Mrzout

Až do rokovania s Rusmi... ehm, teda Sovietmi, to bola výborná komédia. Pasáže, kde si postavy vyříkavali čo, kto, kedy a prečo, ma už až tak nebavili. Niektoré vtipy boli skvelé, iné (on porovnáva Ford Escort s prasaťom), asi pochopia iba Fíni. Dome bol skvelým režisérom teen drám a potom sa posonul ku dramédiám o nevšedných starostiach obyčajných Fínov, ktoré sa mi zdajú priemerné. Škoda. Veril som, že raz bude svetoznámy, to sa už asi nestane. Ale ja ho budem aj naďalej s láskou volať krstným menom. (04.10.2016)

Spíše než komedie bych řekl úsměvný film o mezilidském nepochopení a přesvědčení o vlastní pravdě. Film je místy opravdu vtipný a místy naopak až lyricky a nostalgicky hloubavý, ve výsledku příjemný. K dokonalosti chybí dotáhnout či vygradovat některé důležité momenty, aby byla myšlenka snímku lépe uchopitelná. (29.01.2021)

Dalo by sa povedať, že jedna z nosných tém snímku je spoločná s ďalším vynikajúcim severským klenotom - En man som heter Ove (2015). Mám na mysli hlavne vnímanie dnešného uponáhľaného moderného sveta očami staršieho človeka. A podobne ako v En man heter Ove, aj tu sa mnohé situácie v tomto smere nezaobídu bez jemného humoru, no pritom v pozadí cítiť príjemnú smutnú nostalgiu za dobou dávno minulou a kus zdravého sedliackeho rozumu. Rozdiel medzi oboma snímkami je ten, že zatiaľ čo En man... bol viac osobnejší, dramatickejší a emotívne bohatší, tak Mrzout je zase viac filozofickejší a načaté témy rozoberá do väčšej hĺbky. Naozaj radosť počúvať, tie niektoré Mrzoutove myšlienky vážne stáli za to, určite aspoň za úsmev - napr. ...za mojich mladých čias keď bolo niekomu zima tak si dal ešte jedny ponožky alebo išiel na bežky... Podobných "múdrostí" je tu neúrekom. Je to skrátka brilantne vyvážená hĺbavejšia drámička s humorom, veľmi príjemné severské prekvapenie. 85/100 (20.10.2016)

Ten obsahový komentář je hloupý, protože nepochopil smysl filmu, zřejmě ho psal mladší člověk, který sám žije "v přepychu věcí", místo aby se snažil žit v "přepychu ducha"... A o tom je tenhle film především. O vzájemném nepochopení dvou generací, které mají úplně jiné žebříčky hodnot. Která je ta lepší? Jsem už taky stár, a tak jsem vlastně taky skončil žít v roce 1989 a v něm jsem zakonzervován. Mnohé technické vymoženosti jsem sice zvládl, ale jen v základu, z přemíry tlačítek a ikonek jsem taky zmaten. Příhoda s kávou, to jsem celý já. I pro mě je káva turek a nic jiného a ty ostatní názvy jsem slyšel, ale nic si pod nimi představují a nejsem schopen si jejich názvy zapamatovat. A zubím kartáčkem na baterky bych si taky neuměl zuby vyčistit... Má nám být proto vysmíváno? Já jsem sice na práci levý jako ten stařečkův syn, ale jinak - nemáme právo se vysmívat i my mladé generaci, jak ji zkazila moderní technika, jak jí poničila citový život. Vidím to vedle sebe dnes a denně a jsem z toho zničen stejně jako ten stařeček, který se nakonec rád vrací na rodnou hroudu. (22.04.2017)

„První je vždycky nejlepší. Dům, auto i žena. Dřív nebyl čas mluvit nebo diskutovat. Musely se dělat děti a obnovovat země. Za starých časů musel mít člověk čas na druhého.“ Jenže najednou má stařec tolik volného času, že je z toho problém…Název je víc než vypovídající. Konzervativní člověk, co si rád rozhoduje o věcech sám, nestojí o moderní svět a jeho výdobytky, je spokojený ve svém malém, ale bezpečném světě. A přestože tvůrci záměrně konfrontují hlavního hrdinu s co nejvíce moderními výstřelky, hned několikrát jsem mu rozuměl. Díky tomu vzniká nemálo situací s komediálním potenciálem, ale tahle tragikomedie vyvolává spíš úsměv. Což je trochu škoda, čekal jsem, že se pobavím o něco víc, i když je pravda, že např. pasáž se stromem mě rozložila. I smířlivý konec je udělaný hezky. Za mě slušné 4*. „Já jsem nikdy nebyl v něčem takovém.“ - „Ve vaně?“ - „Umýval jsem se v sauně od té doby, co mi přestřihli pupeční šňůru! A co to tu tak smrdí?!“ - „Levandule.“ - „To používali v bojových plynech v první světové!“ (04.07.2024)