Mrzout

„První je vždycky nejlepší. Dům, auto i žena. Dřív nebyl čas mluvit nebo diskutovat. Musely se dělat děti a obnovovat země. Za starých časů musel mít člověk čas na druhého.“ Jenže najednou má stařec tolik volného času, že je z toho problém…Název je víc než vypovídající. Konzervativní člověk, co si rád rozhoduje o věcech sám, nestojí o moderní svět a jeho výdobytky, je spokojený ve svém malém, ale bezpečném světě. A přestože tvůrci záměrně konfrontují hlavního hrdinu s co nejvíce moderními výstřelky, hned několikrát jsem mu rozuměl. Díky tomu vzniká nemálo situací s komediálním potenciálem, ale tahle tragikomedie vyvolává spíš úsměv. Což je trochu škoda, čekal jsem, že se pobavím o něco víc, i když je pravda, že např. pasáž se stromem mě rozložila. I smířlivý konec je udělaný hezky. Za mě slušné 4*. „Já jsem nikdy nebyl v něčem takovém.“ - „Ve vaně?“ - „Umýval jsem se v sauně od té doby, co mi přestřihli pupeční šňůru! A co to tu tak smrdí?!“ - „Levandule.“ - „To používali v bojových plynech v první světové!“ (04.07.2024)

Finové mají dar mezi skandinávskými bratry. Psát nekompromisní, cynický komedie, které v sobě mají naprosto parádní humor a ještě kupu pravdy. Mrzout je přesně takový případ a musím říct, že hudba Hilmara Örn Hilmarssona tomu ještě přidala na jedinečnosti a vytvořila tak opravdu skvělý film, u kterého bych možná nanejvejš ubral pár scén, aby nebyl tak dlouhý. Jinak ale skvělý film. (27.12.2016)

Dalo se to udělat líp. První půlka se snaží být především vtipná - a to se jí i docela daří - , ale ta druhá se snaží být hlubší a něco říct, zato je nudnější. Bál jsem se toho, že režisér v Mrzoutovi nakonec rozjede politiku a bude celý o tom, jak jsou staří lidé hloupí, ale naštěstí se tak nestalo. Spíš to bylo o tom, jak staré časy odcházejí a přicházejí nové, pro starší lidi zmatenější a jak se lidé od sebe více a více oddalují a věnují se spíš materiálním věcem - s čímž i celkem souhlasím. Fakt jenom škoda, že se tu nerozehrálo něco víc, že to není kratší a že to vlastně nemá ani pořádný děj. Právě kvůli tomu mám z Mrzouta průměrný dojem. 3* (23.09.2020)

Spíše než komedie bych řekl úsměvný film o mezilidském nepochopení a přesvědčení o vlastní pravdě. Film je místy opravdu vtipný a místy naopak až lyricky a nostalgicky hloubavý, ve výsledku příjemný. K dokonalosti chybí dotáhnout či vygradovat některé důležité momenty, aby byla myšlenka snímku lépe uchopitelná. (29.01.2021)

Ten obsahový komentář je hloupý, protože nepochopil smysl filmu, zřejmě ho psal mladší člověk, který sám žije "v přepychu věcí", místo aby se snažil žit v "přepychu ducha"... A o tom je tenhle film především. O vzájemném nepochopení dvou generací, které mají úplně jiné žebříčky hodnot. Která je ta lepší? Jsem už taky stár, a tak jsem vlastně taky skončil žít v roce 1989 a v něm jsem zakonzervován. Mnohé technické vymoženosti jsem sice zvládl, ale jen v základu, z přemíry tlačítek a ikonek jsem taky zmaten. Příhoda s kávou, to jsem celý já. I pro mě je káva turek a nic jiného a ty ostatní názvy jsem slyšel, ale nic si pod nimi představují a nejsem schopen si jejich názvy zapamatovat. A zubím kartáčkem na baterky bych si taky neuměl zuby vyčistit... Má nám být proto vysmíváno? Já jsem sice na práci levý jako ten stařečkův syn, ale jinak - nemáme právo se vysmívat i my mladé generaci, jak ji zkazila moderní technika, jak jí poničila citový život. Vidím to vedle sebe dnes a denně a jsem z toho zničen stejně jako ten stařeček, který se nakonec rád vrací na rodnou hroudu. (22.04.2017)