Běž, chlapče, běž

První záběry- zbědovaný chlapec v cárech hadrů bičovaný vánicí- byly tak silné, že mě napadlo, jestli to budu schopen dokoukat. Na(ne)štěstí to (příliš) brzy polevilo. Stalo se to stravitelným, ale vytratila se z toho ta prvotní síla. Místo ní přišla přehlídka černobílých figur- hodná, zlý, zlý, hodný, zlá... A heroické výkony chlapečka daleko za hranicí toho, čemu jsem ještě ochoten uvěřit. Rodilý Němec by neměl točit filmy o nacistické genocidě Židů. Zmítán výčitkami příliš tlačil na pilu. Ale herecké výkony obou hlavních dětských představitelů (jednovaječná dvojčata) bravurní. Chlapci si museli "užít". Skoro si až říkám, jestli by takové filmy měly děti vůbec točit..? Ze třetiny dostali kluci zabrat jako předloha Srulík. (04.03.2017)

Polákům se v posledních letech dost daří produkovat filmy s válečnou tématikou. Je to samozřejmě logické, jelikož materiálu ke zpracování mají jistě hromady a to zejména týká se li židovského tématu. Proto i tento film patří mezi vrcholy daného žánru a tak může divák opět čekat velice silný a drsný příběh, natočený podle reálného základu. (19.12.2015)

Naprosto emočně sterilní film o útrapách malého Žida za války schytal ránu pod pás příšerným slovenským dabingem. Ta paní, která otřesně mluví Srulika (to se skutečně na Slovensku nenajde ani jeden chlapec, který by mohl dabovat? ), je využita i při Srulikově utěku z nemocnice na namluvení starce. To už je opravdu příliš velká vychytávka i pro nás, kteří nemáme rádi stereotyp. (28.03.2020)

Na tenhle film jsem se chystal už několik let. Naposledy jsem si ho chtěl pustit předtím než jsem šel do kina na film Nabarvené ptáče. Jenže na to o5 nebyl čas. Včera běžel v TV a já si řekl teď nebo nikdy. Pokud bych měl srovnávat tenhle film a Nabarvené ptáče (oba filmy mají podobnej příběh) tak na mě jednoznačně víc zapůsobilo Marhoulovo Nabarvené ptáče. Podle zdejšího hodnocení je vidět, že divácky přijatelnější je ale tenhle film. (28.11.2021)

Poliaci opäť dokazujú, že sú v kinematografii ďaleko pred Čechmi a ešte ďalej pred Slovákmi. Sledujeme osudy chlapca , ktorý pod tlakom krutej doby musí zatajiť svoj židovský pôvod a pod falošným poľským menom Jurek Staniak sa prebíja poľským vidiekom ako sa dá. Film nemá žiadne zbytočné odbočky a vedľajšie linky, ktoré by dej mohli obohatiť, sledujeme skutočne "iba" príbeh chlapca a ľudí, ktorí mu skrížia cestu. Smutný tón filmu občas spestrí veselšia hudba v šťastnejších momentoch, keď Jurek na chvíľu zabúda na svoje problémy. Hudba je celkovo silnou stránkou filmu a znie tu často. Najsilnejšia a zároveň najdojímavejšia je podľa mňa scéna, kde si Jurek v nemocnici prvý krát odviaže obväz z amputovanej ruky. Film je z kategórie smutnejších, ale nie zase z tých, po ktorých vás chytí depka alebo myšlienka na samovraždu. Poľaci, barzo dobre! 80%. (23.11.2014)