Šingeki no kjodžin

Zasloužený fenomén, který svého času rozbořil lehce stojaté vody a zamířil si to do všech koutů světa. Nevídané tempo, šokující zvraty a láska k ústřední trojici Eren-Mikasa-Armin, stejně jako k parádním postavám vedlejším (Levi, Sasha a postupem času další a další charaktery) měly za následek, že než jsem se nadál, namířili si to Titáni mezi moje nejoblíbenější anime světy vůbec. Takhle dravý střih, soundtrack i efekty se zkrátka jen tak nevidí a i s přibývajícími epizodami a sezónami (jakkoli je čekání na ně mnohdy vražedně dlouhé) se nestačím divit, jak odvážně racionální odpovědi jsou řečeny na ty nejtroufalejší dějové otázky. Od jisté chvíle tkvělo největší kouzlo v otazníku největším, tedy otázce "Jak jen tohle může skončit?" Nejraději bych se ale pídil po každé stopě ještě pěkných pár let a tuze mě mrzí, že to není možné a že konec vážně přijít musel. (18.12.2013)

Nebýt hlavní postavy (Eren), na kterou jsem byl v prvních cca deseti dílech naprosto alergický, tak bych hodnotil lépe. Svoji otravností mi připomínal postavu Rekiho z Claymore. Divím se, že jsem pokračoval a sledoval to dál. Ještěže jsem to udělal. Příběh poté upoutá a člověk se baví u akčních scén, které jsou sice udělané hlavně na efekt a občas moc logiky nepoberou, ale ve výsledku to vůbec nevadí. Na postavu Erena jsem si stejně nezvykl, ale najdou se jiné postavy, kterým divák začne fandit. Další řada bude až za dlouho, tak je načase číst mangu. (06.10.2013)

Moje nová droga. Chytnul jsem se asi po prvních třech dílech a pak už s tím nešlo přestat. Nevím, kde začít. Je to nekonečná jízda napětí, emocí a dějových zvratů. Dobře zvolený formát, kdy jeden díl má cca 25 minut, takže – sotva to začne, tak už je konec a vy honem honem pouštíte další díl. Hrdinové jsou zajímaví a celkem rychle jsem si je oblíbil. Takřka neustálá akce a nevídá (pro mě) brutalita, děs a deprese. Něco takového jsem jednoduše nikde jinde ještě neviděl. Už jen ti titáni – patnáctimetroví nazí tvorové, kteří vypadají jak mentálně zaostalí muži středního věku, kteří pomalu kráčí nebo klátivě utíkají. Mají připitomělý úsměv od ucha k uchu a neřeknou ani slovo. Vypadají děsivě sami o sobě, ale ten nápad, že zabíjejí lidi tím, že je žerou (doslova) je za milion… Nejde to popsat, to se musí vidět… (27.01.2017)

Jak tahle šulínovina může mít 85% a být 206. nejlepším seriálem... to už tady máte všichni dočista vypatlaný mozky? Prvních cca 10 dílů super. Zajímavý příběh, postavy se jakž takž někam posouvaly, ale pak to šlo pomalu ale jistě do háje. Banda rádoby vojáků, která neumí nic jiného než jen fňukat a brečet dalších 10 dílů včetně rádoby komandérů... příběh o ničem, plácání se v kravinách.. stupidní konverzace, stupidní postavy bez mozku. Za 100 let se tam nenaučili o titánech ani hovno.. Ne, tohle je prostě krávovina! Po první sérii končím a to jsem se musela držet zuby nehty, abych to vůbec dokoukala. I ti titáni vypadají naprosto směšně! 25% (15.04.2019)

Bezesporu anime událost letošního roku. Efektivní kombinace silného příběhu spojeného s komiksovou brutalitou a nervy-drásající akcí. Je to Araki, takže každý díl nutně musí končit obrovským cliffhangerem, ale i bez jejich pomoci se mi podařilo zhltnout tuhle animovanou lahodu jedním dechem. Mám s tím jisté problémy. Hlavní trojice postav rozhodně nejsou univerzální sympaťáci a nějakou chvíli trvá, než vám přirostou k srdci, přičemž u některých se vám to pravděpodobně nepovede ani po 25 dílech (Mikasa ať je dál fan-favorite, ale takhle plochou a nudnou postavu jsem v anime už hodně dlouho neviděl, nejlepší je naopak skrz naskrz anti-hrdinný Jean). Finále, jakkoliv brilantně vygradované a skvěle napsané, vlastně nepřináší žádný výsledek a trochu vyšumí do ztracena. To jsou ale jen malé kaňky na jinak brilantní animační i dramatické práci. 1. sezóna - 90% (30.10.2013)