Gagarin: První ve vesmíru

Let do vesmíru byl super, stejně tak samotný Gagarin, který byl obsazen a zahrán perfektně. Jenže je to Rusko, takže hromada patosu a neustále rozmělňování děje poměrně nezáživnými flashbacky. Audiovizuálně to je hodně na úrovni, líbilo se mi začlenění reálných záběrů - především v závěru filmu. Škoda jen, že nešel film více do hloubky co se tehdejší technologie týče (řídící místnost apod.). (21.03.2015)

Zdařilá varianta velkého příběhu lidí kolem prvních skoků do vesmíru, která se úspěšně vyhýbá velkému patosu a s pestrými i když občas příliš přímočarými scénáristickými (především retrospektivními) postupy sleduje biografii hlavního hrdiny. Ve vizuálně přesvědčivém zpracování (občas snad zadrhne styl) vynikne stav hospodářské situace země a stejně elementární technologické zázemí, v nichž se tyto výkony zrodily. Z jednotlivostí se do paměti vtiskne střípek z Gagarinova asociačního psychotestu, v celkovém pohledu příhodná skromnost autorského přístupu (srovnej Scorseseho Letec). Vedle Jurije a jeho otce se vyskytují i slabší herecké výkony, často ovšem založené už v předepsaných replikách. (01.02.2015)

Film má v sobě mnohem víc, než běžný divák během sledování vstřebá. Tak třeba hned stopáž filmu 1h 48m. To je na minutu přesně délka Gagarinova letu. Dále, do filmu jsou prokládány dobové záběry. Veškeré jeho vzpomínky na dětství, odpovídají realitě (př. pokus německého vojáka oběsit jeho mladšího bratra). Osobně také oceňuji to “skákání v čase” (jakože vzpomínky během letu) víc, než chronologické vyprávění. Lépe to navozuje ten pocit dlouhého letu (proti tomu 15 minutový let Alana Sheparda vypadá jako trapný vtip). Co působí dost děsivě jsou i ty politické argumenty pro… prakticky vše. Nebo “výcvik” (pokud se tak pokusy o to ho zabít dají nazvat). Za sebe tedy musím říct, celkem otevřený a odvážný počin. Samozřejmě zatížených “ruským stylem” vyprávění a občas zbytečně nafouknutých (no potřebovali vyplnit čas… no). (13.08.2021)

Můj vztah ke Gagarinovi není kosmický, ale pozemský, až přízemní. Některý z učitelů přišpendlil po úspěšném obletu Země Gagarinovu fotografii na školní nástěnku. V nadšení žáka šesté třídy jsem si ji po konci vyučování odšpendlil, abych ji ukázal doma rodičům. Stálo mě to dvojku „zmravu“ (tehdy jsem ani nevěděl, že se jedná o "dvojku z mravů"). Film o nadšení, snaze dosáhnout něčeho nevídaného, ale i latentních rozbrojích a pozdějším zneužití hrdiny. Režisér a scénárista Pavel Pachomenko nasadil hned od počátku první komickou rychlost: všechno je úžasné, super-optimistické, o možných selháních se mluví jen když je záhodno, aby vynikla hrdinova chrabrost a neochvějnost. Pohled na Gagarina jako na člověka (na člověka chybujícího a pochybujícího) tu nenajdete. Přesto však je škoda, že hrdinní dobyvatelé ztrácejí náš zájem na úkor muzikantů a sportovců. (05.06.2015)

12 apríla 1961 sa navždy zmenili názory ľudí na dosiahnutie nemožného. V ranných hodinách o 6:07 "údajne" vyletel na rakete "Vostok 1" prvý človek do vesmíru. Nebol nim "údajne" nikto iný ako z chudobných pomerov pochádzajúci nadporučík Jurij Alexejevič Gagarin. Kým obletel celú zem a bezpečne pristál, ubehlo 108 minút. Toto je "jeho" príbeh. Veľmi pekný film. Miestami by si to síce želalo vyvolanie väčšieho pocitu napätia pre diváka ( nakoľko predsa len išlo o prvý let človeka do vesmíru ), ale tak budiš. Až som prekvapený, že všetko prebehlo tak "ľahko". (29.11.2013)