Prvních 100

"Now, I am become Death, the destroyer of worlds." Jelikož jsem na tenhle seriál neslyšela nic jiného, než chválu, tak jsem se rozhodla to teda taky zkusit. A můžu říct, že tenhle seriál je opravdu ojedinělý. Seriál vám normálně posouvají postavy a jejich problémy, tady seriál posouvá děj a nenechá vás ani na chvilku oddechnout. První série sice měla ze začátku pár hluchých dílů, ale pak se to rychle obrátilo a druhá řada byla ještě lepší a napínavější (když vynechám celé to pitomé hledání city of lights, to si mohli odpustit). V podstatě nemůžu toho moc vytknout. Některé postavy jsou hrozně otravné (a nesmrtelné), ale je tam spousta naprosto úžasných postav, které jsem si zamilovala (Raven a Octavia jsou bezkonkurenční), děj je zatím taky docela promyšlený, takže uvidíme jaká bude třetí série. Sem tam tam bylo pár nelogičností, ale dalo se to překousnout. 4* (10.04.2015)

Uf, no... je to vážně děs. Jsou tam asi dvě pěkné baby, jinak je to zhruba na úrovni Hvězdné brány s Mc Gyverem. S tím rozdílem, že tady poskakují jen samí nagelovaní fracci. Zvládl jsem prvních 5-10 minut pilota, pak přetočil a tím to pro mě skončilo. Hodnotit proto raději nebudu, ale zdejší vysoké hodnocení lze vysvětlit asi jen nižším věkovým průměrem uživatelů, anebo tím, že to hodnotí pouze ti, kteří na tom děsně ujíždějí. Na Imdb to samé. (07.01.2016)

První série byla průměrná s pěknýma holkama a testostoranama přesicenýma pitomcema. Ve druhé se zamilujete do osob co jste v první nesnášeli a začnete nesnášet ty co jste milovali. Jedna z nejhlavnějších postav Eliza Taylor vypadá dobře, ale neumí moc hrát a ty její pohledy do "neznáma" jsou místama k smíchu. Herecky zdařelejší jsou "Octavia a Raven" tak snad jim to vydrží (28.08.2016)

Od počátečního znechucení odfláknutou výpravou, výběrem herců a celkovou laciností nejen zápletky jsem se posunul k docela pozitivnímu přístupu. Young adult tématika mi je spíš nepříjemná, ale co se sérii (alespoň té první) nedá upřít, je zajímavý vývoj postav a jejich motivací, machiavellismus sympaticky přerůstající obvyklé hranice „pán much“ klišé. Spoustu výhrad jsem si uchoval, ale přesto mě to baví. (12.01.2016)

CW to zase letos rozjíždí, takže o pořádné zhovadilosti a potenciální guilty pleasure opravdu není nouze. Věřím, že u Stovky nějakou chvíli vydržím, protože je to naštěstí tak blbé, až je to zábavné. A dokud tam bude Henry Ian Cusick aspoň trochu vyvažovat to puberťácké halekání, tak proč ne. Pilot - 50% (22.03.2014)