Karate Kid 2

„Na Okinave nebyť rozhodcovia.“ – „No a ako viete, kto prehral?“ – „Ten, čo nebyť živý.“ Karate Kid 2 sa úprimne snaží nevariť z vody a okrem úvodného, aspoň symbolického, návratu hlavnej zápornej postavy zminula (Martin Kove), sa tvorcovia rozumne zbavujú všetkých otrepaných postáv z úspešnej jednotky (mama, spolužiaci, frajerka, samozrejme až na ústredné duo) a prichádzajú s novou zápletkou. Daniel-san (osvedčený Macchio) so svojím mentorom, pánom Miyagiim („Pat“ Morita), odchádza na majstrovu rodnú Okinavu. Tu má starý pán nesplatené účty jednak ohľadom svojej lásky a jednak umierajúceho otca. Snímka sa spolieha na jemne budovanú, nevtieravo pozitívnu, rodinnú atmosféru. Bitky sú stále skôr o filozofii, než o lámaní kostí (Bruce Lee by sa potešil) a ázijská výprava má niečo do seba. Nechýbajú trademarky série (chytanie múch paličkami, bonsaje, bocianí postoj) a vôbec - ak máte radi originál, tak vás napriek zvláštnemu scenáru (mladý Američan vyznáva ázijskú kultúru precítenejšie, ako mladí arogantní Japonci) solídna dvojka poteší. (22.01.2005)

Ve druhém díle se Danny vydal za svým učitelem do Japonska a změna mu prospěla. Přesto, že už se nekonalo to poblouznění jako u prvního dílu, stále mě to velmi bavilo a Dannymu a Mijagimu jsem držel palce i tentokrát. Příběh byl o něco zajímavější, stejně jako prostředí a díky tomu se Karate Kid 2 alespoň udržel těsně u průměru. Sice dám jenom dvě hvězdy, ale zato jsou větší. :-) (30.11.2017)

Měl jsem trochu obavy z rapidního úpadku oproti skvělé jedničce, ale téměř žádný úpadek se nakonec nekonal. Druhý díl je hlavně až do samotného závěru úplně jinak pojatý a výlet na Okinawu jsem uvítal s otevřenou náručí. Tentokrát se totiž téměř vše točí okolo moudrého pana Miyagiho a Daniel má možnost se opět nadále vzdělávat nejen v oblasti karate, ale hlavně nahlédnout do historie a dynastie Miyagi. Záporné postavy Sato a jeho žák sice dvakrát věrohodně nezapůsobí, ovšem cestování s mistrem mi přišlo v určitých aspektech zajímavější než Dannyho konfrontace s mládeží v předchozím díle. V celkovém součtu však ročník 84 stále vnímám jako ten lepší a proto zůstávám na neutrální tříhvězdičkové půdě. (20.10.2022)

Stejně jako u jedničky i zde jsem měl dvojhvězdičkové hodnocení z roku 2008 a po zážitcích z nového seriálu Cobra Kai mám i z tohoto filmu najednou čtyřhvězdičkový zážitek - zvlášť když vím, že se několik postav z tohoto filmu dočká repete v seriálu. Je to sice taková naivní pohádka, ale je dobře napsaná a postavy procházejí nějakým vývojem. Souběžně s touhle sérií aktualizuji také vzpomínky na sérii Rockyho (režírováno a zhudebněno stejnými lidmi) a u něj se dvojhvězdičkové hodnocení nezměnilo, protože se tam postavy chovají dost chaoticky. (04.02.2024)

Druhá část se na akci soustřeďuje ještě méně než jednička (líbilo se mi, jak už mladý Danny bezvýhradně dodržuje nekonfliktní podstatu karate). Matka i přítelkyně jsou tedy neelegantně uklizeny (čekají v restauraci :)) a přátelská dvojice učitel+žák odlétá na Okinawu, kde pozvolna nasává exotiku Miyagiho rodné vesničky, krásu tamní dívky (resp. dávné lásky) a výletním tempem směřuje k vynucenému finálnímu souboji "na život a na smrt" (jako by tomu někdo věřil), který jen zbytečně a nijak efektně dořešuje sice dávné křivdy odnášející, jinak spíše trapný tajfun. (29.03.2022)