Režie:
David FincherScénář:
Gillian FlynnKamera:
Jeff CronenwethHrají:
Ben Affleck, Rosamund Pike, Neil Patrick Harris, Tyler Perry, Carrie Coon, Kim Dickens, Patrick Fugit, David Clennon, Lisa Banes, Missi Pyle (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Amy se ztratila v den pátého výročí svatby s Nickem. Vše naznačuje, že nezmizela dobrovolně. Zoufalý manžel organizuje rozsáhlé pátrací akce a snaží se dělat vše možné pro to, aby se jeho žena našla. Pokud možno živá. Paralelně s tím probíhá policejní vyšetřování, které kromě Amy hledá i člověka, jenž má její zmizení na svědomí. Všechny stopy, nalezené důkazy a svědectví Amyiných blízkých ale ukazují právě na Nicka. Kdo to vlastně je? Trpící oběť zločinu, nebo cynická zrůda, která vodí policii i veřejnost za nos, aby ze sebe sňala podezření? Kdo má pravdu? Jak ji poznat? A co se vlastně stalo s Amy? Na znepokojivé otázky se vrší další a odpovědi zoufale chybějí. Trpí tím především Nick, který se z miláčka médií proměnil ve veřejného nepřítele číslo jedna. Dobře ví, že když se Amy nebo strůjce jejího únosu nenajdou, ponese si cejch až do konce života, který možná stráví za mřížemi. Pokud ovšem nemá Amy skutečně na svědomí. (Cinemart)
(více)Videa (3)
Recenze (2 178)
Rovnice ,,Nový Fincher = filmová událost" už po tomhle filmu bohužel neplatí, Zmizelá je jen excelentně natočený nadprůměrný film. Jako thriller přespříliš překombinované, jako zpráva o stavu mediálního světa a jeho dopadu na populaci ovšem brilantní... Ale hlavně je tu paradigma manželského vztahu, a tak platí, že místo mrazivého Fincherovského thrilleru jde spíš o Válku Roseových ve 21. století... ()
Byť je Fincher mým oblíbencem, Zmizelou mě přece jen až tak nedostal jako filmem Zodiac, Sedm či Klub Rváčů, ty jsou o level výše. Na Zmizelé mi zpočátku jednak vadil Affleck, nemám rád toho herce a hlavně přepísklá stopáž na takový žánr je trošku unavující, naštěstí po hodině a půl příjde parádní zvrat, který zvedne znuděného člověka ze sedačky a už to byl ten pravý Fincher! Perfektní inteligentní dialogy, over the top gore scéna a solidní vyvrcholení, které mě utvrdilo o tom, že si Zmizelá 4 hvězdy bezpochyby zaslouží, byť ta první půlka je výrazně slabší. Ženské jsou opravdu svině. 75% ()
V devadesátkách jsme měli explicitní, plnokrevnou a značně imidžovou Sharon Stone, křičící na Nicka "podívej jak s tebou manipuluju". O dvacet let později máme uťáplou, minimalistickou bloncku, která všechny potutelně pozoruje a čeká na ten správný strike, ideálně za pomoci kámošů googlu a facebooku. V roce 2030 budeme mít na toaletách zřejmě tři mušličky a nebudeme vědět jak je použít, sexovat budeme přes PC a pokuty za sprostá slova budou normálka. Ale ne že by Fincher nebyl zase komplexní. A to ještě v tématu jako jsou rodinné etudy - to už je sakra oříšek. Má ten dar, že natočí ucelené téma tak multispektrálně, že si z něj odnese (resp. najde se v něm v různých životních situacích) něco každý od blba z jzd až po zabšklého obstarožního profesora informatiky. Ženský herecký výkon roku, scénář roku. Film který (jako u Finchera pokaždé) donutí k zamyšlení a klade životní otázky s nejednoznačnými odpověďmi. A Reznor s kámošem Atticusem zase nehorázně rulujou. ()
Komentář se spoilery. Pětiaktová hra o manželství a podmanivém vypravěčství. Film nejenže zachovává „he said/she said“ strukturu knihy, ale navíc vyprávění různých verzí téhož příběhu slovem i obrazem tematizuje. Z vypravěčského hlediska je Zmizelá pozoruhodná jak komunikací filmu s divákem, tak jednotlivých vyprávěcích segmentů mezi sebou. Vzniká dojem, že informace z Amyina deníku reagují, na to co zažívá Nick, a opačně. Deníkové flashbacky spouští přítomné dění (nalezení artefaktů Úžasné Amy) a návraty do současnosti jsou řešeny plynulými grafickými přechody (polibek – výtěr z úst), díky čemuž se záběry organicky doplňují. Amy jako spolutvůrkyně Nickova příběhu je tak zdánlivě přítomná i ve scénách, v nichž se fyzicky nevyskytuje (v knize je tohoto dojmu dosaženo Nickovým pocitem, že mu Amy nahlíží přes rameno a komentuje text románu, který píše). Díky „kooperaci“ informací z minulosti a z přítomnosti mohou obě dějové linie sloužit ke zprostředkovávání důkazu podporujících gradaci detektivního vyšetřování (s kterým tady Flynnová zbytečně neotálí a lépe než v knize jej využívá k sevření vyprávění). Na vyšší úrovni pak podobná komunikace probíhá mezi první a druhou částí filmu. Ve druhé jsou variovány scény z první, akorát s jiným rozvržením rolí kořisti a predátora (podezření, že se někdo pohybuje před domem má nejprve Nick, poté Amy) a jinými motivacemi jednání (cíl „najít Amy“ zůstává, ale až do finálního aktu neběží o život její, nýbrž Nickův). ___ Stejně jako kompozice některých záběrů, které jsou děsivé tím, jak nelidsky dokonale jsou vycentrované, také podobnost celých scén potvrzuje Fincherovu posedlost symetrií. Přesto nepovažuji morální relativismus knihy ani filmu za tak vyladěný, jak by si tvůrci přáli. Proti sadomasochistické sociopatce a vražedkyni stojí docela obyčejný chlapík, který „jen“ lže, chová se hnusně ke svému otci a byl nevěrný své manželce. ___ Podezřívám Finchera, že negativní vykreslení ženské hrdinky bylo důvodem, proč ho kniha oslovila. Podvedené ženy nicméně mohou cítit jistou satisfakci z toho, že Amy k symbolickému vykastrování svého manžela (na které jsme připraveni Goiným tričkem s nápisem „Protect Your Nuts“ v úvodní scéně) používá výlučně ženských zbraní. Její síla nespočívá v tom, že by začala myslet a jednat jako muž. ___ Ovládnutí audiovizuální podoby každého záběru je u Finchera film od filmu suverénnější. Zastřešující noirové ladění s vychladlými barvami je za pomocí drobných úprav barevnosti, tempa nebo velikosti záběrů přizpůsobeno tu klinickému policejnímu procedurálu, tam jedovatě cynické vztahové satiře (à la Kdo se bojí Virginie Woolfové?) nebo dokonce splatteru. Namísto přepínání mezi thrillerem, sžíravým komentářem společnosti a temnou komedií jsou na sebe jednotlivé typy výpovědi vrstveny a každou další scénu tak můžeme nahlížet ze stále více (žánrových) perspektiv a obdivovat, s jakou precizností Fincher hlídá, aby žádný ze žánrů nepřevážil a divák nemohl zažít satisfakci z naplnění určitého schématu. Závěr je stejně nehollywoodsky neuspokojivý jako to, co film konstatuje o jistotách v manželství a upřímnosti ve vztazích obecně. Delší verze tady. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, DaViD´82, Radko, Messiአ() (méně) (více)
,,KDYŽ SE DVA LIDI MILUJÍ A NEFUNGUJE JIM TO... TO JE PAK SKUTEČNÁ TRAGÉDIE…" /// Manželství plné štěstí z předstírání… Zmizelá, to není „jen“ Fincherova fantastická schopnost bejt silnej v monolozích (dialozích) a násilnejch scénách (možná by bylo lepší jednotný číslo). To je především román, který si Gillian Flynn sama přepsala do scénáře, takže její hra na kočku a myš je poskládaná podle jejích představ. Vznikl tak film o vztahu, kde chlad nahrazuje emoce, plnej skvělý Rosamundy Pike a atmosféry. Manželství má mnoho podob. A jaký je to vaše? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2012 napsala Gillian Flynn, neznám. 2.) Chci ukázat dětem, jak to vypadá, když se Barbie nasere na Kena. 3.) Thx za titule ,,Milhouseon“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Galerie (62)
Zajímavosti (51)
- Do role Amy Dunne byly zvažovány Jessica Chastain, Reese Witherspoon, Charlize Theron, Natalie Portman, Emily Blunt, Rooney Mara, Olivia Wilde, Abbie Cornish a Julianne Hough. Roli získala Rosamund Pike. (willy1)
- Keď Margo (Carrie Coon) príde do Nickovho (Ben Affleck) domu, vidíme, ako za sebou zatvorila dvere a zamkla ich na západku. Keď však neskôr odíde, vidíme, že dvere sú odomknuté. (Arsenal83)
- Ben Affleck i Nick Dunne (postava, kterou herec ztvárňuje) se narodili ve stejný den, a to 15. srpna. (ČSFD)
Reklama