Vlhká místa

Němci mají smysl pro humor. To na Feuchtgebiete asi šokuje nejvíc...ani ne, že zázvor jako dildo moc nepůjde, nebo že na pizzu dostanete přídavek v podobě spermatu (by mě zajímalo, jestli by se za tenhle přídavek platilo klasických dvacet třicet korun). Řval jsem smíchy nebo odporem skoro celou dobu. Myslím, že tak měsíc budu sousedy míjet se sklopenou hlavou. Feuchtgebiete jsem se bál, bál jsem se dalšího odvaru z Prciček, případně Short Busu. Naštěstí jsem se bál zbytečně. Tenhle film sice nepracuje zrovna s originálním (prcičkoidním) námětem, ale originálně ho zpracovává. Bavil jsem se a to je u komedie nejdůležitější. Ke cti (haha) filmu dopomáhá i soundtrack. Puritáni si můžou jít vylízat (co chtěj). (20.04.2014)

Velmi zvláštní německý snímek, který pojednává o jedné mladé podivínské holce. Helen si ráda hraje a experimentuje se svým tělem a sexem až se dostane do nemocnice. Tam pomocí flashbacků sledujeme její dětství i nedávné šílenosti a bizarnosti. Očekával jsem ještě větší pervéznosti z popisu filmu, ale i tak, to co je obsaženo ve filmu bohatě stačí. Jinak se jedná v podstatě o drama, kdy se hlavní hrdinka snaží mimo jiné dát dohromady své rodiče. Ve výsledku to není tak špatné a Carla Juri je sice dost pošahaná, ale vlastně normální dívka na skejtu. A úvodní titulky jsou nejlepší. (19.01.2016)

Fanúšikovia nechutných, úchylných a zvrátených filmov si možno prídu na svoje... Ale žiaľ (alebo našťastie?), medzi takých ja nepatrím. Aj keď treba uznať, že to bol naozaj odvážny film o rôznych úchylkách ľudskej (resp. konkrétne ženskej) intimity. Hlavná "hrdinka" mi prišla nehorázne nesympatická, či už svojim vzhľadom, no predovšetkým správaním. Najviac zo všetkého sa mi páčili tie zábery z Heleninho detstva, ktoré čiastočne vysvetľujú jej nevšedné správanie. Z mnohých scén mi zostalo mdlo, ale to bol asi aj cieľ tohto podivného nemeckého snímku. Dávam 1* za odvahu, vydarenú vizuálnu stránku filmu a zopár emočne silných dialógov, ktoré stoja za úvahu. Taký srbský film Klip, ktorý bol tématicko aj štýlovo podobný tomuto, sa mi pozdával oveľa oveľa viac. (05.01.2015)

Je pravda, že jsem se dlouho přemlouval, abych se na film dodíval - nicméně toho ale nelituji (jak toho přemlouvání, tak toho dodívání. Navíc jsem měl pocit, že už to tu někdy bylo. Pokud ano, tak v případě Pasoliniho filmu Saló. Ovšem s velkým rozdílem: tak jako jde Saló směrem ven a k cizímu, Feuchtgebiete jdou dovnitř a k vlastnímu. Možná také že oba filmy tvoří krajní body úsečky, po které se ostatní pohybují. Dalším rozdílem může být rozvernost tohoto filmu i v poměrně kritických situacích, kdežto Pasolini (který nikdy nebyl přiliš vtipný) se humoru absolutně zříká. A dalším rodinné zázemí, ať už je jakékoli, které v Saló úplně chybí - a (nejen) proto je nám perverzní ženský svět přístupnější než svět zvrhlých mužů. Pozn. 1: V principu můžeme tento film považovat za romantický. Pozn. 2: Alan Wilson alias Blind Owl by as asi divil, v jakém kontextu byla použita jeho geniální písnička „Going Up the Country“. (18.03.2018)

Ještě, že jsem si tady přečetl, jak explicitní tenhle film je. Vlastně díky tomu jsem jen tak tak zapnul Cinemax, abych se na něj podíval. Chtěl jsem totiž mít hezký spaní a tenhle film k tomu rozhodně vybízel. Místy je totiž poctivě nechutný, což jsem i tušil. Nicméně veškeré ty sexuální šílenosti, co ta holka dělala, a co jsou daleko drsnější, než to, co dělala Nymfomanka od Larse von Triera mají základ v rodičích, takže se ve svý podstatě jedná o klasické drama. A to, jako takový, nebylo úplně zlý. Kdyby tam tohle nebylo, tak těm brutálním nechutnostem dám snad i odpad! jenom proto, že si to dovolil někdo natočit. (04.01.2015)