Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Říká se velmi nepřesně: Žijeme na tomto světě a jsme jenom lidé... To ale není pravda. Žijeme totiž minimálně ve dvou světech: ve světě mužů a ve světě žen: a nejsme jenom lidé, ale jsme jenom muži a jsme jenom ženy. I když... Existují dnes ještě vůbec muži? S Lubošem Urnou - čtyřicetiletým hlavním hrdinou filmu - se seznamujeme v okamžiku, kdy umírá a tedy tento svět opouští. Bezprostřední důvod jeho smrti je banální a tragikomický současně, stejně jako situace, ve které se tak stane. Dokonce by se mohlo říci, že Lubošův konec je podobný většině událostí v jeho životě. Od útlého mládí až po dospělý věk. Kdo je vlastně Luboš Urna? S jistou mírou nadsázky je možno říci, že jde o určitý charakteristický typ příslušníka mužského pokolení konce dvacátého století. V jistém slova smyslu je možno Luboše označit za předobraz či určitý prototyp velice pravděpodobného mužského živočišného druhu ve třetím tisíciletí. Luboš je, stručně řečeno, reprezentant ne vlastní vinou degenerujícího biologického druhu - mužů, které zcela ovlivnil, pohltil a si podmanil plíživě agresivní svět žen.

Luboš se přitom nikterak nevymyká z průměru. Je učitelem, má rodinu, dvě děti, ale také značně vyvinutou citlivost a obrazotvornost, či přímo fantazii. Dalším charakteristickým rysem jeho života je skutečnost, že žije převážně ve světě žen.

Porodila ho žena, vyrůstá mezi ženami, dospívá mezi ženami, oženil se ženou a zplodil s ní dvě děti - samozřejmě ženy, mezi ženami pracuje, mezi ženami nakonec umírá... Mužů bylo v Lubošově životě vždy poskrovnu. Ve srovnání se ženami působili jen jako pouhé stíny, epizodisti velkých slov, prázdných gest a zanedbatelných činů. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (136)

sskrblik 

všechny recenze uživatele

Jsem unešen! Postel je výborný film, do kterého se musíte pořádně zahledět a prokouknout jeho smysl. Vše absurdní má své logické vysvětlení a ikdyž se to může zdát jako taková pofidérní spleť různých scének, tak v jistém slova smyslu můžete v nich nalézt názor na problematiku mužů a žen. Krom toho hlavní hrdina hraje bezvadně a komické scénky jeho kamaráda jsou velmi úsměvné. !!!STOP BLOWJOB!!! ()

Pierre 

všechny recenze uživatele

Postel je určitě originální projekt každý coulem a v novodobé československé kinematografii bych něco podobného hledal jen velmi těžko (možná třeba takovou Nudu v Brně, kterou jsem viděl přesně před týdnem a taky mi připada dost ojediněla.) Celé je to natočeno dost působivě a černobílé záběry pana Igora Luthera mají svou samostatnou hodnotu a jsou vlastně hotovým úměleckým dílem. V první polovině mě celkem bavil i hravý absurdní humor, kterého tady byla habaděj a i když přes určitou přeplácanost možná dost vtipu nevyniklo, sem tam jsem dostal solidní výtlem a několik frků bylo fakt výborných. I to celé počáteční vyprávění o dospívání mladého chlapce a jeho komplikovaného zájmu k ženám bylo poměrně zábavně. Ve druhé polovině se film ale příliš zaměří na snové vize hlavního hrdiny, které bohužel začnou zabírat válný zbytek stopáže, což začala být rychle nuda, ve které jsem se bohužel brzo ztratil. Z menšího otrávení mě vytrhl pouze některé vtipné prvky v čele s ukázkovým buranským kamarádem hlavního hrdiny a jeho památkou hláškou po závalu nadávek, jak si vždycky na Fotbalu krásně odpočine.:D  Jinak pro mě ale Postel fungovala jen napůl. Určitě ji ovšem mohu vnímat jako objektivně dobrý film. Objevovat tyto vyjímečně  osobité filmy z řad české produkce mě baví, ale Postel mi vším úplně nesedla. ()

Reklama

Endyis 

všechny recenze uživatele

Geniální film! Jeden z nejlepších (ne-li nejlepší) počinů porevoluční kinematografie, u kterého nechápu, že propadl v zapomění, když bezpochyby nemá chyby a zároveň se konečně jedná o film, který v zahraničí skutečně může reprezentovat naší kinematografii, jež má od dob šedesátek zavedené jméno a která v dnešní době poměrně stagnuje na tvorbě často zbytečných filmů pánů Hřebejka, Ondříčka, Slámy... , kteří se drží zavedených převážně nenáročných témat. Film byl pro mě sám o sobě skvělým zážitkem a můžu Oskaru Reifovi pogratulovat, jelikož i kdyby natočil jenom tento jediný film, tak jeho tvorba stojí za to. Ps.:Jinak tématiku filmu má dobře rozebranou Merva ve svém komentáři :) ... 100% ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Muži jsou prostě muži, ženy jsou prostě ženy, obě ty skupiny jsou dost odlišné, ale stejně spolu i přes určité problémy žijí v párech a hlavním hrdinou tu je Luboš, který vyrůstal bez mužského vzoru a to zapříčinilo, že v životě má mnohem blíž k ženám - i přesto, že jim nikdy nemůže přesně porozumět, jelikož je muž. Z tohohle by mohl být dost zajímavý film, ale bohužel to jen zůstalo u hrubého náčrtu a dál se to obsahově a myšlenkově moc nerozvíjelo. Hodně to sází na formu, která je, nutno uznat, dost povedená a nejednu scénu má velmi dobře propracovanou vizuálně i "sdělením". Právě proto to forma celé celkem zachraňuje, protože s tou si Reif skutečně vyhrál a skrze ní dodal Posteli dojem něčeho navíc. Vlastně i díky tomu si to celou dobu dokázalo udržet moji pozornost. Jen teda škoda, že se tu takhle nepracovalo i s obsahem, protože jeho vady tu jsou prostě znát a forma nad ním určitě převažuje. A to ne zrovna málo... 3* ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Snažil jsem se dívat na tento film tak, jako kdybych žádný jiný dosud neviděl. Po shlédnutí bych byl raději, kdybych dosud neviděl žádný. Michal Ambrož zpíva: "Po tobě mi zůstaly čtyři vlasy v hřebenu / nesmím ztratit jediný těžko další seženu. / Po tobě mi zůstaly čtyři dlouhý vlasy. / Jaktěživ jsem neviděl naráz tolik krásy." A je to vtipné a má to říz. Tři chlupy děda Vševěda vytržené zuby z oblasti kolem pohlaví jsou daleko méně poetické. Pokud existuje pseudointelektuálská latina typu "sud kulatý, rys tu pije, tu je kára, ten to ryje", pak jsme tu na správném místě. A jak z toho ven? "Radil mi, abychme mu z výšky a znenadání studené vody na hlavu vlili, že ho ten fantas hnedle přejde." ()

Galerie (21)

Zajímavosti (8)

  • Jako sedmý film československé historie byl tento film v roce 1998 nominován do prestižní sekce na MFF v Cannes. (charlosina)
  • Nominace na Cenu tisku v rámci filmového festivalu v Paříži pro rok 1999. (charlosina)
  • Grafik Michal Cihlář získal ocenění za nejlepší plakát roku 1999 (byl to jeho první a současně poslední filmový plakát). (charlosina)

Reklama

Reklama