Křižáček

Fakt jsem chtěl, aby se mi to líbilo a opravdu jsem se o to snažil, ale prostě to nešlo. Vážně nevím, co zabralo ty roky příprav, protože tady je to o tom, že Roden jede na koni a hledá dítě. A když zrovna nejede, tak se neděje nic. Sem tam se sice najdou docela hezké obrázky, ale ty jsou dobré jen jako tapeta na monitor. Ovšem musím uznat, že prostoru pro přemýšlení je tu habaděj, ale nic z toho, co se mi honilo hlavou, se netýkalo filmu. Na tohle jsem asi moc velkej barbar. 10% (04.04.2018)

Karel Roden cestuje krajinou a snaží se v učesaně stylizovaném středověku najít ztraceného syna. Náročný film, který pro zábavychtivého diváka bude představovat strašlivá muka, ale masochistického fanouška artu potěší vrstevnatostí témat a prostorem k přemýšlení. Vyberte si, na jakou stranu se přidáte. (16.08.2017)

Na festivalově oceněném filmu řadový divák hledá to, co odborníky zaujalo. Základní myšlenka tohoto snímku byla natolik utajená, že jsem ji neodhalila. Nebýt výstižného názvu, těžko by nepoučený divák zjistil o co tam jde. Logiku bych nehledala. Pokud by se ustaraný otec vydal na koni hledat ztraceného malého syna jdoucího pěšky po jediné lesní cestě, měl by za hodinu po starosti. Pokud se ho vydal hledat až za měsíc, není to starostlivý otec. Je to film pro jednoho herce, s čímž se Karel Roden slušně vypořádal. Levná nenáročná výprava i kostýmy. Určitou poetiku a originalitu příběhu nelze upřít. Největší zážitek z filmu měl zřejmě uživatel mchnk, když se díval ve velkém kině na tento snímek zcela sám. Podobně jsem dopadla já, když jsem chtěla prodiskutovat včerejší televizní premiéru se svými známými. Nebylo s kým, nikdo se nedíval. (01.07.2018)

Že Roden ve filmu moc nemluví je spíš plus, protože (i když je dobrý herec) by se na něm dal krásně demonstrovat význam roztomilého českého slova "šumlovat". Přesto mě i těch pár dialogů rušilo svou podivnou toporností. Nebo absence dialogů (jedu na koni nekonečně dlouho lesem, pak potkám houf dětí, chvíli na ně čumím a pak jedu dál aniž bych se zeptal na hledaného syna?). Apropó, jízda na koni. Asi nejsem sám, komu se díky některým záběrům a přidruženým zvukům vybavilo klepání kokosovými ořechy (?). A ještě k těm dialogům, vyloženě rušivá scén pro mě byla i ta na tržišti, kde se ozve pro hlavního hrdinu nesrozumitelná italština (aby bylo všem jasné, že se cítí jako "cizáček"), načež následuje divadelní představení v češtině.....To mi jinak celkem povedenou atmosféru filmu (kamera, hudba) spolehlivě rozbíjelo. Kdyby byl film úplně němý (jen s hudbou) dal bych asi nadprůměrné hodnocení. (18.09.2017)

Experimentální či minimalistický, jemně vycizelovaný film ve facetách poetiky (Svojanovský křižáček Jaroslava Vrchlického, víc plodného než úspěšného spisovatele a překladatele), obrazu (fotografická až malířská přesnost Jana Baseta Střítežského) a hudby (jak ji již delší dobu známe od manželů Havlových). Václav Kadrnka rezignoval na Svojanov a těsné údolí pod ním; pro svůj záměr mu lépe vyhovovaly italské planiny a hvozdy. Herci byli řádně vyškoleni v lehkém cvalu (žádné vyšší nároky na ně v podstatě kladeny nebyly); jejich hlasy zněly jaksi neosobně, snad pro nepřítomnost jiných zvuků. Pátrat po tehdejším významu latinského slova "pueri" (děti, chlapci, bezzemci,.. - srovnání: bílí plantážníci říkali podobně svým otrokům "boys") nebudu, to bych šel proti filmu. Každpopádně to byl po hodně dlouhé době první český film, který mě hned od začátku neiritoval. A myslím, že by se líbil i Jaroslavu Vrchlickému. (15.12.2018)