jsem, že ho budu mít moc rád už od A-Teamu, kdo z vás tohle může říct ) Lili Simmons? Check. Nekompromisní arogantní šmejd se vší dovedností, které je pro takovou povahu potřeba v podání starýho dobrýho Jacka? Check. Lili Simmons? Double check. A nakonec, napříč vší logice, šťastnej happyend a vynikající dialogová výměna mezi soon-to-be-dead šerifem a jeho zástupcem o vyřizování pozdravů manželkám. No zastřelte mě, kdybych tomuhle nenapálil 10/10 a nešoupl si to mezi topku letošního roku a dost možná i žánrovou špičku obecně. K poetice mistra Sergia to má daleko, stejně tak jsem tady neslyšel žádného druhého Morriconeho, ale zatraceně, tohle bylo přesto ták dobrý. (09.11.2015)

Třetina úvod, třetina cesta, třetina brutální zúčtování s lidožrouty v závěru. Chvíli si počkáte a celý to nikam nespěchá, přes což se spousta lidí nepřenese, ale mně to nevadilo vůbec, protože tu máme hereckou sestavu jak z pohádky (Russell? Arquette? Sid Haig??), vtípky a dějově jasný směr. Zkrátka zjevení, co si rád ještě někdy zopáknu. “You say goodbye to my wife and I'll say hello to yours.” (23.10.2015)

Neskorší Brawl in Cell Block 99 je z môjho uhľa pohľadu o dosť kvalitnejšia jazda, ale ani Bone Tomahawk nie je žiadna zabudnutiahodná westernovka. Síce tento žáner príliš neobľubujem, v kombinácii s občasným hororovým napätím ma vedel zaujať. Nepravdepodobný vývoj deja ma síce prinútil niekoľkokrát krútiť hlavou, ale aj tak som si Bone Tomahawk užil. V prípade realistickejšieho poňatia a väčšieho zastúpenia hororového žánru by som ale zrejme chrochtal blahom. (24.11.2018)