The Guest

Scénáristická bezradnost nep(r)ominutelně zneužívající, znásilňující a parazitující (na) 80´s resp. 90´s. _Upřímně, ta neustálá snaha tvůrců, o vylepšenou resp. ozvláštněnou resuscitaci, již dávno prověřeného, mě začíná značně unavovat. Já jsem oldschool. Když whisky, tak poctivou, nikoliv medovou. Když vodku, tak čistou, nikoliv s příchutí melounu. Když ženu, tak „přírodní“, se vším, co to přináší a co k tomu neodmyslitelně patří a nikoliv umělohmotnou katalogovou skládačku, bez jiskry v oku, co vylezla, zjizvená a opuchlá, po čtyřiadvacetihodinovce ze sálu a měsíc se jí nemůžete dotknout. Vím, můžete namítnout….své fandy resp. fanynky, si i tato nabídka najde. Najde. To však neznamená, že já ji musím, na zdraví, (při)pít. _Závěrečný (před)halloweenský večírek ve škole (btw, musel jsem si ihned dopřát repete), plný všudypřítomného nadhledu a dávající jasně vzpomenout, na B. De Palmu, v nejlepších letech a formě, včetně významného pomrkávání v samotném závěru, to vše za vydatného přispění S. Moorea, dává tušit, že to v A. Wingardovi, někde skryto je a mohlo to být o poznání lepší. Tak snad příště…. 45% (10.02.2015)

Vše to začalo dost nevinně, první půlka filmu se táhne, nicméně nenechá diváka klidným. Režie velice dobře pracuje s napětím a tajemstvím, které nechá divákovi velký prostor vlastním rekonstrukcím. Nutno dodat, že film stojí a padá s Danem Stevensem a jeho charismatem, a to hlavně kvůli absenci nějakého děje. Druhá část filmu je jiná, jakoby na první část ani nenavazovala, žije si vlastním životem. Problém filmu je jeho nesourodost, často diváka někam dovede a následně úplně změní notu. Spoustu věcí nedává příliš smysl: odfláknuté motivace - zejména hlavní postavy. Vlastně vůbec nevím proč se k rodině vydal. Čekal jsem, že se víc dozvím na konci, ale celé gró si film zatajil pro sebe. Raději Drive. (25.12.2014)

Nowhere to Run potkává Univerzálního vojáka v doprovodu Carpenterových vydlabaných dýní.. Wingardovo uvědomělé disco béčko si bezpochyby užijete, nicméně dám vám jednu radu. Až se objeví člen tajné vládní organizace s očima vypoulenýma jako by nebyl pět dní na velké, našmátrejte na vlastním mozku vypínač a zhasněte. Už jej nebudete potřebovat.. Tenhle očividný autorský záměr mě malinko rozhodil, ale kdo je zvyklý dívat se „po tmě“, ten bude vrnět brakovým blahem. Tak jako já u stylově napsaného i natočeného barfightu „Strýček z armády vs. fotbalové gumy“.. (28.04.2015)

Velmi obstojně natočená žánrovka, která si bere sem tam něco i odjinud, ale scénář je solidně vystavěný, není zde zbytečná scéna, a už od začátku to prostě jede kupředu včetně podezření, že něco není, jak má být. Zpočátku sympatický ochránce rodiny, u něhož je nám do určité chvíle příjemné, že ochraňuje rodinu, a je nám jedno, jestli je divný. Pak však začnou přibývat momenty, kdy tomu hajzlovi musí začít každý přát smrt. Líbily se mi i vtipné vychytávky a fórky v obraze, a to nemluvím jen o RIP náhrobku ke konci filmu, to, že si film sám ze sebe vlastně střílí, a taky věci řečené jen tak jakoby mimochodem, kdy je na divákovi, zda zareaguje a poskládá si ty jasně dané střípky do jasného obrazu. Protože vše podstatné je řečeno, ačkoliv se může zdát, že ne. Děj má navíc logické směřování, i když zpočátku poněkud předvídatelné, takže se skutečně povedl dobrý kousek filmařiny v žánru akčního thrilleru s jemným přesahem do sci-fi. (27.01.2015)

Kde se vzal, tu se vzal - ochránce utlačovaných, Superman, Zorro mstitel, válečnej magor nebo jednoduše řádný vyhráblo? I když vypadá jako správňák, co se o něj fakt můžete opřít, při hlasitém žehrání na nepřízeň osudu je třeba být obezřetný, protože za ni bude vzápětí někdo povolán k zodpovědnosti... a že nepůjde o žádný pošťuchování, o tom by mohla vyprávět třeba partička teenagerů, co se po Davidově zásahu válela po zemi jak Crazy osmaosmdesátka v House of Blue Leaves... Tak dejme se s Davidem na cestu pořádku a přiberme si nadhled, vždyť trocha brutality nikoho nezabije (pokud to nejste právě vy, kdo sundá hlavou pár obrázků ze zdi), napínací tušení levoty přivodí potutelný úsměv a navíc si užijete skvělou muziku. Z Davidova čistého, úderného stylu jsem nadprůměrně unešená a jestli je tohle nějaká nová akční vlna, tak se teda ráda svezu. (28.03.2015)