Postel

Jeden z nejlepších debutů, co jsem kdy viděl. Nevím, jak moc byl Oskar Reif teoreticky vybaven, než se pustil do psaní scénáře a samotného natáčení, ale řemeslně a stylisticky předvedl něco, k čemu se v průběhu života kolikrát nepropracuje ani ostřílený filmař. Práce s málo známými herci a přednes dialogů připomíná snímky československé nové vlny, práce s kamerou, hudbou atd. je naopak velmi osobitá a moderní. Málokterý porevoluční český film je natočen tak „mezinárodně" jako tento. Opravdu si umím představit, že tento film může oslovit široké mezinárodní publikum, protože z něj naprosto nejde poznat, v jaké zemi ani době se odehrává a protože hlavní zápletka je přenosná pro všechny. Krásná karikatura genderového šílenství. (26.12.2018)

Oskar Šovinista si poměřuje svou sílu s Oskarem Feministou a zápas po hodinu a půl trvajícím boji končí nerozhodně. Oba do svého klání zapletou Truffauta a snad se i trošku snaží konkurovat Caraxovi, vždyť Przebinda se Lavantovi v mnohém podobá. *** Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií II. (11.10.2015)

K filmu jsem přistupoval s vědomím, že jde o experimentální snímek, takže očekávání z mé strany nebyla největší. Chyba lávky! Postel mě dost zaujala, a to jak svojí formou, tak obsahem, navíc nabídla otázku:"Patřím taky mezi muže přechodné?". Střet mužského a ženského světa doplněný dávkou šovinismu a feminismu s plno absurdními, ale rozhodně zajímavými myšlenky mě více než pobavil a nabídl spoustu hlášek a vtipných situací. Sice ne úplně všechno mi sedlo a nebylo mi třeba tak úplně jasné, jak se hlavní hrdina na útěku z vězení dostal zpátky domů, ale jinak jsou to pro mě silné 4*. "Ty si prostě nepřipadáš trochu divně, když radíš ženský jak na záněty děložního čípku, nebo jak překonávat psychický problémy klimakteria, tobě připadá naprosto normální dělat ve společnosti test ochablosti prsního svalu za pomocí verzatilky, ty prostě myslíš, že si úchvatnej, když barvitě líčíš poruchy ovulačních cyklů, anebo když se hádáš o míře intenzity orgastickýho prožitku ženy po šedesátce?!" - "Mám prostě rozhled." (15.03.2011)

Muži jsou prostě muži, ženy jsou prostě ženy, obě ty skupiny jsou dost odlišné, ale stejně spolu i přes určité problémy žijí v párech a hlavním hrdinou tu je Luboš, který vyrůstal bez mužského vzoru a to zapříčinilo, že v životě má mnohem blíž k ženám - i přesto, že jim nikdy nemůže přesně porozumět, jelikož je muž. Z tohohle by mohl být dost zajímavý film, ale bohužel to jen zůstalo u hrubého náčrtu a dál se to obsahově a myšlenkově moc nerozvíjelo. Hodně to sází na formu, která je, nutno uznat, dost povedená a nejednu scénu má velmi dobře propracovanou vizuálně i "sdělením". Právě proto to forma celé celkem zachraňuje, protože s tou si Reif skutečně vyhrál a skrze ní dodal Posteli dojem něčeho navíc. Vlastně i díky tomu si to celou dobu dokázalo udržet moji pozornost. Jen teda škoda, že se tu takhle nepracovalo i s obsahem, protože jeho vady tu jsou prostě znát a forma nad ním určitě převažuje. A to ne zrovna málo... 3* (24.02.2022)

Myslím, že v dnešnej dobe #MeToo a všemožných ´´uvedomelých´´ spolkov, osud ´´hrdinu´´ tohto filmu, zrejme čaká aj na nás ostatných. Láska a zdvorilosť je rýchlo pošľapaná ideou, že tým ide o znásilnenie ženskosti. A pritom sa len prejavujú pudy, ktoré sú tu tisíce rokov, ktoré sú potláčané akousi ´´vierou´´, ktorá je tu zhruba 2 roky. Námet, ktorý je obyčajný, ale v neobyčajnom štýle. To je POSTEĽ. Klady a zápory oboch strán pohlavia, sú tu podané síce humornou, ale dnes až mrazivo skutočnou formou. Ak POSTEĽ možno nazvať filmom nadčasovým, ktorý vlastne len predznamenal blížiacu sa dobu, má napr. taký snímok ( román ) 1984 ( NINETEEN EIGHTY-FOUR - 1984 ), podobne nostradamovskú predtuchu? (24.10.2019)