Noční jízda

Šedé BMW, britské silnice a dálnice, několik desítek telefonních hovorů, jedno pevné rozhodnutí a dokonalý Tom Hardy. Film, který se odehrává pouze v interiéru auta, ale díky velmi kvalitním dialogům a jednoduchému příběhu ze života, si svou kvalitu a poutavost drží po celou dobu. Není to akční jízda plná výbuchů a křiku, ale ukázka, jak si může člověk díky jednomu rozhodnutí zničit celý život během jedné jízdy do Londýna. [75%] (04.10.2014)

Spoilery! Když se nad snímkem zkusí člověk hlouběji zamyslet, tak mu jistě nedá velkou námahu přijít na to, že děj není kdovíjak hluboký. Nicméně, Hardy je tak přesvědčivý a režie tak kvalitní, že se snímku podařilo mě na svých 85 minut připoutat na sedadlo spolujezdce a nikam nepustit. Vynikající příběh o vnitřním boji člověka, který stojí na obtížné životní křižovatce a svádí nelítostný souboj s časem a vlastně i se svojí budoucností. Postupně je divákům prostřednictvím telefonních rozhovorů odkrývána hrdinova minulost. Rozhodl se udělat věc, kterou považuje z morálního hlediska za správnou. Pokouší se napravit svoji životní chybu, své antikoncepční selhání. Jednu z mála chyb ve svém takřka perfekcionistickém životě. Po cestě do Londýna se poté snaží minimalizovat škody a zklamání, které svým rozhodnutím napáchá. Na podobné rozhodnutí potřebuje člověk pořádné koule. Dovedu si představit, že pro drtivou většinu pánů by byla cesta do porodnice tím posledním, co by v situaci hlavního hrdiny upřednostnili. Hardy je zde vykreslen jako ten největší úžasňák a správňák, takže mu divák prostě drží palce. Kdybych před zhlédnutím tušil, že se bude jednat o snímek o jedné postavě, kde se bude značnou část stopáže řešit beton, tak bych se k jeho zhlédnutí nikdy neodhodlal, což by byla pořádná škoda. Naštěstí existují filmové výzvy, které občas dovedou člověka velice příjemně překvapit a potěšit. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka Mireldis. (23.02.2017)

Jak už tu někdo poznamenal, Locke není thriller, a už vůbec ne thriller ve stylu Telefonní Budky, byť by zasazení napovídalo, že tomu tak bude - nemluvě o křestním jménu "Ivan", plném řekněme poněkud Východních Příslibů;) Locke je "jenom" velmi realisticky ztvárněným příběhem jednoho zlomového večera v životě chlápka, co měl rýmu jako trám, před sebou největší pracovní úkol ve svém životě, měl jet z práce domů za ženou a dvěma kluky k rodinnému večeru u reprezentačního mače roku, a který toho večera na cestě z práce UDĚLAL ROZHODNUTÍ. Rozhodnutí, že "se zachová správně", tj. tak, jak se toho třeba od svého otce nikdy nedočkal. Jelikož Tom Hardy je jedinou fyzicky přítomnou postavou, samozřejmě všechno stojí a padá s jeho hereckým výkonem - a ten je dokonalý. Každá věta, každá přetvářka, kterou vy vidíte, ale osoba na druhém konci "drátu" ne, každé s velkým vypětím klidně vyřčené "Ivan Locke"... ten chlap je prostě boží. Čímž samozřejmě není myšleno, že by ostatní nebyli dobří - jejich "voice acting" je taky výborný, obzlášť Ivanova žena Ruth Wilson stojí za to. Film je skvělou studií toho, jaké jsou lidé individuality, jak jsou zkušenosti a vnímání nepřenosné, a jaké problémy z toho vznikají. A také toho, jak složité jsou velké stavební zakázky;) Bylo to zatraceně dlouhých osmdesát minut , a nebylo v nich slabé místo. Ale protože stovkami je potřeba šetřit, dávám 90%. (18.09.2014)

Milý deníčku, brzy mi bude čtyřicet a tak jsem se rozhodl zachovat jako správný chlap. Onehdá jsem se na služební cestě potkal s nehezkou starší ženou, bylo mi smutno, tak jsem jí udělal dítě. A dnes, milý deníčku, tedy opouštím kvůli tomu svoji práci. A to ji mám tak rád! Já bych lil beton i ze spaní. A abych nezapomněl, opouštím i manželku a své dva syny. (05.12.2018)

V jednoduchosti filmu spočívající v 1 herci, prostoru (auto), nekonečné jízdě a spoustě hovorů (s několika protagonisty, jejichž tvář divák nepozná) může někdo najít jeho největší slabost stejně jako sílu. Já v něm našel především to druhé. Tak či tak, pokud se vám podaří vcítit do hlavního hrdiny zažívajícího naprosto extrémní situací ústící v problémy na všech „linkách“ (a každé další zazvonění může znamenat jeho ještě větší průser), máte šanci si vychutnat tuhle jeho životní jízdu naplno a sami dumat nad tím, co byste udělali vy, s jakým rozhodnutím přišli. Jediné co mi opravdu hodně vadilo byla linie s otcem, jehož „přispění“ do synova života se určitě dalo vyřešit v rámci nějaké telefonátu, ne takto schizofrenně. Až na tuto kaňku mě Locke velmi chytil a hodnotím ho silnými 4*. (07.09.2014)