Ghost in the Shell

Po hudební i vizuální stránce vcelku zajímavé, ale ten příběh.. Dá se shrnout do jednoduché otázky a ještě jednodušší odpovědi: Může mít stroj duši ? No může... A co dál ? Všechno ostatní mi chybělo,nepochopil jsem proč je tato otázka vůbec položena a ani poučení (?), hrozbu(?), poselství(?) v odpovědi. Možná jsem se na to jen špatně naladil nebo mi Ghost in the Shell nedostatečně hacknul ducha:) (19.12.2011)

Scénář: Kazunori Itô .. Proč je tady tolik haněn Matrix (navíc Wachowski Bros. se nikdy netajili láskou a inspirací v anime), že rozvedl určité, zde viděné motivy, když samotné Kôkaku kidôtai rozvádí a ,,kopíruje" některé myšlenky či atmosféru z Blade Runner!? ___ I tohle "dílo" je vykradačka, navíc zkušeného diváka zrovna dvakrát nezaujme. Audiovizuálně možná zajímavé, ale obsahově fádní, přehodnocené anime, řekl bych. (15.10.2006)

Těžko říci, jak v souvislosti s dalšími díly a seriálem, po prvním filmu však na mě Ghost in the Shell působí dojmem, že se snaží vypadat chytřejší a komplikovanější, než ve skutečnosti je. Nejpůsobivější na celém filmu byla nejklidnější část ke konci první půlky, kdy se dal prostor skvělé hudbě Kenjiho Kawaie s tradičními japonskými sbory a bubny. Ta část se mě dotkla daleko více, než nekonečné monology a hovory, které předcházely a následovaly a řešily sci-fi tématiku, která mi nepřijde nijak objevná a více mě bavila třeba v Andrew - člen naší rodiny. Dusná atmosféra a depresivní styl animace Kōkaku kidōtai však tvoří společně s hudbou páteř zážitku. Tyto kvality pak dávají téměř zapomenout na to, že jsem první půlku tápal, kdo je kdo, o co vlastně jde a zda mi to stojí vůbec za to. Snad budu po dalších filmech série chytřejší. (22.12.2011)

Recept anime+scifi+filosofie by snad nikdy nemohl dopadnout špatně. Špičková vuzuální stránka podkreslená velmi podmanivou hudbou na pozadí hlubokomyslné cesty za svou vlastní podstatou. Přihoďme k tomu pár mnohoznačných scén a dialogů, vyrojme symboly za každým rohem a hned se vám vyrýsuje kult, po kterém bude několik "pseudoznalců scifi" vykládat Matrix jako nestoudnou vykrádačku. Ale pravda je jinde. Ghost in the Shell je kompaktním uzavřeným dílem, které je na povrch nesmírně komplikované (jak by ne, když se řeší otázky o smyslu lidské existence), ale onu komplikovanost nám víceméně utváří skrz pár prohozených dialogů, které divákovi nabízejí množství nejednoznačných otázek a odpovědí, díky nimž vám stoprocentně nahodí brouky do hlavy. Určitě se tu vyskytuje řada geniálních scén a atmosféra je více než libová, ale když se snažím, jak chci, jako výsledek dostávám japonského Blade Runnera 2.0, se vším všudy. S podobnou myšlenkou a s totožným audiovizuálním stylem. Je to perfektní film, ale uznávám, že nemusí každému na první pohled sednout... (22.07.2009)

Povinnost před stejnojmenným filmem, který příliš nadějí nevzbuzuje, splněna a je to opravdu paráda i po letech. Možná jsem si mohl dát spíše remaster 2:0 z roku 08,´ ovšem i původní verze je neuvěřitelně dobře naanimovaná, nekorektně brutální a neodolatelně nasnímaná. Ta kooperace svižné hudby a slow motion záběrů je vyloženě neodolatelná. (07.03.2017)