Zakázané uvolnění

Klučičí představa o tom, jak by měla vypadat holčičí komedie. Ženy se chovají jako frivolní hysterické krávy bez smyslu pro humor. Jsou buď technicky nezdatné, anebo si film z jejich možné technické zdatnosti dělá srandu („mám ČVUT“). Lžou, předstírají, manipulují druhými. Jejich jediným konverzačním tématem jsou muži, od nichž odvozují své životní štěstí. Hokej jednu z nich zajímá jen kvůli tomu, že si na výsledek zápasu vsadila – iracionálně vysokou částku na iracionálně vysoké skóre. Stejně jako v pornu a jiných mužských fantaziích nemají zábrany dopřát si z hecu lesbický sex. Mužská dějová linie je sice věrohodnější a vtipnější (ačkoli Sokol, dobře zvládající timing a vhodně volící intonaci hlasu, opět místy zapomíná, že není v Partičce a jde dál za čáru, než stylizace filmu snese), ale zároveň mnohem kratší a z větší části naprosto zbytečná. Je pěkné, že pánové řeší podobné otázky jako dámy, ale nesměl by z toho čpět scenáristický konstrukt (stejně jako z řady jiných situací ve filmu) a muselo by to být lépe (resp. jakkoli) prolnuto s dívčí linií. Duální vyprávění společně s flashbacky a brechtovskými promluvami hereček do kamery vytváří zdání sofistikovanosti, vrstevnatého díla, v němž by se vícero paralelních motivů mohlo v závěru protnout a přinést nějakou katarzi. K ničemu takovému nedochází. Pár lidí se ztrapní, jsou odhaleny dlouho zatajované informace, ale nevypadá to, že by si z prožitého někdo vzal jakékoli morální ponaučení (film poněkud šovinisticky naznačuje, že viníky vztahových konfliktů jsou kurvící se ženy, nikoli mužské kurvy). Hra na hloubku jen odvádí pozornost od sitkomové plytkosti celého filmu, který je v zásadě jen jakousi prodlouženou, do kin omylem uvedenou epizodou seriálu typu Jak jsem poznal vaši matku. Jen s horšími herci, hůře zvládnutou rytmizací a mnohem méně duchaplným humorem. 50% (05.06.2014)

Ačkoli se Hřebejk snaží, jak může, divadelnost projektu zkrátka nezakryje, a to je v mnoha ohledech velký problém. Dialogy jsou totiž ve většině případu dost banální a nepříliš zajímavé, je pravda, že sem tam se objeví vtipná situace, která má nápad a náboj, jenže většina humoru mi přišla dost nucená a nepřirozená. Ústřední příběh je taktéž dost banální a v zásadě o ničem, a jelikož pointa je vyzrazena hodně brzy, tvůrci už pak musí tzv. vařit z vody a nepřijdou s ničím novým ani překvapivým. Naštěstí Hřebejk svěřil tři klíčové role herečkám, které je hrají už na divadle, takže tady problémy nejsou a všechny tři jsou velmi dobré až výborné. I když je pravda, že zejména Zuzana Stavná místy dost přehrává, pořád je to snesitelné a jejich vzájemná kooperace je naprosto dokonalá a funguje. Paradoxně nejlepší je ale Ondřej Sokol, kterému tato poloha sedí nejlépe a právě on dokáže beze zbytku prodat všechny vtipy jen tím, jak je podává a intepretuje. Stopáž sice není moc dlouhá, přesto je to chvílemi vše natahované a nudné. Zcizující efekty v podobě kratičkých monologů všech tří žen mi navíc připadaly zbytečné a samoúčelné. Zakázané uvolnění je spíš televizní záležitost, která nemá moc co nabídnout a pracuje s ohraným schématem. Vidět to na divadle by bylo asi nejlepší. 60%. (05.06.2014)

Krásně jsem se při čtení zdejších komentářů pobavil. Každý má pozoruhodně hned jasno, proč film neuspěl (resp. neuspěl na ČSFD a u některých kritiků; o všeobecně předpokládané prodělečnosti nic nevím /kde jsi, uživateli T1, když tě člověk zrovna potřebuje?/). Znalci se tu např. nebojí charakterizovat celou polovinu lidstva: "Klučičí představa o tom, jak by měla vypadat holčičí komedie." (Matty) × "nechápu ty komentáře, ale asi to bude tím, že tato komedie je spíše vhodná pro ženy než muže". (Lopezka1982) :) Taky tu padají slova jako "příliš divadelní" nebo "sitcomové" (jako kdyby to samo o sobě měla být diskvalifikace), ale tím se nemá cenu zabývat. Kdo chce Hřebejka bít, hůl si vždycky najde. (11.01.2016)

Docela absurdní komedie, už jen proto, že tuto unesenou jalovici by asi hledal jen jelen.. Hřebejkův lichý úsudek napovídal, že více vrstvami natřená divadelní prkna, pár vtipných replik mezi osudovým hřměním a šavle u harfy budou budit dojem, že má o kolečko víc a ještě nám jako správný sokol české kinematografie uleví od tlaku zakázaným uvolněním. Troufalé, jenže já byl celou dobu v postavení mimo hru.. (16.11.2015)

Přemýšlím, co je jinak. Proč jsou u některých tvůrců tak zásadní výkyvy? Hřebejkova dramatická trilogie (Kawasaki, Nevinnost, Líbánky) byla s drobnými škobrtnutími výtečná, nově se opírá o divadelní hru, která se na filmovém plátně nese v uvolněné letní atmosféře, ve které se srážejí zvířata, ječí při gólu domácích a taky docela dost zvrací. Ve venkovském baru se ocitnou nevěsta, svědkyně ženicha a provozovatelka dané knajpy, chvíli se urážejí, pak si vyčítají minulost, lžou si, manipulují, dokazují orientaci, neustále brečí, vyhlížejí budoucnost. A hlavně se chovají jako husy. No, a samozřejmě se s návalem vší té hysterie dočkáme několika odhalení. Divný humor, divné dialogy, divný Hřebejk. S mužskými postavami (hlavně timing velmi dobře zvládající Ondřej Sokol) to jde tvůrcům o poznání lépe, ženám pak v tomhle zbytečném minisouboji vévodí Hana Vagnerová. Katarze nulová, jen tu měl někdo drobnější úraz hlavy. (02.01.2015)