Utomljonnyje solncem
Soleil trompeur
Unavení slnkom
Burnt by the Sun
Obsahy(1)
Léto 1936, víkend, rodina profesora Vsevoloda Konstantinoviče tráví prosluněné prázdniny na venkovské dače. Marusja kdysi milovala Dmitrije, ale to už je přes deset let. Teď je vdaná za Sergeje Petroviče Kotova, má s ním šestiletou Naďku a je prostě šťastná. Malá Naďa je krásná a bezprostřední po mamince a po otci chytrá. Kotov se v ní vidí. Otec rodiny Kotov – Stalinův spolubojovník, nyní velitel divize, požívá všeobecného respektu. Všichni spolu tráví jeden ze vzácných dnů odpočinku a vypadá to, že se jim nemůže nic stát. Téhož dne však přijíždí Dmitrij. Po deseti letech. Zdá se, že ho všichni vidí rádi, ale od chvíle, kdy vstoupí, jakoby vstoupilo s ním něco zneklidňujícího. A není to jen onen pomyslný milostný trojúhelník mezi bývalými milenci a současnými manželi. Do onoho domu s Dmitrijem vstoupila všechna hrůza a zlo Stalinovy pekelné samovlády... Přesto, že notoricky známé historické skutečnosti jsou tu sdělovány co nejúspornějšími prostředky, nabývají v kontrastu s vlídným světem Michalkovových postav otřesné intenzity. Diváka zastihují zcela bezbranného. Simulace skutečnosti je dokonalá. Michalkov natočil svůj vrcholný film, v němž zúročil všechno ze své předchozí tvorby a dovedl svůj um ještě dál – k osudové tragédii, která svou nevyhnutelností připomíná mechanický stroj. Podal zprávu o člověku v dějinách 20. století. Jednu z nejpravdivějších a nejotřesnějších zpráv, jaké byly na toto téma natočeny. O tom, že byl pochopen, svědčí řada domácích a světových ocenění, z nichž nejprestižnější je zcela jistě Oscar za nejlepší zahraniční film. (Česká televize)
(více)Recenze (259)
Všechny ty veselé eskapády na ruské vsi, s tankisty, rolníky, tetičkami a dalšími postavičkami, zpěvy aneb afektovaná ruská duše. Byl jsem opravdu unaven sluncem a ruským způsobem vyprávění příběhu. Ale postupně si člověk zvykne a začne objevovat prostou dětskou krásu malé andělsky nevinné Nadi, složitou povahu její krásné mladé matky Marusji i nezlomný charakter hrdiny revoluce Kotova. A když už jsem se nechal ukolébat, začnou se objevovat první cákance rudé na jinak veselém impresionistickém plátně, aby jej nakonec Michalkov nemilosrdně přemaloval na socialistický realismus. Kupředu levá! ()
Možná to v průběhu filmu tak nemusí působit, ale ve svým celku je tenhle film až neskutečně silný. Musím říct, že už dlouho se mnou tak moc neotřásl závěr filmu jako právě tady. Absolutně dokonalá filmařina, podpořená mistrovským herectvím panů Menšikov - Michalkov spolu s geniálním scénářem, připravila skutečně extra silný filmový vývar. ()
Nikita Michalkov dokazuje, že mu není režie ani herectví cizí. Výtečné vyprávění o jedné významné rodině, zabývající se zcela bezvýznamným, ale i osudovým. Také především herecký koncert dvou hlavních mužských představitelů Olega Menšikova a Nikity Michalkova a v neposlední řadě mimořádně působivé herectví Naděždy Michalkové, která svýma dětskýma očima i inteligentním chováním dokáže učarovat. Film by si zasloužil asi jediné: kratší stopáž. 80% ()
Vzhledem k faktu, že cesta ke zhlédnutí tohoto díla byla dlouhá, čekal jsem hodně. A k mému velkému potěšení se mi dostalo krásného filmového zážitku. Možná ne dokonalého, přece jenom ta stopáž mohla být kratší a taky jsem moc nechápal přítomnost té "ohnivé koule", ale jinak nemám co vytknout. Ona počáteční pohodová slunná atmosféra totiž nevydrží dlouho. Michalkov sice pokračuje v milém letním vypárvění a dělá jako by se nic nestalo, ale přitom divákovi dává jasné indície, že něco v pořádku není. Na povrch se pozvolna dere minulost a její křivda, která společně s politickou situací dokoná dílo pomsty. (Zprvu) nenápadné vylíčení doby stalinistických čistek se ohromně vydařilo (a také poslední pohled hlavního hrdiny na společné foto s Josifem Vissarionovičem byl velmi výmluvný). A vztah otce a jeho dcery byl tak krásně vykreslen, že až srdce plesalo. Nutno podotknout, že malé Naděždě byla role opravdu napsána na tělo a její postava rozdávala dětskou přirozenost a radost na všechny strany. Unaveni sluncem asi úplně nebude film pro velkou diváckou obec, přesto si svoje publikum, které ho náležitě ocení (třeba jako já, 5*), určitě najde. Jinak vzhledem k závěru moc nechápu vzniklé pokračování, které díky znalosti konce jedničky považuju za nesmyslné a nemám zájem ho vidět. ()
Bez mučenia priznávam, že úvodné tri štvrtiny filmu som spätne ocenil až po jeho skončení. Samozrejme, že aj tieto priniesli skvelé herecké výkony, pokojnú, idylickú slnkom presvietenú atmosféru podporenú výbornou kamerou a aj náznaky záverečnej drámy. Diváka upokojí, že film okrem úvodnej tankovej scény, ktorá naznačí absurdnosť systému, ktorý v mene nejakých ideí je schopný a ochotný ísť proti vlastným ľuďom, systému, v ktorom ani hrdina občianskej vojny nemá vyhrané, vníma iba okrajovo temný podtext Miťovej návštevy. Ale práve od naznačeného účelu jeho príchodu začína mať film stupňované tempo a tušenú osudovosť podobnú antickým drámam. Plný počet hviezdičiek by som bol ochotný dať iba ak by pri záverečnom strihu 15 - 20 minút skončilo v koši. ()
Galerie (28)
Zajímavosti (8)
- Letný dom, chata, kde sa natáčalo, patrila exprimátorovi Nižného Novgorodu, Dmitrijovi Bedňakovi. Dokonca mu patrilo aj zariadenie a osobné veci nachádzajúce sa v chate. (cica)
- Predstaviteľ agenta NKVD Vladimir Rjabov bol v roku 2004 odsúdený na 21 rokov za vraždu. (cica)
- Jedná se o jeden ze čtyř ruských filmů, které získaly Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Těmi dalšími jsou Vojna a mír (1966), Děrsu Uzala (1975) a Moskva slzám nevěří (1979). (PSJR)
Reklama