22 Jump Street

Miluju zdejší psavce, skutečně! Vždy když se dodívám na podobný film, tak si pak najedu na jeho profil, seřadím si komentáře podle hodnocení a neskutečně si ujebávám nad odpaďákama. A kromě toho si ty lidi v myšlenkách také představuji. Vždy se jedná o forenzního artového kritika s elegancí broušeného diamantu, duší umělce a srdcem romantika, který si libuje v hloubavém přemítání nad skrytými smysly Bergmanových děl, vyprané prádlo si věší zásadně při západu slunce a s výrazem trudomyslného poety každé ráno snídá dietní bio džus obsahující stoprocentní výtažek z brusinek, které při úplňku měsíce natrhaly v lesích pod alpskými horami kouzelné víly bez spodního prádla. Prostě lidé tak zábavní, že v jejich přítomnosti zvažují sebevraždu i neživé předměty. A naproti nim stojím já; totálně kreténský mámvpičista s elegancí pásového oparu, duší od kola a ledvinou neznámé oběti automobilové nehody, který si libuje v hloubavém přemítání nad skrytými bradavkami Kate Upton, prádlo si zásadně nepere, natož věší, a každé ráno snídá cigaretku ranní pro kvalitnější sraní. To si pak bez výčitek večer hodím na ovarem vycpanou vanu laptop, dekou si přikryji své otylé nohy, pustím si podobnou americkou oPičárnu a zatímco si ve výstřihu zlevněného svetru z Lidlu lovím pár zapomenutých hranolek ze včera, tak se chechtám tak burácivě, až mi na monitor prská sopel. Někdy je zkrátka úžasné být normální. Přál bych to zkusit všem. (15.12.2014)

Jak byla jednička ujetá, tak dvojka už je tuplovaná šílenost. Prvních patnáct minut jsem na ty dvě paka civěl s otevřenou držkou a přemejšlel, jestli se mám smát a nebo na ně nepochopitelně civět jak na Tesla cívku. Bylo vidět, že veškerá přehnanost byla naprostý úmysl a ještě k tomu se to všechno tvářilo děsně stylově, což podpořila i samotná taneční muzika. Příběhově pak nepřekvapili, protože nevymysleli vůbec nic nového. Jen střední vyměnili za vysokou. Hlášek ale bylo tuplovaně. Tak moc, až si myslím, že v tom závanu barevnosti prostředí, jsem musel přehlídnout minimálně tunu dalších vychytávek a odkazů na cokoliv z osmdesátých let. Jak Hilla a Tatuma dvakrát moc nemusím, tak tady se předváděli na dvě doby a já se bavil. Jen jsem si na to musel zvyknout. (22.06.2015)

Chtěl bych vidět další díly. Nejvíce asi 34 Jump Street: Return of the Ghost, 43: Jump Street: Mariachi School a také závěrečnou 2121 Jump Street, která se odehrává ve vesmíru. Výhodou této kraviny je zcela určitě fakt, že mě bude bavit i podruhé, potřetí a prostě kdykoliv. Tvůrcům se i podruhé podařilo namíchat koninu obřích rozměrů, kterou si nelze neužít. To věčné pomrkávání na diváka je smrtící. Nejvíce mě rozsekala scénka, kdy Ice Cube zjistí, že mu Schmidt ojel dceru. "Seš mrtvej, Dougu."  Kdo si počká po závěrečných titulcích dozví se něco o novém vztahu, který má Dave Franco. 70% (23.10.2014)

když uplyne první průměrná polovina (ovšem ta úvodní badass mexican akce byla taky masitá) a nastoupí Ledová Kostka se svým spravedlivým hněvem a ubude trapností ala uvádění do bratrstva, za to přibude parádní akce a rychlopalného vražedného humoru, člověk má pocit, že by to třeba ještě nemuselo být s těmi komediemi tak zlé. A vadí mu trošku méně, že se Interview utopil v bahně vůdcova průjmu. Something cool! Stejná paráda jako první díl, jenom s dotaženým závěrem a přímo geniálními závěrečnými titulky. Rodriguez zapomenut. (29.12.2014)

"JSEM PRVNÍ Z NAŠÍ RODINY, KDO PŘEDSTÍRÁ, ŽE SE DOSTAL NA VYSOKOU." Na tohle se bohužel Rogen se SOUSEDY vůbec nechytá. Komedie roku trumfující jedničku. Už po pár minutách jsem brečel smíchy, celé to parafrázování rozpadajícího se manželství je geniální, taky utahování si z Tatumových filmů, a to, co se strhlo těsně před závěrečnými titulky, nemá obdoby. Kéž by Tatum a Hill všechny ty štace opravdu obrazili. "TO JSOU CUCFLEKY?" - "VLASTNĚ MI TO UDĚLALA CHOBOTNICE..." (12.07.2014)