OXV: The Manual

SPOILERY Zpočátku hodně nepřístupný film, ve smyslu vztahu k divákovi a odkrývání postupných vrstev. Sledujeme příběh vysokofrekvenční, ale citů nezpůsobilé dívky, a nízkofrekvenčního nýmanda, který city k ní překypuje, a díky tomu posadí na zadek fyziky své doby, abychom nakonec zjistili, že to zařídila Příroda, a že šlo o řízený plán, který rozjel, případně usměrňoval jiný spolužák. Jsme jen vesmírný kód, přdurčeni k tomu, co děláme? Odpověď tohoto filmu zní, ále, na to s..e pes. Hlavně že se nějak máme. Jednu chvíli mne potěšila vyzdvižení významu hudby, ale naděje brzy odpluly pryč, hudba se opět stala druhořadou, a nastoupil opět Plán. Celé mi to přišlo takové kamuflující. Jako by se to snažilo o velkou výpověď, ale tvůrci nakonec nevěděli, co vlastně chtějí říct, zda svobodná vůle ano, nebo ne, a tak to vyřešili poněkud lacině a jednoduše, aniž by se museli přiklonit na některou stranu. V celkovém důsledku jsem se z celkového vyznění cítil zmaten a odpovědi jsem nedostal. „Ale co hudba mladíku, co ta hudba?!“ (23.07.2015)

„TENTO VESMÍR POCHÁZÍ Z JEDNODUCHÉHO KÓDU, KTERÝ SE NEKONEČNĚ OPAKUJE, A DĚLÁ VESMÍR NEKONEČNĚ KOMPLEXNÍ, ALE ZCELA PŘEDVÍDATELNÝ…“ /// Frekvence člověka jako určující faktor štěstí (veškerýho!). Nadaný Zak, fungující na ultra malý frekvenci a geniální Marie zase na ultra velký. (Frekvenci vole!) Čekejte lásku. Jestli teda Zak dokáže, že psychika mění fyzično. Vlastně musí obelstít osud… Romantika z normální střední už nudí. Proto jsou tady nákladný Divergence, nebo nenákladný Frekvence, provádějící výzkum netradiční síly slova. Hmm, celkem nuda. Navíc mě na prdel neposadila ani ta myšlenková pointa. Bojím se bojím, že kecy vo rovnici, která dokáže, že svobodná vůle není iluze, a že kreativita a improvizace existují, udolají i větší fyziky, než su já. Ale možná su jen starej na tyhle moderní metody, vedoucí k …(no dyť víš). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Věnuju se výzkumu částic ironie. 2.) Miluju ty kusy, ve kterých si to láska vyšlapuje proti přírodě. 3.) Thx za titule ,,Pepza“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (06.04.2015)

Nerozumím tak vlažnému a v podstatě ignorantskému přijetí (současných 261 hodocení a skóre 68%) této light sci-fi pecky. Opravdu tady zbylo tak málo lidí, který nebolí použítí mozku za účelem vyinterpretovat si pointu? Achjo, demence vládne nejen světem, ale evidentně už i filmem. No nic. Jedná se o film, ve kterém se pomalejším ale nezbyteném úvodu seznámíme s pravidly a mantinely daného prostředí, načež tvůrci začnou poutat divákovu pozornost objevováním nového, z čehož se vyklube něco, co možná zas až tak nové není....a hle, zjistíte, že z romantické intošárny jste šmahem v konspirační imperátorárně. Za sebe doporučuju všema deseti! (12.07.2015)

Tak jsme zase přesně tam, kde jsme byli... ale určitě nebylo marné osvěžit se malým vztahovým experimentem. Lidé se zde nedělí jinak, než na vysoce nebo nízce frekventované, vlastně je v podstatě všechno při starém, jen se neuchopitelno uchopilo trochu jiným způsobem, z čehož plyne - nic není dáno, jak je psáno, proto poslouchejte instinkty, možná se mění tak, jak právě potřebujete - a zkráceně - s osudem se můžeme smířit nebo ho prostě drze obejít... Takže se nalaďte na správnou frekvenci, ať si tu vědátorskou romantiku užijete. (06.07.2015)

Na konci rozhodně nemohu konstatovat to samé, co se říká v závěru. Jen tiše doufám, že jsem naladěná na správnou frekvenci, kde mně přece nerozhodí fakt, že jsem občas byla zcela mimo. Ale na tu romantickou linii se dívalo přece tak krásně............ A ta chvilka s Issacem a klavírem byla kouzelná, tam jsem měla nutkání uvěřit tomu pánovi s rozhozenými notami po celém pokoji. Netuctové, příjemné sci-fíčko. (14.08.2015)