Orphan Black

Maslačka není tak úplně moje oblíbenkyně, ale tuto mnoho-roli hraje fakt parádně! Navíc je to napsáno a natočeno výborně! Klasicky se najdou chyby i nějaké ty nelogičnosti, ale minimálně v prvních třech sezónách to nijak a ničemu nevadí. Čtvrtá sezóna byla už o něco slabší a pátá byla už překombinovaná a taky celkem nudná... Ale celkovému dojmu ze seriálu to nijak zvlášť neublížilo... Celkové hodnocení 74% (21.07.2017)

Orphan Black absolutně stojí na skvělém hereckém výkonu Tatiany Maslany, která velmi věrohodně ztvárňuje všechny své klony. Jak ale seriál postupuje a příběh je čím dál zamotanější, tak začíná ztrácet na libosti, alespoň pro mne. 1. a 2. série jsou pro mne vrcholem. Třetí série je prozatím zklamání, uvidíme jak se to dál posune. (01.07.2016)

Tak mám za sebou další seriálovej maraton, ale tentokrát to nebylo úmyslný. U Dextera to byl plánovaný, ale tady jsem nečekal vůbec nic. Prostě jsem se nudil, tak jsem si pouštěl první díly všelijakejch seriálů, které jsem ještě neviděl a pak jsem narazil na Orphan Black a vzpomněl jsem si na Hellstruck, jak mi to doporučovala, tak jsem si dal jeden díl a tak jsem si oblíbil Sarah, že jsem si pustil další díl a tak to šlo až do dílu 10týho. Ve tři hodiny ráno jsem si říkal, že bych už mohl skončit, ale konec 9 dílu mě tak navnadil, že jsem musel zkouknout i poslední díl. Naprosto strhující a skvělej příběh, který je doplněn o úžasnej výkon Tatiany, který hraje božsky a všechny její klon jsem si oblíbil. Teda až na Alison, která byla taková ta klasická kráva, ale nakonec jsem si jí oblíbil taky. Dokonce jsem si oblíbil i vedlejší role, což moc často nedělám. Vic i když byl kretén mi nějak přirostl k srdci a jeho situace v seriálu mě strašně bavili. Konečně zase úžasnej seriál, jediný mínus je, že musim na druhou sérii čekat takovou dobu. Už aby to bylo, páč to skončilo dost blbě. Oblíbené postavy: Sarah, Cosima, Helena, Vic, Fe. Prostě skoro každá postava je boží! Miluju ten seriál.... ...Jak se pozná posranej seriál? Tím že je v každém díle několik vražd a stejně to příšerně nudí. Druhá série stojí za hovno, totálně mě nebaví a dokonce jsem přestal mít rád postavy, co jsem rád měl, takže přestávám druhou sérii sledovat, akorát bych si ještě víc zkazil mínění o tomhle seriálu. A to jsem ho měl po první sérii chvíli v topce, příšerná škoda. (24.10.2013)

Žena jménem Sarah Manning vidí ženu na nástupišti, kterou nikdy předtím neviděla, ale vypadá naprosto identicky jako ona. Neznámá žena spáchá sebevraždu, Sarah toho využije a ukradne jí identitu - od té chvíle je součástí bláznivé polévky polorealistických klonovacích technik a tajného genetického inženýrství. Je to skvěle napsaná a dokonale promyšlená série. Velký podíl na tom má pozoruhodný výkon relativně neznámé Tatiany Maslany. O tomto seriálu jsem věděla dlouho, ale neměla jsem nějakou motivaci se na něho podívat. Bránil mi to můj odpor k Sci-fi žánru. Pak ale nastal zlomový den, kdy jsem se nudila a narazila jsem na něho na Netflixu. Jsem strašně ráda, že jsem seriálu dala šanci, protože co se z toho vyklube je až k neuvěření. Opravdu mohu říci, že neznám žádný jiný seriál, který by se téhle bombě jednoznačně vyrovnal. Jsem ráda, že jsem mohla být svědkem takové geniality. Nejvíce, co mě na tomto seriálu mrzí je to, jak nedoceněný je a o Tatianě ani nemluvím. Další věc, proč je seriál tak úžasný, je ta, že má skvělou hudbu. Všimla jsem si, že často hraje hudba, což uvádí diváka do většího rozpoložení a napínavosti. Zaujalo mě, že i když hraje Tatiana pět hlavních postav(a více), nepřijde vám vůbec, že všechny postavy hraje jen jedna herečka. Postavy jsou tak rozdílné, jak chováním, tak vzhledem. A na akcenty nesmím zapomenout-Tatiana zvládne jak ukrajinský, americký, tak britský, a to je samotná Kanaďanka. Naprosto smekám. Toto bylo přímo porno pro všechny moje smysly. Každá věc na tomto seriálu byla úžasná a hlavní hrdinky byly pro mě jakou rodina. Nejoblíbejnější postavy: Cosima, Helena, Alison #CloneClub Forever (21.03.2020)

Pěkné a vtipné herecké etudy, a to nejen mimikou a vizáží, ale i po stránce jazyka (anglická vs. americká angličtina, angličtina s celou řadu přízvuků, angličtina vyšších vrstev, plebejců, policajtů, punkerů, sociálních živlů, akademiků, studentů, slušňáků z předměstí, gayů atd. atd.), je tam narážka i na slečnu Doolittlovou, neváhala bych konceptem tohohle seriálu prubovat herce na konkurzech, divadelních i filmových. Dělají si z toho srandu, seriál je na tom postavený, a čistě kvůli tomu, jak se i herecky pracuje s rolemi a záměnami dál (když jeden klon hraje druhý a podobně), jsem se na celou první sérii ráda podívala až do konce. Všechno ostatní je nevyužitý potenciál (scénář příběhu, logika děje a zvratů, kamera, hudba, střih... jen ještě scéna a kostýmy jsou fajn, ale to souvisí), a i když je to pochopitelné, je to škoda - nelze si neříkat, jak boží jízda by tohle musela být, kdyby nezůstalo u prvního plánu, ale použilo se to k výstavbě echtovního a brilantně scénáristicky promyšleného detektivního případu s esteticky i myšlenkově dechberoucí syrovou scifi-socio-politickou kritikou. Ráda si počkám, jestli to někdo využije a přetaví. Řekla bych, že to po tom přímo volá. *~~ (10.07.2016)