Karate Kid 2

Nu, je to pořád to samé jeko první díl, jen se prohodilo místo a holky. Stále na to lze koukat na jeden zátah, docela to zabaví a ty hlášky o karate jeko o obranném umění jsou také cool. Jen nechápu, jek mohou spolu dva karatisté bojovat, když jediným pravidlem je: karate použij jen na obranu, tudíž by ani jeden z nich nemohl zaútočit a jen by tam stáli a koukali na sebe... (26.07.2009)

Asi budu za blbce, ale tenhle film opravdu miluju i po těch letech - ty japonský moudra a filozofie, ta krásná příroda a vůbec přesun celého filmu do Japonska a přesun hlavní role na pana Miagiho... to mě vždycky dostávalo a vždy dostane. A když vidím bídné hodnocení tady a přitom je mi jasné, že to každý sledoval... tak to musím trochu vyrovnat. (04.06.2009)

Měl jsem trochu obavy z rapidního úpadku oproti skvělé jedničce, ale téměř žádný úpadek se nakonec nekonal. Druhý díl je hlavně až do samotného závěru úplně jinak pojatý a výlet na Okinawu jsem uvítal s otevřenou náručí. Tentokrát se totiž téměř vše točí okolo moudrého pana Miyagiho a Daniel má možnost se opět nadále vzdělávat nejen v oblasti karate, ale hlavně nahlédnout do historie a dynastie Miyagi. Záporné postavy Sato a jeho žák sice dvakrát věrohodně nezapůsobí, ovšem cestování s mistrem mi přišlo v určitých aspektech zajímavější než Dannyho konfrontace s mládeží v předchozím díle. V celkovém součtu však ročník 84 stále vnímám jako ten lepší a proto zůstávám na neutrální tříhvězdičkové půdě. (20.10.2022)

Stejně jako u jedničky i zde jsem měl dvojhvězdičkové hodnocení z roku 2008 a po zážitcích z nového seriálu Cobra Kai mám i z tohoto filmu najednou čtyřhvězdičkový zážitek - zvlášť když vím, že se několik postav z tohoto filmu dočká repete v seriálu. Je to sice taková naivní pohádka, ale je dobře napsaná a postavy procházejí nějakým vývojem. Souběžně s touhle sérií aktualizuji také vzpomínky na sérii Rockyho (režírováno a zhudebněno stejnými lidmi) a u něj se dvojhvězdičkové hodnocení nezměnilo, protože se tam postavy chovají dost chaoticky. (04.02.2024)

Je velmi zajímavé koukat na film z nostalgie, povětšinou mám k tomu filmu určitý vztah. Po mnohaleté pauze a shlédnutí jsem se zásmal mnoha věcem, ve smyslu nelogičnosti, béčkovitosti nebo typickým snímáním kamery 80.let. Druhý díl v sobě má méně trénování, jelikož chlapec již skoro všechno umí. Hodně příběh zachraňují záběry na přírodu Okinawy. Konečné zúčtování na konci filmu zde samozřejmě nechybí. (10.12.2005)