Dítě číslo 44

"Koho chytnou, toho zatknou. A koho zatknou, ten už je vinen." Paranoidní padesátá léta byla svinská a je jedno, zda-li to bylo v CCCP, ČSSR nebo v USA. Proč by však Američané ukazovali svůj zrůdný mccarthismus, když mohou ukázat stejně zrůdný stalinismus? To je snad jasné - nebudou si dávat vlastní gól. Tak se nám Andrej Čikatilo proměnil ve Vlada Maleviče, zase zavraždil nějaké děti u Rostova a tentokrát to ani nikdo nechtěl vyšetřovat. Ještěže máme geroje Lva, který se umí ubránit i v bezvědomí, běhá pěšky po evropské části Ruska a ještě ke všemu miluje svou ženu, která se ho bojí. Nějak z toho mám pocit, že to byla hrozná blbost, ale Hardyho zarputilost mne většinou baví sledovat. (04.02.2016)

Poměrně špatný film. Stalinismus byl možná ještě horší totalitou než německý nacismus, tenhle kontext ovšem američtí tvůrci pojali tak plakátově, že jako divák nemohu věřit jedinému detailu a bohužel ani celku. Navíc nefunguje ani rovina žánrová, coby kriminálka je to naprostý nonsens. Jestli se chcete dozvědět něco o ovládání společnosti strachem v sovětském obludáriu, podívejte se raději na Kachyňovo Ucho nebo na Rogožkinova Čekistu... (26.07.2015)

Předlohu jsem nečetl, ale po zhlédnutí její filmové adaptace k ní moc důvěry nemám - kontrolka výskytu žánrových klišé zde bliká jak zběsilá. Suspendovaný policajt pátrající na vlastní pěst? Zlý nadřízený, který mu jde po krku? Vyšetřování řádění masového vraha? Nic, co bychom dávno neviděli stokrát jinde, jen s tím rozdílem, že děj je ze současné Ameriky přesunut do SSSR v 50. letech. Odtud mj. vyšší finanční náročnost takového natáčení v porovnání se snímky ze současnosti - penězi se zde jistě nešetřilo, ale věrohodnou iluzi sovětského prostředí se zde podle mě příliš vytvořit nepodařilo - pro člověka, který většinu lokací zná osobně, je zkrátka těžké v přítmí kinosálu najednou uvěřit, že se děj neodehrává v Rudolfinu, Národním muzeu, na Hlaváku, apod., ale v Moskvě 50. let (u zahraničních diváků toto asi logicky odpadá a film by na ně snad mohl působit více autenticky než na Čechy). Pokud jde o celkovou autenticitu snímku, k ní směřuje má největší výtka obecně - celý děj se odehrává v Rusku, všechny postavy nesou ruská jména, na zdech visí nápisy v azbuce, spousta postav mluví se silným ruským přízvukem (výborný Tom Hardy potvrdil pověst herce, který se na každou roli pečlivě připravuje), ale co je to všechno platné, když stejně všichni herci mluví anglicky. Na mě to prostě působí téměř komicky, když na sebe postavy s typicky ruskými jmény typu Vasilij, Alexej, Nina, Zina, Jelena apod. mluví anglicky a tváří se, jako by se nechumelilo. Pochopitelně chápu komerční aspekt věci, kvůli němuž je naprosto logické, že jde o film natočený v angličtině, ale za sebe nemám problém napsat, že toto je film, který měl být natočený v Rusku, s ruskými herci a v ruštině. Abych jen nekritizoval, na filmu se mi líbil vývoj vztahu mezi oběma manželi Děmidovými a pěkný závěr. Je tam i pár dalších momentů, kvůli kterým by člověk uvažoval, zda ještě jednu hvězdu nepřihodit, ale nakonec si nemůžu pomoct - ne že by to byl vyloženě průšvih, ale žádný zázrak to taky není. Když si člověk vzpomene, jak před necelými dvěma roky byla kvůli natáčení tohoto filmu docela dlouho výluka metra, o které s velkou chutí referovala všechna média jako o bezprecedentním narušení pražské MHD, a pak vidíte ve filmu scénu, kvůli které to celé bylo a která má sotva pár vteřin, musíte si nutně položit otázku, kterou by šlo vlastně vztáhnout na celý film jako takový: stál celý ten humbuk vůbec za to? (25.05.2015)

Natočené na voľnobeh. Kvalitné remeslo ktorému, ale úplne chýba autorská vízia a poriadná dramaturgia. Postavy sa viacmenej túlajú hore dole, tvária sa kruto prísne a sem tam zadrolia nejaké to lorem ipsum. Čo je teda veľká škoda, bo herci, predloha, aj atmosféra, všetko tu bolo ... a ostalo kriminálne nevyužité. 50% (10.08.2015)

Švédský mašinfíra jede po dvou rovnoběžných kolejích a těžko říct, které jsou mrazem z Moskvy více pokroucené. Ta kriminální jen sprostě kopíruje Čikatilovo řádění v Citizen X, dokonce se ani neobtěžuje změnit Rostov na Donu jako místo jeho hlavní působnosti. Ta existenciální s všude přítomným ledově sibiřským dechem tajných služeb na zátylku je zase hrozně chaotická, neučesaná a brutálně odbývá motivaci postav. Když se na konci v zabláceném lese ty dvě koleje seběhnou do jedné, srážka je nevyhnutelná (i když přídavek s novým šéfem Lannisterem a kufříky v dětských ručičkách mi zase tolik nevadily, svým způsobem to byla jedna z mála věcí se smysluplným vyústěním). Hlavní viník neštěstí je strojvůdce Espinosa, potažmo jeho nadřízení z velína, co trasu trvající pět a půl hodiny (první sestřih) chtěli stihnout za méně než poloviční čas a ta trať zkrátka nebyla na tuhle rychlost přizpůsobená.. (23.07.2015)