E.A. Poe: Podivný experiment

Nebylo to špatné. I herecké obsazení je dobré. Ale je to trochu zvláštní nápad udělat ze třístránkové povídky téměř dvouhodinový film. Něčím to vycpat museli. Trailer toho sice odhaluje hodně, ale stejně film obsahuje několik překvapivých odhalení. Takže děj se odehrává v roce 1899 v Anglii a zaměřuje se na mladého doktora Edward Newgate. Ten se v zimě vydává vykonávat svou praxi do lékařského zařízení Stonehearst pro duševně choré. Ale už po příchodu, se mu to nějak nezdá. Všechno je tam totiž tak nějak obráceně. Po chvíli zjišťuje jak se věci mají a snaží se s tím něco dělat. Ústav řídí ďábelský Ben Kingsley, kterému role opravdu sedne. Škoda že tam Michael Caine nemá víc prostoru. Edward se samozřejmě hned zamiluje do Elizy Graves, kterou hraje okouzlující Kate Beckinsale. :) A věci se začnou komplikovat. Víc už nebudu prozrazovat. Každopádně konec je dost překvapivý, i když jsem to trochu čekal... "Chtěl jste nám dát Mickyho Finna?" :D (21.06.2015)

Opět konec překvapil trochu víc, než bylo běžná norma očekávání. Láska hory přenáší - i lži? Snímek se točí okolo toho, zdali zvítězí dobro nebo zlo, nicméně tehdejší a mnohdy i dnešní psychiatrická praxe však naznačuje, že dobro pro pacienty není úplně vždy to dobro, leckdy je to zlo. Tedy kdo z koho. (10.11.2019)

To jsem blázen, tak bylo to pokračování Šílených nebo naopak jejich prequel? Každopádně další zajímavý způsob jak lékařsky erudovaně (rejpalové, polibte mi ucho) uchopit knižní předlohu a E.A. Poea za koule. Aneb hranice mezi Švankmajerovým šílenstvím dekadentním a Andersonovým šílenstvím romantickým je tenká jako vlas vytržený z hlavy Bena Kingsleyho. Jen škoda, že MUDr. Brad Anderson nenechal v léčebně Stonehearst hospitalizovat i pacienty Třísku a Geislerovou, aby to bláznění měl komplet a nebylo to tak eroticky suché. Oplzlý poživačník Markýz a jeho "oběť", neukojitelná čubka Charlota, by experimentu doktora Lamba dodali potřebnou šťávu (tím nemyslím elektrický proud, ačkoli...). To by byl teprve pořádnej cvokhaus, no ne? Bohužel, žádné ordinérní čuňárny se nekonaly. Pošuk a kazišuk Anderson dokonce i sestřičku v rozpuku jménem Millie pečlivě střežil a zamykal v pokoji, což mu neodpustím. To byla při její diagnóze (stanovil jsem sám - nymfomanie v latentním stadiu) věčná škoda! Žádná zpocená Millie, žádná pátá hvězda. (22.01.2015)

Předlohou pro film se stala Poeova povídka: Metoda doktora Téra a profesora Péra. Kdo ji nezná, může nabýt dojmu, že film podle Poa je málo temný. Opak jest pravdou. Povídka není vůbec temná (jediná úvodní scenérie - blázinec v rozpadajícím se zámku - má snad v sobě trošku temnoty) a hlavní hrdina není v ohrožení života. Poeův blázinec je jedna velká taškařice připomínající Haškův ústav pro choromyslné ve Švejkovi. Blázni v roli personálu názorně popisují domnělé chovance vtělující se do čajníku, dětského vlčka, kohoutka či šňupacího tabáku. Všechna rozvernost vzala ve filmovém zpracování za své - což je dobře. Místy příjemně napínavý snímek s velmi dobrými hereckými výkony se odehrává téměř celý ve stěnách podivného ústavu, kde se největší tajemství ukrývá v podzemních vězeních.... Film mě bavil mnohonásobně více, než podprůměrný Scorseseho Prokletý ostrov zde některými komentáři zmiňovaný. A závěr? Potěšil ze všeho nejvíce! (08.12.2014)

Když točíte o blázinci s podivným tajemstvím, tak a) donuťte scénáristu nadopovat děj funkčními postavami, nebo b) producentům napovězte, že hlavní hrdinka popotáhne peníze z peněženek, ale to její urputné protěžování v ději zabije krom kompaktnosti i věrohodnost; závěrečnou pointu, kdy se chytřejší třetina diváků začala úlevně smát, beru jako Andersonův vztyčený prostředníček (všem). 3 a ½. (27.07.2015)