Žena v kleci

Žena v přetlakové komoře neměla celkem co hrát, ale všechno ostatní bylo velmi dobré. Třeba učebnicově zamračený komisař Mørck byl dokonalý a až jednou budu zavražděn, tak jedině on je mou šancí na přežití. Taky jeho podržtaška migrant Assad měl své světlé chvilky a střihové skoky do neznáma mne držely v napětí až do konce. Bylo to prostě drsně severské a přitom si to se mnou poměrně hezky hrálo. A já jsem hravý typ, takže jsem se nebránil. (30.10.2015)

Pokud je něco na tomto filmu k uzoufání, je to jeho neobyčejná koncentrace žánrových klišé, jejichž výčet by byl hodně dlouhý (za všechny budiž jmenováno již samotné schéma hlavních postav - máme zde drsného málomluvného chlapíka, který při neúspěšné akci přišel o parťáka, následně dostane nového kolegu, s nímž vytvoří hodně nesourodou dvojici - dřív by to byl černoch nebo žena, dnes je to Arab, postupně se ale oba sblíží, mj. proto, že jim pořád hází klacky pod nohy jejich debilní šéf, kvůli němuž jsou nakonec nuceni pátrat na vlastní pěst... bože, v kolika filmech jsme toto už viděli?). Na druhou stranu je to natočeno velice obstojně, díky napínavému ději jsem místy skoro nedýchal, a ústřední dvojici detektivů jsem shledal velmi sympatickou (především Fares Fares je pro mě velmi příjemný objev - ten sympatický nosáč mě hrozně bavil). V logice děje by se jistě šlo více rýpat - za sebe nemám například problém přiznat, že jsem moc nepobral motivaci pachatale, a podobných zmatených momentů by se tam našlo víc - ale to mi přijde tak nějak zbytečné. Pokud člověk spadá do cílovky, jíž jsou všichni fandové severských detektivek a obecně napínavých temných thrillerů, film by si měl užít, citlivější jedinci by se naopak měli filmu spíše vyhnout (scénu s trháním vlastních zubů budu z hlavy dostávat hodně dlouho) - ten film místy graduje tak intenzivním způsobem, že jsem jeho sledování shledal téměř nesnesitelným. V kombinaci se zmíněnými klišé by to asi měl být důvod, proč film hodnotit spíše třemi hvězdami, ale pro mou afinitu k filmům od Aerofilms musím ještě jednu hvězdu přihodit. A jsem hodně zvědavý na ZABIJÁKY, na které jdu za dva dny. (11.05.2015)

Mám pocit, že jakmile si jednou vytvoříte lásku pro skandinávské detektivky, nikdy se Vám z duše již nevytratí. O to větší radost mi dělá, že v té sérii knížek, které nikdy nestihnu přečíst, se naštěstí objevila i taková, kterou se Seveřani rozhodli zfilmovat. K sérii příběhů Oddělení Q od Olsena jsem se ještě nestihl dostat, ale Žena v kleci mě zaujala na první pohled. Horší to bylo v momentě, kdy jsem film rozkoukal. Trvalo mi totiž tak půl hodiny, než jsem si na plno dokázal zvyknout na Carla. Jeho postava byla taková nevýrazná, nemastná až neslaná, ale vše to vynahrazoval Assad, který roli sympaťáka nastavil hned od počátku. Postupem času jsem si ale zvykl na vyšetřování obou a hodně tomu pomohl i samotný příběh, který vysloveně neměl chybu. Závěr byl sice trošku děravej a odfláklej, ale pro to nadšení a radost z toho, že Seveřani se rozhodli něco takového zfilmovat nemůžu dát méně, než čtyři hvězdičky. (15.06.2015)

Vzhledem k tomu, že jsem četl knihu, se ptám, jak někdo mohl tak dobrou předlohu takhle zničit?? Ani nevím za co dávám dvě hvězdičky. Děj je úplně nelogicky upraven, odvyprávěn pár scénami. Víc než to se tu hledí na klišé odvolaných policajtů. Chudák Olsen, protože tohle bylo hodně nedůstojné. A ten Asad... Jestli takhle vypadá režisérova představa o Asadovi, tak má nejhorší představivost na světě. (20.02.2017)

Musím říct, že mě kniha zhruba od padesáté strany strhla do stavu, který je znám všem knihomolům, a sice "čti, čti, čti". Je smutné, že filmu se nepodařilo zúročit všechen potenciál, musela jsem tomu dát dvě šance, abych nebyla úplně zklamaná. Přitom má příběh vše, co by měl mít, skeptického policajta, který dostane "novou šanci" v podobě vlastního oddělení a pomocníka Assada a na druhé straně tu je pět let pohřešovaná politička Merete, jejíž případ znovu otevřeli a o níž by si nikdo ani v nejdivočejší fantazii nemohl myslet, že by ještě mohla být naživu. Merete je zavřená v přetlakové komoře a jejím úkolem je přemýšlet, proč tam je. Nemám ráda, když se tak násilně (z časových důvodů) osekávají dost podstatné věci, takhle snímek naplno zúročil jen vztah Merete s jejím postiženým bratrem a divák také pocítí po zhlédnutí nutkavou potřebu se osprchovat, aby ze sebe smyl špínu a izolovanost pěti let vězeňkyně. Hodně zpovrchnili postavu Carla Morcka, v této dějové linii je více zajímavý jeho pomocník, aspoň za něho jsem byla ráda. Ale abych jen nekritizovala, scéna, kdy se Merete musí zbavit nemocného zubu a dostane na to klasické štípačky, patří k nejlepšímu, co jsem za poslední dobu v tomto žánru viděla. (27.04.2014)