Bohové Egypta

Tomu, že jsou Bohové Egypta nejepičtější fail stříbrnýho plátna za posledních asi dvacet let, napovídá fakt, že jsem nebyl schopnej film sledovat ani s promilí alkoholu v krvi. A to klidně máchnu rukou nad tím, že se film odehrává v dobách, kdy země byla ještě placatá a ve vesmíru se dalo dýchat (what the fuck?!!). Že to má vyšší hodnocení, než třeba High-Rise, nebo The VVitch (byť jsou to filmy úplně jiný), musí bejt vážně důkazem idiocie našeho národa. Film bez jakýkoli esence, atmosféry, nebo alespoň dobrých efektů, který nefunguje ani jako pohádka, ani jako fantasy a dokonce ani jako komedie. Tohle si fakt užijí maximálně jenom děti, nebo lidi po lobotomii. (21.05.2016)

"THIS IS SPA-er-EGYPT!" Jo, je to blbina, leč zcela a naprosto v tom sympatickém smyslu, kdy si člověk (tedy já) netrhá zoufalstvím vlasy jako u nového Souboje a Hněvu titánů. Vizuálem mne sice až tak neuhranul (na to ty morfy a zbroje příliš připomínají komiks), ale jinak je to takové sympatické jednoduché erpégéčko, kde se postupně rozrůstající (anebo zmenšující) výprava plahočí za hrdinským kvestem, přičemž si jednotlivé postavy řeší celkem vtipně vztahy mezi sebou. Předvídatelné až běda, přesto to funguje. A navíc, co si budeme namlouvat, bohyně lásky je vskutku božská. Krom toho mne potěšil Geoffrey Rush, jeho bůh Slunce Re má tu správnou božskou auru jako měl Zeus Lawrence Oliviera ve starých Titánech. Update: Po porovnání s Warcraftem dospívám k závěru, že se mi to vlastně líbilo víc, zeleným jsem nadělil ***, takže tady zvednu. (13.03.2016)

Jestli se i dnes tu a tam rádi podíváte na libovolný díl televizního Herkula nebo Xeny a baví vás ta záměrně jednoduchá naivita a hašteření smrtelníků a bohů a bohyň, kteří nejdou pro hlášku z 21. století daleko, Bohové Egypta jsou tu pro vás. Nejsou totiž ničím víc než právě takovou odpočinkovou fantazií, jež se naštěstí nebere vážně. Škoda je, že film není kratší a trochu zajímavěji obsazený (všem hercům samozřejmě vévodí Geoffrey Rush v roli boha Re, který se svým korábem krouží nad plochou Zemí a za sebou vleče Slunce).___P.S. Skvělá hudba Marca Beltramiho!___P.P.S. Viděl jsem dabovanou verzi a žádná hrůza to není, až na Gerarda Butlera, kterého bůhvíproč mluví Zdeněk Mahdal. (26.02.2016)

Na tohle téma už bylo natočeno hodně filmů, a to mnohem lepších. Film je to dobrý, dobře se na něj dívá a děj odsýpá. Nenabídne ovšem nic nového, protože většinu už jste viděli někde jinde. To z něj dělá jeden z těch bijáků, kterej nijak zvlášť nenadchne, ale taky vůbec neurazí. Nicméně to trochu ukazuje, že z tohohle tématu už se toho moc vycucat nedá. U dobrodružného filmu bych čekal mnohem výraznější výpravu, ale tady bije do očí zelené plátno a všechno se zdá až moc předigitalizované. (07.03.2016)

Po opravdu, ale opravdu bolestivém kurvení řecké mytologie Prsy Džexnem jsem byl značně tutenskeptický. A do jisté míry kleoprávněně. Do digitálního mrdníku pastelově vybarvičkovaných Sdružených barev Egypta tu taky napochodoval vyhřátý homopanteon nilských božstev, aby pubescentnímu vytlemenci ukázal, zač je toho MTv, a připravil mu žužu dobrodružstvíččččko, při kterém by nejeden egyptolog intenzivně dumal, jak v hieroglyfech napsat „slaboduchý pičus“. Nicméně… Ten náctiletý buznič je tam tentokráte spíše jen do počtu a film si pro sebe urvali slizce mačistický Žérár Řiťler a hlavně spanilý Mikuláš Zelinář – Aules, na němž paradoxně s potěchou spočine i oko zarytého odpůrce brázdění mužských rekt. A tihle kočkující se bohové jsou tak nějak docela odsejpající, sem tam i nápadití a poměrně dost akční, až jeden zapomene na homofobní předsudky a ten kýbl popkornu u toho sežere vcelku bez dávení. Prostě takový přiblble zábavný Souboj mumií, něco, jako když hodíte kupírovanému Anubisovi do podsvětí Cheopsovu stehenní kost a on ji s rozverným vrtěním zbytku šakalího ocasu aportuje. (10.03.2016)