Neon Demon

Je to tak strašně prázdný, rezignovaný a vyčerpaný, jak se dalo už dle zadání úlohy čekat. Opět je to fotoromán, znovu tam vše pouze slouží účelu sestavení scény, akorát na rozdíl od předchozího odpouštějícího boha je tohle ještě strašlivě nepůvodní. Tisíckrát olízané aluze na neživost vrcholového modelingu akorát generují hezké záběry bez kontextu a tak zoufale vydřenou snahu o kontroverzi, že jsem poklimbával i když si to Jena Malone rozdávala s mrtvolou. Považte! A mě to mrzí, protože se chci dívat na to, jak přelíčená androidka zvrací oční bulvu. Refn by se měl totiž po vzoru Drive věnovat zasazování svého stylu do nějakého žánrového světa, kde obojí může kvést a vzájemně se obohacovat. Takhle se dočká jenom posměšného chichotání v sále při vypatlaných dialogových scénách a nepodařeném, přetaženém spiritismu. Jak trefně se film popsal scénou, ve které umělá, tisíci plastikami předělaná modelka se pyšně pochlubí, že ji její plastický chirurg říká 'bionická žena', načež se dočká znechucené reakce "A to má být kompliment?" (23.09.2016)

Nicolas Winding Refn si spôsobom spracovania ide svoju vlastnú "Stand Up Show", ktorú dookola neustále opakuje, pričom ako by nepoznal príslovie: niekoľko krát opakovaný vtip - nie je vtipom. Kým bol pre mnohých divákov snímok "Drive" doslova vrcholom blaha, Ja som (dodnes neviem PREČO) dosiahol orgazmus pri "Only God Forgives". Takmer 3/4 snímku bol pre mňa Neónový Démon obyčajným prepadliskom do sveta afektovaných jedincov zo sveta "Gucci-ho a Versace", no a popravde, nebyť jednej z posledných scén, človek by bez zábran prepadol pochybnostiam, či sa v skutku jedná o horor, alebo len o akúsi prezentáciu prejavu homo-lesbo hrádok v biznise s handrami, ktorému sa smelo mohol vyhnúť. Bohužiaľ, toto mi napriek dokonalému soundtracku či vizuálu nijak mimoriadne nesadlo, no čert nikdy nespí - Vás si ten paroháč možno osedlá - 55% (30.08.2016)

Mějte se na pozoru, na podivnosti pana Refna musíte být patřičně naladěni. Neonový Démon může fungovat pouze pokud se poddáte atmosféře plné fialových barev a duševní prázdnoty. Ztracená dívka v novém městě těžko nalézá svůj smysl života, avšak jejím naplněním je krása, úspěch a povrchnost. A je to právě i povrchnost, která dokáže konzumovat, až z člověka nezbyde nic než jen ošklivě zmalovaná skořápka... 6/10 (18.09.2016)

Audiovizuální žranice s fantastickými hereckými výkony (skvělý Desmond Harrington). Vnitřní příběhová linie je docela zajímavá, ale celkový děj nemá dynamiku. Winding Refn jako vždy nikam nepospíchá, bohužel svět modelingu nenabízí žádnou akci, která občas popohnala dopředu Drive (tak i místy Jen Bůh odpouští), pointa je poměrně jednoduchá, ano bizarní, ale pořád jasná a celek se tak nedá obalit do intelektuálních cvičení o významu jednotlivých scén. Hlavní problémem je krom tradiční odtažitosti délka. A protože ten film musíte vidět, už kvůli oblizovačce mrtvoly a vizuálně vytříbenému komponování obrazu, budete muset bojovat s diváckou únavou, protože Neonový démon nemá duši. (24.09.2016)

Refn je jedním z režisérů, u nichž si dlouhodobě přeju, aby natočili horor, takže při ohlášení Neonového démona se mi tak trochu splnil jeden z diváckých kinematografických snů a očekávání byla na maximu. Po ohlasech z premiéry v Cannes jsem pořád věřil, že mě snímek spíše pohltí a zaujme, než abych skončil na té druhé, zhnusené až otrávené straně barikády zklamaných diváků. Ale ono to dopadlo snad ještě hůř - prostě jen ... meh. Nuda. Nic to ve mně nevyvovolalo, ani náznak pozitivní, ani negativní emoce. Audiovizuálně celkem hezká prázdnota. (12.09.2016)