Válka o planetu opic

Skvělý Serkis a triky zase o něco dál. Těžko se však dá zopakovat onen údiv, kdy příslušníci rodu Homo sapiens sapiens lovili na podlahách kin své čelisti, když se na konci původní Planety opic dozvěděli šokující zvrat. Válka o planetu opic Matte Reevese, který točil i dvojku, žádné podobné překvapení nenabízí. Utlumuje témata, která zaktualizoval zejména první díl (práva zvířat) a soustředí se na příběh jedince. Překvapivě se jedná o téměř komorní snímek, ve kterém většinu stopáže sledujeme detaily na tváře hominidů, které vede Caesar. Nevydává se tak cestou typického letního blockbusteru na jedno zhlédnutí, ale rozhodně není filosofickou sci-fi velikosti třeba 2001: Vesmírné odysey. Je však na jednu stranu obdivuhodné, jak moc se film se 150milioným rozpočtem soustřeďuje na dialogy a emoce./// Poněkud velkohubě se režisér hlásí k inspiraci Kurosawovými samurajskými eposy a westerny s Eastwoodem, z nichž čerpal téma vnitřního konfliktu hlavního hrdiny. Chytrý šimpanz se totiž během měsíců dostal od znakové řeči a holých vět k složité větné syntaxi, což má demonstrovat vývoj jeho mozku. Spolu s rozvojem řečové centra dochází i k duševnímu vývoji, což je zajímavé sledovat./// Plukovník na rozdíl od vůdce opic nemá na plátně dostatek prostoru, aby jeho postava působila plastičtěji. Harrelsonova herecká kreace je poněkud přepjatá a nepomáhají ani okaté odkazy na postavu plukovníka Kurze z Apokalypsy. Kdyby to náhodou divák minul, zabere kamera nápis „Ape-calypse Now“ hned několikrát, což působí spíše směšně./// Stopáž filmu je dlouhá. Minuty navíc jsou patrné zejména tehdy, pokud čekáte akční sekvence. Ty ve filmu téměř absentují, resp. jsou velice krátké, takže je dobré se nenechat zmást trailery. Je však logické v záběru trilogie očekávat střet, ten se však odehraje spíše v rovině slov, kdy plukovník vysvětluje zajatému Caesarovi svůj ďábelský plán. Mezitím jsou ostatní opice nuceně nasazeny a je vidět, že velitel si užívá vedení svého malého koncentráčku. Reeves, který je zároveň spoluautorem scénáře, se snaží plukovníkovi vtisknout rozpolcenost a lidskost, které má paradoxně více Caesar. Trochu rušivou volbou, která měla odlehčit Caesarovu bolest a zoufalství z toho, že on válku nechce, ale musí bojovat, bylo napsání šimpanze-baviče. Tuto roli zastával v jedničce občas orangutan Maurice, teď je to starší lidoop, který žil dříve v zoo, nemluví tak dobře jako Caeasar a je celkově hloupější. Z toho pramení většina vtipů, které však až příliš narušují vypjatou atmosféru. Tyhlety opičky si zkrátka mohl Reeves odpustit. [Kino, 2D s titulky] (21.07.2017)

V některých pasážích trošku delší (zdlouhavá), avšak luxusně natočená podívaná. Je s podivem, jak během několika pár let, vypadají filmové opice opět o něco živěji. Snímek má krásnou výpravu a i když o nějaké válce, na kterou název láká, nemůže být řeč - v závěru se trošku zakční a přiostří. Kromě hereckého výkonu Woody Harrelsona bych vyzdvihl zajímavé charaktery a motivace opic (ale to platí pro celou trilogii). O něco slabší film, než první dva díly, ale i tak dobrá zábava. (11.05.2024)

Začne to slibně - osobní ztrátou, která Caesara vnitřně zlomí a po níž ho pohltí nenávist k lidem, která minule vedla Kobu a celou válku odstartovala. A končí to stejně jako jednička, osvobozením ze zajetí. Válka o planetu se ukáže být značně komorní/regionální záležitostí, což by nevadilo, ale konflikt ani záporák vlastně nejsou moc zajímaví, respektive minule podle mě byl konflikt vystavěn líp, taky tradičně dobrého Harrelsona tam mohlo být víc. Ale bavilo mě to, ocenil jsem provazování s původní sérií (Cornelius, Nova) a Serkis válí. (03.12.2017)

Apokalypsa (strukturou, "záporákem" i až otravně častými vizuálními odkazy) naroubovaná na finále trilogie, které zase roubuje veškeré linie, postavy a motivy na původní Planetu opic skrze rozervaný vnitřní boj o Ceasarovu duši. Ano, je to značně šroubované a jakkoli o žádné conradovské Srdce temnoty v opičím podání nejde, tak výsledná "Ape-pocalypse Now/opičí Logan" je až překvapivě utlumeným snímkem prostým akce (není tu válka a i označení půtka je příliš nadnesené; tohle je Most přes řeku Kw... Planetu opic), kterému mnohá nepopiratelná "ale" (lidé jsou bez výjimky hlupáci, délka neopodstatněná, tempo nevyrovnané, deus ex machina finále) projdou díky fungujícím emocím, strhujícímu Serkisovi, uhrančivé první polovině a "neviditelným" CGI efektům, které tu nejsou pro efekt. (12.07.2017)

Matt Reeves má do kvalitního režiséra či scénáristy velmi daleko a snímkem War for the Planet of the Apes, který nesahá Boullemu znamenité předloze ani po kotníky, své neumětelství opět potvrdil. Těšil jsem se na brutální opičí řezničinu, jenže Reeves mi místo toho naservíroval značně okoralé veganské tofu, kde přísnější měřítko snese jedině peprnější prolog. Za pochvalu stojí práce na VFX, kdy zejména opice zaujmou svou neskutečnou realističností, ale co je to platné, když se příběh plazí vpřed doslova šnečím tempem. Vágní chararkterizace postav, přestřelená stopáž či všudypřítomná unylost bohužel vyústí ve skutečnost, že pár hodin po projekci už vám na War for the Planet of the Apes zůstane v hlavě pouze mlhavá vzpomínka. Škoda promarněného potenciálu, jelikož tato divácky vděčná látka by si určitě zasloužila důstojnější zpracování. Jedna hvězda. (12.07.2017)