Běž, chlapče, běž

Filmů o útrapách lidí stižených světovými válkami není nikdy dost, a je dobře, že se točí. Příběh polského chlapce krutě bojujícího o holé přežití pouze proto, že je židovského původu. Zasahující drama, které diváka nutí něvěřícně kroutit hlavou nad faktem, co dokáže lidská xenofobní nenávist vyrobit za zlo. Výborný a silný evropský film s poutavým a dojemným příběhem, hezkou výpravou, kamerou a zejména kvalitním hereckým obsazením, včetně herecky nezkušených, sympatických a charismatických dvojčat Tkaczových. (19.05.2015)

Holocaust a útěk jednotlivce před jeho mašinérií jsou, při vší ústě k této tragédii, naprosto neoriginálními tématy. Pepe Danquartovi se přesto podařilo natočit velmi sympatický film. Přes tíživost obsahu velmi příjemně překvapuje jeho poetičnost. Je něžný, ale nevydírá citovkami a nemačká z diváků slzy za každou cenu. I tam, kde je smutku víc než dost, nikdy úplně nezhasne jiskřička naděje. (05.07.2014)

Ačkoli k tématu holocaustu nepřináší film nic nového, jde o další podařenou záležitost reflektující tuto neblahou kapitolu z dějin lidstva. Problémem bude asi její zaměnitelnost, protože Danquart jede víceméně v zajetých kolejích a v podstatě nepřináší nic, díky čemu by si měl divák po delší době film pamatovat. Jinak je ale výsledek výborný a lze mu vytknout jen velmi málo věcí. Jednou z nich je snad jen pomalejší tempo a přehnaná stopáž, v níž se bohužel tvůrce dostává k tomu, že některé věci zcela zbytečně opakuje, čímž vše jen protahuje. Také občasné prolínání snů s realitou není úplně odlišeno, takže se může stát, že divák bude pár vteřin tápat, kam se děj posunul. Malinkou výtkou budiž i klišovité vyobrazení nacistických důstojníků jako tlustých, chlípných a upocených mužů, to se ale dá snadno přejít. Krom toho už ale vlastně musím jen chválit. Kamera je moc krásná a některé scenérie zabírá hodně zajímavě a až opojně, režisér se nebojí ani občasného použití ruční kamery, která vše oživí. Hudba je potřebně tklivá, nikoli ale vnucující. Oba bratři Tkaczové, kteří se v roli hlavního hrdiny střídají, jsou naprosto výborní a drží krok s podobně výbornými herci dospělými. Je taky moc dobře, že Danquart příliš netlačí na emoce a nesnaží se prvoplánově dojímat a všechny silné scény točí s citem a příliš je neprodlužuje. Run Boy Run sice není moc originální, ale jako zástupce filmů o holocaustu funguje báječně, a i když brzy splyne s jinými, nelze říct, že by nebyl zajímavý. 80% (17.06.2014)

Poliaci opäť dokazujú, že sú v kinematografii ďaleko pred Čechmi a ešte ďalej pred Slovákmi. Sledujeme osudy chlapca , ktorý pod tlakom krutej doby musí zatajiť svoj židovský pôvod a pod falošným poľským menom Jurek Staniak sa prebíja poľským vidiekom ako sa dá. Film nemá žiadne zbytočné odbočky a vedľajšie linky, ktoré by dej mohli obohatiť, sledujeme skutočne "iba" príbeh chlapca a ľudí, ktorí mu skrížia cestu. Smutný tón filmu občas spestrí veselšia hudba v šťastnejších momentoch, keď Jurek na chvíľu zabúda na svoje problémy. Hudba je celkovo silnou stránkou filmu a znie tu často. Najsilnejšia a zároveň najdojímavejšia je podľa mňa scéna, kde si Jurek v nemocnici prvý krát odviaže obväz z amputovanej ruky. Film je z kategórie smutnejších, ale nie zase z tých, po ktorých vás chytí depka alebo myšlienka na samovraždu. Poľaci, barzo dobre! 80%. (23.11.2014)

Na tenhle film jsem se chystal už několik let. Naposledy jsem si ho chtěl pustit předtím než jsem šel do kina na film Nabarvené ptáče. Jenže na to o5 nebyl čas. Včera běžel v TV a já si řekl teď nebo nikdy. Pokud bych měl srovnávat tenhle film a Nabarvené ptáče (oba filmy mají podobnej příběh) tak na mě jednoznačně víc zapůsobilo Marhoulovo Nabarvené ptáče. Podle zdejšího hodnocení je vidět, že divácky přijatelnější je ale tenhle film. (28.11.2021)