Miluj souseda svého

Chaplinův KID, Svěrákův KOLJA, Eastwoodovo GRAN TORINO, Melfiho ST. VINCENT... pořád ta samá písnička, čili potvrzení, že to stále funguje. U mě osobně tomu není jinak a tenhle typ divácky vstřícných filmů se mi líbí (byť zde namátkou uvedený výčet je kvalitativně docela rozkolísaný). Sledovat sbližování osamělého chlapíka s malým klukem má v sobě prostě něco odzbrojujícího a čistého, co musí vykouzlit úsměv na tváři snad každému. Co už u mě ale moc nefunguje, je to brnkání na sociální strunu - všechny ty připomínky toho, jak je život těžký, když máte hluboko do kapsy, mě nechávaly ledově chladným - poslední filmaři, kterým jsem tohle věřil, byli Vittorio De Sica a Federico Fellini, a od jisté doby jsou podobné filmy jen vylhaná šmíra a logický protějšek druhého pólu filmů, které pro změnu líčí nablýskaný život lidí z lepší společnosti. Po této stránce rozumím, proč je film zaplněn tou multikulti omáčkou - ale bylo by se možno třeba ptát, jestli by se něco změnilo, kdyby Naomi Watts zahodila ten svůj směšný přízvuk a hrála normální americkou šlapku? Podle mě vůbec nic. Celkově si ale myslím, že není moc radno podrobovat tenhle film nějaké přehnané racionální analýze - prostě stačí základní líbilo / nelíbilo, bez zbytečného podezírání, zda film tuhle moc "netlačí na pilu" a támhle "citově nevydírá diváka", jak se s oblibou říká. I kdyby, co na tom? Mě osobně třeba film víc bavil v první polovině, kdy je místy vážně hodně vtipný, a dobře jsem se pobavil. V momentě, kdy film sklouzává z komediální roviny do té vážnější, mě už bavil méně, ale ve výsledku si pořád myslím, že 4 hvězdy si bez problému zaslouží. Bill Murray rozhodně v jedné ze svých nejlepších rolí. (31.12.2014)

Hodně, hodně netradiční. Na dnešní poměry v kinech až nepatřičné. Možná už jsem sám tím vším zblbnutý, možná to při vší herecké genialitě vážně bylo vlastně o něčem bez něčeho. Každopádně bych rád na adresu sousedů mých vzkázal, že za prudiče Billa a šlapku Naomi bych je vyměnil dřív, než by mě dokázali znova nasrat a ještě bych je navíc osobně přestěhoval, kam by si sami řekli. (22.01.2015)

Od podobně zaměřených filmů v Miluj souseda svého hlavní postava neprochází příliš velkým vývojem. Je tu opět jeden důchodce, tentokrát válečný veterán Vincent, který má zdánlivě všechno a všechny na háku. Shodou okolností začne dělat babysittera dvanáctiletému Oliverovi, který ho postupně vytrhává z letargie. Nesledujeme ale nějaký zásadní posun od zapšklého starce ke starostlivému "dědečkovi", spíše nám film postupně odkrývá jednotlivé vrstvy Vincentova charakteru - nejdříve ty negativní (alkohol, dluhy, sázení), posléze pozitivní (péče o nemocnou manželku) finálně stvrzené v závěrečné Oliverově školní prezentaci. O to více je pro mě hlavní hrdina uvěřitelnějším a když k tomu připočteme, že jej hraje ženiální Bill Murray, zábavná podívaná je na světě. P.S. Trochu mi vadí, že songy od The National cpou téměř do každého nízkorozpočtového bijáku, naopak hodně potěšila pasáž v baru, kde Vincent trsá na klasiku Somebody to Love od Jefferson Airplane. (09.06.2015)

Ešte že to malo Billyho, však? Nie že by bol jediný, ktorého si v tejto roli viem predstaviť, zvládlo by to aj pár ďalších pánov hercov. Ale len pár. Také je to hrubé zrno, že až takú jemnú a presnú prácu s prejavom si to od hlavného predstaviteľa žiadalo. Ešte že tí najlepší nie sú vždy najdrahší, však pán Melfi? ;-) (17.09.2016)

Murrayuv Vincent se může směle zařadit mezi takový zevlácký persony jako je Dude Lebowski nebo Tommy Basilio. V lecčems je vlastně i převyšuje. Pravda, že cyničtější divák musí zvláště ke konci lecos překousnout, přesto ten pohodovej pocit z dobře vykoukaného filmu (umocněný geniální improvizací na samém závěru) zůstane pod kůží zasraně dlouho. (16.02.2015)