Režie:
Dome KarukoskiScénář:
Aleksi BardyKamera:
Henri BlombergHudba:
Jean-Paul WallHrají:
Peter Franzén, Laura Birn, Jasper Pääkkönen, Yusufa Sidibeh, Jussi Vatanen, Timo Lavikainen, Pamela Tola, Mikko Neuvonen, Niko Vakkuri, Jani Toivola (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Teppo je radikální neonacista, který si pevně stojí na svých názorech a předsudcích. Zároveň však touží po lásce a rodině. Když potká atraktivní servírku Sari, vše se zdá ideální, dokud nepozná jejího malého černošského syna Rhamua. Teppo tak stojí před těžkým rozhodnutím – splní si svůj sen o otcovství a rodině nebo zůstane věrný své celoživotní víře a přesvědčení založeného na diskriminaci, ignoranci a nenávisti? Situaci navíc ztíží Teppův bratr Harri a vůdce skinheadů je tak nucen učinit jasné rozhodnutí, které však může mít fatální následky pro něj i pro ty, které miluje. (Film Europe)
(více)Videa (1)
Recenze (95)
Já jsem mile překvapen, protože filmy s fašounama mě moc neberou, především kvůli zápletce, ale tady bylo dobrý to, že i když se člověk rozhodně jít správnou cestou a snaží, tak značně dementní okolí, tady až na hlavní hrdinku opravdu, co postava to kretén, to je pak těžký produkovat čistokrevný dobro. ()
Wau, váhám, že bych tomu dal snad i plnou plavbou :o). Filmy o náckách mě vždycky braly a věřím tomu, že i dycky brát budou. Tenhle se mi trefil přesně do noty. Jo, všechny tyhle filmy sou tak trošku podobný... Jeden týpek si v mládí nechá vykérovat hákáč na paži a pak potká něco nebo někoho, kvůli čemu toho lituje. Pak se změní v lepší ho člověka, není to tak jednoduchý, páč přesvědčení mu říká něco, srdce taky něco, kámoši sou hajlující paka, ale sou to kámoši atd... Kult hákovýho kříže mi přijde doposud nepřekonaný, ale tohle je sakra dobrý dráma. Navíc ze skandinávie, takže je jasný, že jeden černoušek (skoro hlavní hrdina) mezi těma blonďákama vyčnívá daleko víc než černoušek v USA. Herecký obsazení taky na výtečnou. Jo, tohle prostě můžu! ()
Severské filmy bývají dost dobré a na tento jsem se obzvlášť těšila. Ději mi připadal velmi zajímavý. Nakonec jsem ale trochu zklamaná, některé scény mi přišli trochu přehnané, nereální, moc jsem jim nevěřila, stejné to bylo i s koncem. Horší ale je, že mi žádná postava kromě dítěte nebyla ani trochu sympatická, což je u filmu trochu problém. ()
Finská pohádka o zamilovaném náckovi, který začne chránit černého synka své přítelkyně proti podobným týpkům, jako je on sám, je nejsilnější, když těží z absurdity této situace. Bohužel se ale snaží vypadat jako vážně míněné drama, takže se každou chvíli objeví jakási scenáristou vykalkulovaná situace, do které by se za normální situace tyto postavy snad ani nemohly dostat. Finští náckové (podobně jako němečtí) navíc jdou ve šlépějích svých dědů, nemusejí to být tedy naprostí dementi jako jejich názoroví sympatizanti ve slovanských zemích. Ale s tím film nepracuje, tady ani jeden nevypadá, že by uměl číst. ()
Dlhšie sa mi nestalo, aby ma film tak milo prekvapil. Aj keď uznávam, že som mal asi malé očakávania. Bizarné postavičky v ešte bizarnejšom strete, ale hlavne realisticky podané a tiež zahrané. V niektorých scénach som sa síce pouškŕňal, napr. keď partička rodičov prišla zbunkovať neonacistu, alebo keď dotyčný neonacista robil v škole dozor a zastrašoval učiteľský zbor, ale malo to gule, živelnosť, typický severský humor a čas pri sledovaní mi ubehol ako voda. ()
Galerie (21)
Zajímavosti (1)
- Film bol natáčaný v meste Kotka, ktoré sa nachádza na pobreží fínskeho zálivu v provincii Kymenlaakso a scéna, v ktorej vojaci skladajú prísahu, bola natáčaná na olympijskom štadióne v Helsinkách. (Jello Biafra)
Reklama