Dítě číslo 44

Doufám, že už všem široko daleko došlo, že Espinosa není režisér ponurých historických thrillerů, protože scénáristy si vybírat moc neumí. Atmosféru a výpravu sice dává, ale dementní vyústění není to pravé ořechové stejně jako fakt, že to celé potápí do tmavě šedých roztěkaných filtrů. Prosím dejte mu někdo točit pokračování Bournea, potažmo dalšího Ramba apod. Protože tvrdší a surovější akci umí málokdo. Sice je jí tu málo, ale pošušňáníčko. (21.09.2015)

Švédský mašinfíra jede po dvou rovnoběžných kolejích a těžko říct, které jsou mrazem z Moskvy více pokroucené. Ta kriminální jen sprostě kopíruje Čikatilovo řádění v Citizen X, dokonce se ani neobtěžuje změnit Rostov na Donu jako místo jeho hlavní působnosti. Ta existenciální s všude přítomným ledově sibiřským dechem tajných služeb na zátylku je zase hrozně chaotická, neučesaná a brutálně odbývá motivaci postav. Když se na konci v zabláceném lese ty dvě koleje seběhnou do jedné, srážka je nevyhnutelná (i když přídavek s novým šéfem Lannisterem a kufříky v dětských ručičkách mi zase tolik nevadily, svým způsobem to byla jedna z mála věcí se smysluplným vyústěním). Hlavní viník neštěstí je strojvůdce Espinosa, potažmo jeho nadřízení z velína, co trasu trvající pět a půl hodiny (první sestřih) chtěli stihnout za méně než poloviční čas a ta trať zkrátka nebyla na tuhle rychlost přizpůsobená.. (23.07.2015)

Podle tak pitomé knihy, jakou dítě č. 44 je, se dobrý film ani udělat nedal. Co ještě v knize u motivace postav dává smysl, tedy, je to za vlasy přitažené a peklo na zemi, ale řekněme, že tomu může vstřícně naladěný čtenář, kterým jsem nebyla, s trochou alkoholu v krvi věřit, se změnami ve scénáři stalo už totálně na hlavu postaveným. Sice to tak víc jde k tomu zbytku, už to je vzhůru nohama komplet, ale tím se z toho, navzdory logice, kompaktní celek nestane. Relativně vysoko hodnotím kvůli Garymu Oldmanovi, krásným záběrům na projíždějící vlak a škodolibému potěšení, které mi působil pohled na Toma Hardyho válejícího se v blátě. Mám obavu, že se zas zvedl a potácel se směrem k dalšímu filmu. Pro ty, jimž konec připadal přeslazený. Tohle si kupodivu scenárista nevymyslel. Je to začátek navazujícího románu stejného autora. Kam se děj odebíral dál netuším, do druhého dílu jsem odvahu neměla. (25.07.2015)

Tom Hardy není vůbec takový tvrďák jak se jmenuje a vypadá, momentálně je jedním z nejproduktivnějších herců vůbec. Nebýt děravého scénáře, což bylo možná záměrem, jak dokreslit autentičnost doby, filmu by nebylo co vytknout. Rapace sice nikdy nebude módní ikonou, ale o to víc umí zahrát. A nejen investigativní vyšetřovatelku, doufám, určitě bude mít ještě dost příležitostí se předvést. (15.01.2016)

"Koho chytnou, toho zatknou. A koho zatknou, ten už je vinen." Paranoidní padesátá léta byla svinská a je jedno, zda-li to bylo v CCCP, ČSSR nebo v USA. Proč by však Američané ukazovali svůj zrůdný mccarthismus, když mohou ukázat stejně zrůdný stalinismus? To je snad jasné - nebudou si dávat vlastní gól. Tak se nám Andrej Čikatilo proměnil ve Vlada Maleviče, zase zavraždil nějaké děti u Rostova a tentokrát to ani nikdo nechtěl vyšetřovat. Ještěže máme geroje Lva, který se umí ubránit i v bezvědomí, běhá pěšky po evropské části Ruska a ještě ke všemu miluje svou ženu, která se ho bojí. Nějak z toho mám pocit, že to byla hrozná blbost, ale Hardyho zarputilost mne většinou baví sledovat. (04.02.2016)