Tarantule

No jasně, Incredible Shrinking Man to není a leccos se tomu dá vytknout (hlavně uspěchaný konec a prostřední část, kdy se mnohokrát opakuje situace, že se někde v pozadí zjeví kráčející tarantule, ale nikdy nezautočí a nikdo si jí nevšimne, takže vyprávění přešlapuje namístě), ale díky dobrému řemeslnému zpracování a charakterním hercům má Tarantula vynikající padesátkovou atmosféru a daří se jí dobře bavit i po mnoha letech. (05.02.2010)

Jack Arnold umí. Jeho filmy (např. NETVOR Z ČERNÉ LAGUNY, REVENGE OF THE CREATURE , INCREDIBLE SHRINKING MAN) jsou poctivá filmařina se zdařilou trikovou stránkou. To platí i v případě Tarantuly. Herecké výkony jsou solidní, žádný přehrávání, napětí tu funguje a arachnobik, jako jsem já, některé scény přejde pouze s mrazením v zádech. Výsledný dojem z filmu totiž umocňuje fakt, že přerostlou, několik desítek metrů velikou tarantuli tu nepředstavuje nějaký animatrický model (díkybohu), ale Arnold sází na záběry skutečného pavouka, pohybujícího se buď na věrohodném modelu arizonské krajiny, nebo (a to mnohem častěji), využívá jednoduchého a velmi účinného prolínání záběrů. Pouze v momentech, kdy se tarantule sklání ke své obětí, používá modelu při detailních záběrech na pavoukovi oči a chelicery. Navíc, jak už to Arnold dokázal v několika svých filmech, umí pracovat s napětím, scéna kdy mladá vědkyně se ukládá spát a do okna jí nahlíží veliké tarantulí oči, se prostě musí prožít :o) Dějově jak jinak prostinké (eh, dá se v žánru monster-movies čekat něco jiného? :o). , ale když pominu malé nelogičnosti, jako třeba fakt, že za několik dní si monstrum veliké několik desítek metrů nikdo nevšimne, i když se během dne vesele prohání po arizonských pláních, nemám větších výhrad a v rámci žánru monster-movies jde o nadprůměr. Jo a plakát, na kterém je zobrazena Tarantule držící v chelicerách sličnou děvu, lže :o) Nic tak pro tenhle žánr typického, jako unášení hlavních ženských postav a jejich následné zachraňování, se tu bohužel nekoná. Škoda, já se tak těšil :o)) (06.10.2004)

V padesátých letech vznikalo hodně zajímavých filmů, jejiž realizaci si v dnešní době lze již těžko představit. Neměly by v žádném případě takový ohlas jako tenkrát a všechna atmosféra 50. let by se vytratila. Jack Arnold tyhle filmy točit uměl a to dokazuje i ve své Tarantule. Je to příjemná podívaná s dobrými herci a jedním pěkně vypaseným pavoukem, kterého by určitě nikdo nechtěl potkat. (15.10.2011)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $1,100,000║Tržby Celosvetovo $1,100,000▐ Zaujmú sú hlavne masky po deformácii vyvinutím liekom, triky s tarantulu újdu, príbeh čo to povysvetľuje o živote tarantuly takže to príde aspoň celkom zaujímavé, ináč sa to celé vezie v jednej úrovni bez skutočne silnejších scén, v tomto prípade ide skôr len o priemerný snímok. /60%/ (05.01.2012)

Mám tenhle na první pohled otřepaný brak moc rád. Jack Arnold byl totiž vynikající režisér, který nedopustil, aby se námět kolem obrovské vraždící tarantule proměnil v úsměvnou přehlídku omezených technických možností a tvůrčí repetitivnosti (ve smyslu kopírování zajetých postupů tehdy tak populárních monster movies). Tarantula má přesvědčivé a chytré triky, děsivé masky, sympatické herce a především pevnou režisérskou ruku, která dobře udržuje tempo vyprávění a inscenuje několik lahůdkových chvil z ranku arachnofobické noční můry. Expozice sice nemá takovou sílu a Arnold se chvílemi prostě musí opakovat, aby odstavil stometrové osminohé hovado z dosahu postav na tak dlouho, než se vyřeší jejich osobní vývoj, ale přesto se jedná o jedno z nejzábavnějších a řemeslně nejjistějších béček padesátých let.. (10.07.2018)