Hudba:
Michael GiacchinoHrají:
Diane Lane, Amy Poehler, Mindy Kaling, Bill Hader, Kyle MacLachlan, Phyllis Smith, Lewis Black, Richard Kind, Jess Harnell, Carlos Alazraqui, Frank Oz (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Období dospívání může být velice komplikované, a Riley, která je vytržena ze svého starého života na americkém Středozápadu poté, co se její otec musí kvůli novému zaměstnání přestěhovat do San Francisca, není žádnou výjimkou. Stejně jako my všichni, i Riley je ovládána svými emocemi – Radostí (Amy Poehler), Strachem (Bill Hader), Hněvem (Lewis Black), Znechucením (Mindy Kaling) a Smutkem (Phyllis Smith). Emoce žijí v Řídícím centru, centrále uvnitř Rileyiny mysli, odkud jí pomáhají vypořádat se s nástrahami všedních dní. Jak se Riley se svými emocemi společně pokoušejí vyrovnat s problémy nových začátků v San Franciscu, propuká v Řídícím centru zmatek. Ačkoliv se Radost, Rileyina hlavní a nejdůležitější emoce, pokouší zachovat všem pozitivní myšlení, objevují se mezi jednotlivými emocemi neshody v tom, jak se co nejlépe vypořádat s novým městem, domovem a školou. (Falcon)
(více)Videa (31)
Recenze (1 173)
Co k tomu říct - je to krásně barevné, animace je na vysoké úrovni, příběh je zajímavý a poměrně jednoduchý (někdy až předvídatelný) a prostředí je opravdu povedené. Autorům se vylíčení vnitřního světa mladého děvčátka, vykreslení jednotlivých emocí a celkově i jednotlivých částí lidské mysli opravdu povedlo a tak člověk musel ocenit, že fantazie pánům autorům rozhodně nechybí. Mezi další pozitiva se dá určitě zmínit i humor, i když některé vtípky, třeba když se pořád nečekaně objevovala vzpomínka na jistou reklamní znělku, zase až tak vtipné nebyly... Jinak co by to bylo za film o emocích bez emocí. Musím říct, že zde se autorům podařilo mě okouzlit, jindy se o mě dokonce i pokoušel docela silně smutek a jak už píši v diskuzi při scéně s růžovým slonem/kočkou/(delfínem) na dně propasti jsem málem uronil i slzičku a tedy musím říct, že jsem opravdu film nejen v pohodě přežil, ale i kvalitně prožil. Když to srovnám s ostatními letošními animovanými filmy, které jsem viděl, tak po pro mě neskutečné Písni Moře mě tohle zatím bavilo asi nejvíc, takže dám 8,5/10. ()
Som mierne zmätený, ale keď si uvedomím podstatu tohto snímku, ktorý by mohol slúžiť ako pomôcka pri výchove, zrejme by "Inside" mohol v počiatkoch vnímania malých ratolestí kadečo "vysvetliť". Pokiaľ však mám tento animák porovnávať s mnohými inými rozprávkami, napríklad z pohľadu komediálnych prvkov, ktoré proste všetci (a najmä deti) vyhľadávame, nemôžem inak, iba prejaviť obrovské sklamanie. Divák by si mal ale uvedomiť, že podstata tohto filmu spočíva v úplne niečom inom a práve z tohto dôvodu je (a aj bude) "Inside" vnímaný ako originálny počin. Čo tam potom, že sa to "nám" nepáči, keď to budú deti milovať. Aj keď v tomto prípade som si neni veľmi istý, lebo predsa len, zábava dosahuje väčší úspech, ako smútok. ()
Rozhodně tohle nevidím jako spásonosný film pro studio Pixar. Ano, určitě lepší než třeba Auta 2 a možná i Univerzity pro Příšerky. Nicméně doby Nema, Ratatouille či snad Hraček odvál čas a nápady jakoby docházely. Skoro bych podežříval Pete Doctera že malinko nakoukl ke Křečkovým. Příběhově zajímavá látka? Bezesporu. Jen chybí malinko jakoby lehkost provedení. Emoce se nakonec dostaví, ale trošku to trvá. 70% ()
Pro me zklamani, vzhledem k tomu, ze se jedna o film od Pixaru a navic s fakt zajimavym tematem, jsem ocekaval nejakou super zabavnou jizdu, ale nic takovyho jsem bohuzel nedostal. Hlavni problem je, ze tady neni zadnej normalni pribeh, ta jakoze vyprava zpet na "velitelstvi" mi teda jako nic buhvijak uzasnyho neprislo. Kdyby aspon vata mezi tim byla vyplnena nejakejma super forkama, ale bohuzel, ve vetsine pripadu to je fakt jen vata. Skutecne vtipny scenky a hlasky by se daly spocitat na prstech jedny ruky, navic jich je vetsina az v zaverecnejch titulcich. Tady taky Pixar ukazuje, ze napadu by bylo dost, jen je z nejakyho duvodu poradne nevytezil. Takze za me po vsech strankach prumer, jak pribehove, tak vtipama a tentokrat prekvapive i animaci. ()
No, nápad je to originální (zvlášť pokud neznáte sérii Byl jednou jeden život), ale nemůžu si pomoc, místo toho, aby tu Pixar jel na plný plyn, jede jen na dvojku. Jediná postava, která je vícerozměrná a schopná, je Joy/Radost (to aby děti pochopili, že Radost je nejdůležitější a nejlepší emoce), ostatní se většinu času chovají jako retardi. Tvůrci taky fikaně zvolili jako prostředí mysl prepubescentní holčičky, takže je jasné, že to to nejtemnější, co uvidíte, je strach z vysavačů a klaunů... a imaginárního přítele. Protože prepuscentní holčičky nemají ani tucha o sexu, nebojí se velkého světa kolem sebe, nemají stres z toho, co si o nich myslí kamarádky atd... Já vím, že tohle má být dětský film, ale od Pixaru bych nečekala, že všechno - navzdoru tomu, že holčička Riley se musí vyrovnávat s velmi stresující situací - bude tak hezky pocukrované. Líbilo se mi závěrečné "odhalení", že i smutek má v životě důležité místo, ale to už můj celkový rozpačitý dojem nezachránilo. Velký potenciál, ale promarněná šance. ()
Galerie (91)
Photo © Walt Disney Pictures
Zajímavosti (47)
- Pracovným označením snímky bol názov "The Untitled Pixar Movie That Takes You Inside the Mind". (MikaelSVK)
- Když si Vztek (Lewis Black) čte noviny, můžeme na nich vidět titulek oznamující co se právě děje. Například "NO DESSERT" (nebude dezert). Tyto titulky, společně s ostatními nápisy, byly v české verzi filmu lokalizovány. (Draconic)
- Tlačítka na ovládací konzoli mění barvu podle toho, která emoce je používá. (Draconic)
Reklama