Omar

Začínalo to jako romance přes zeď, ale tak jednoduchý tento film není. Filmový Omar totiž není smířený s izraelskou okupací a koná. Následky na sebe nenechají čekat a ústí to až v paranoidní thriller, ve kterém nikdo neví, kdo je zrádce. Navíc má celkem údernou pointu. Zřejmě nejlepší palestinský film, co jsem viděl. (19.01.2017)

Spočiatku napínavo vyzerajúci triler sa postupne mení vo vážnu drámu, čo nemusí znamenať, že to takýmto spôsobom nemôže fungovať. Omar je akýsi utlmený triler, kde máme všetko vrátane väzeňského mučenia, naháňačiek a preskakovačiek po strechách, tajná polícia je obzvlášť cool vďaka jej najvyššiemu bossovi a samozrejme ženu, kvôli ktorej by ste urobili čokoľvek. Assad z toho však vyťažil viac, ako by jeden čakal. Spoveď nie len o súčasnej Palestíne, ale posolstvo všeobecne aplikovateľné na medziľudské vzťahy kdekoľvek na svete, kde nemusíte byť pod neustálym dozorom niekoho, koho nazývate okupantom. Herci skvelí, kamera znova ako v prípade RHT zachytáva presne, čo má a najmä realisticky, takže aj malé mesto na Západnom brehu môže vyzerať malebne. Vyznenie filmu je menej doslovné, ako v prípade Assadovej oscarovky a najmä v žiadnom prípade čiernobiele. (07.04.2014)

Začíná to jako romantika mezi zdí dvou nerozlučných táborů a končí to jako dost brutální odpověď na to, co člověku válka na území Palestiny přináší. Zahrnuje totální syrovost a brutalitu, bez které se žádný takový dramatický příběh neobejde. Pro mě osobně šok, na který budu hodně dlouho myslet. Hlavně na ten závěr. (22.09.2014)

Omar bojuje za svoji vlast, za svoji lásku a nakonec Omar bojuje o svůj život. Bije se jako lev a zdobí ho mnohé ctnosti, pohání jej láska k Nadyi. Syrové drama na pozadí izraelsko-palestinského konfliktu. Je to tak na čtyři a půl, ale za impozantní závěr, který mě šokoval, se přikláním směrem nahoru. (07.10.2013)

Tenhle film je super a odehrávat se kdekoliv jinde, neměl bych s ním problém. V případě Izraele totiž slovo okupace má trochu jiný podtón, než jak je okupace všeobecně chápána. Věřím totiž, že kdyby Omar veškerou svou píli věnoval pekařství a veškerou svoji touhu Nadje a ne Tarekovi, mohl žít jiný život. A vezmu li tento model pro celý Západní břeh Jordánu, věřím v klid a mír. Bohužel Palestinci dál a dál provokují Izrael. Každý den čteme ve zprávách jak ten a ten Palestinec či Palestinci z podobné buňky jako měl Omar, Tarek a Amjad podporované Hizballáhem zaútočili tam a tam. Nejsou to však vojenská stanoviště a patroly, ale autobusové zastávky s cvivilisty, obchody atd... Co Omar čekal, když napadli izraelský checkpoint? To je asi jediné proč jsem z filmu neplesal, protože to byl film o teroristech. A terorista u mne hrdinou nikdy nebude stejně jako nacista nebo komanč. I kdyby byl zahrán sebelepším hercem. Z filmařského hlediska nemám slov. Prostředí bylo vybráno dokonale a exteriéry ve starověkých uličkách a dvorcích i podél zemi dělící zdi byly úžasné. Úplně jsem cítil na kůži ten večerní teplý vítr od pouště i cvrkot cikád, ve dne zas ten slunečný žár a pískot rorýsů v oblacích. Skvělé byly i honička v uličkách a tam je to tedy skutečný parkour. Smekám před policií jak se v těch křivolakých uličkách a slepených domečcích vyzná! Omar byl sympaťák (na rozdíl Tareka) a představitelka Nadji byla opravdu krásná dívka. A velmi mi seděl i filmový záporák (z palestinského hlediska ovšem) Waleed Zuaiter - izraelský agent. Dokonalé bylo i ztvárnění izraelských hlídek a vskutku okamžitých protiakcí po jakémkoliv rušivém incidentu ze strany Palestinců. Izrael má za to můj obdiv a já se opravdu divím těm provokacím a protiútokům Palestinců,, které jen provokují špičkově vycvičeného a vyzbrojeného protivníka s takovou technologickou převahou, že je sebevraždou jej jakkoliv prudit. Pak se však Palestinci diví, když vyjedou Merkavy a udělají jim z jejich území desítky hektarů betonového recyklátu... Tenhle film rozhodně stojí za vidění. Čtyři placky. * * * * (10.03.2016)