Andělé všedního dne

Typicky povrchní, řeklo by se dnes moderně kavárenský pohled na lidi a na to, že kurnik užívejte dne! On Viewegh sám je povrchní a nevyzrálý člověk, který se snaží udílet rady a prodávat své pohledy na život i tam, kde lidé už na rozdíl od něho dospěli, a pak se diví, proč ho nemají rádi a stěžuje si. Navíc má problém se po smrti otce srovnat s tím, jestli teda něco je, nebo není, myšleno mimo realitu poznatelnou našimi omezenými smysly, jenže zas nad tím nechce moc přemýšlet, neb má raději víno, večírky a ženy a cestování a drahá auta a vůbec ten mondénní život bohatého a úspěšného spisovatele a scenáristy. Alice Nellis si asi v knize našla tu svoji o tom, že Bůh není a pokusila se to do filmu narvat horem dolem, až z toho vlastně udělala protináboženskou agitku. Inu a k samotnému filmu - proč jsou zde andělé, jaká tedy vlastně je jejich funkce, proč zrovna Polívka, proč ten pizza boy a gay parade zjevení, to fakt netuším. Stejně jako u některých postav motivace. V některých chvílích myslím lidé tak nějak na sex nemají pomyšlení - alespoň ne ve stylu, jak nad tím přemýšlí se svou obsesí tlustého chlapečka Viewegh. Nemají potřebu si maskulinně něco dokazovat. Když se dějí v životě lidském skutečné tragédie, je myšlenka na poskytnutí felace postaršímu učiteli autoškoly hodně, ale hodně nereálná a spadlá z Marsu. A tak by se dalo pokračovat. Manželství Polívky a Bydžovské, tak, jak je předvedeno, by už bylo pět let rozvedené, nebo by Bydžovská manželka v náhlém záchvatu vzteku manžela zabila - třeba Kinder vajíčkem. Prostě by pohár trpělivosti přetekl. A tak je to se všemi postavami - chlápek přijde o ženu a dobrý job, a nenapadne ho nic jiného, než nedělat nic a litovat se. Vážně s ním nic nehne, neexistují nějaké možnosti? Čím se živí, proč se neživí jako manažer v jiné firmě? Dalo by se pokračovat donekonečna. Chápu, že tvůrci chtěli říct - užívejte si chvíle s blízkými a buďte na sebe hodní, neb nikdo neví dne ani hodiny, ale přece jenom - takhle? Dobrá je kamera, skvěle civilně hraje Polívka, Dyk hraje svoji ulítlou parketu a na Křenkovou se aspoň hezky kouká. Melíšková zde hraje poněkud nesympaticky a přijde mi, že má vadu řeči. Bydžovská žel hraje svůj standard, do něhož ji v poslední době pořád zběsile a krabičkovitě obsazují. Je to dobře střižené, dobrý timing scén, ale celkově to vlastně nic nedává a neříká. Tedy kromě Užívej dne, ale takový film už česká kinematografie má - s Hrzánovou a Holubem v hlavních rolích. A bez andělů. (Btw, soundtrack u Andělů mi přišel až přespříliš inspirovaný soundtrackem z Fontány.) (18.02.2015)

Přestože se jedná o vztahovou mozaiku, ve které hrají výraznou roli citová prázdnota, zrada a především smrt, je příběh díky čtveřici andělů odvyprávěn s lehkostí a nadhledem, což se mi líbilo. bavila mě i samotná činnost nebeských vyslanců, kteří neměli větší prostor pro nějaké zásadní změny a tak se omezili jen na to, aby lidem ulehčili v předem daných osudech. A nakonec mě bavili i herci s Polívkou a Melíškovou na čele. Much by se tu sice našlo nepočítaně, ale nevidím důvod v jejich hledání. 70% (20.03.2019)

Nuda všedního dne aneb 1* za filmový zážitek, protože podruhý bych se na to nedívala ani kdyby mi za to měli platit, hvězda navíc za moje milované Nusle, btw. obezita pana Labudy je neskutečná, při scéně v autě jsem myslela jen na to, jak to udělali, že se na tu zadní sedačku vešli... protože mi přišlo, že se nevešli. Herecky to útahla pouze paní Bydžovská. (07.10.2014)

Andělé všedního dne ( dále A.vd)…ano nepopírám stejný pocit v úvodu filmu, spoustu postav a vyznej se v tom čert. Snad si po chvilce jeden A.vd sedl vedle mne na prázdnou sedačku, vzal mě za ruku a vnukl mi…“usaď se, uvolni se a nech to být…však on se ti smysl ukáže“. A taky, že jo. Před mýma očima se mi rozkrývali příběhy jednotlivých postav, které se postupně pěkně propojily, jejich světy, jejich emoce…Dokonce jsem pochopila nepochopitelné u většiny ostatních, jakou úlohu hráli A.vd. Oni nepřišli nic měnit, ale rozhodně nebyli zbyteční. Jejich úloha je mnohem vznešenější…přišli provést posledními hodinami života a splnit poslední přání a podle mne ho splnili…měli to tedy jen tak tak, ale zase díky tomu ta smrt byla vlastně velmi šťastná…od teď si budu dávat pozor na nejsilnější přání, protože nevím dne, kdy… „ Sedněte si, zahoďte předsudky o předloze, nesrovnávejte s již natočenými „andělskými filmy“. Netlačte na pilu, dýchejte zhluboka a otevřete se…“ vaši Andělé všedního dne. (29.10.2014)

Éterická přítomnost smrti. Alici Nellis připadl nelehký úkol tu Vieweghovu podivnou, karmicky nastavenou látku zhmotnit. A nevedlo se jí nijak excelentně. Její pověstný nadhled tolik nezafungoval, množství scén budilo spíše rozpaky. Nejasnosti panovaly hlavně kolem čtveřice andělů. Mám o andělech poněkud jiné představy, pokud k nim budeme přistupovat k jako nehmotným, neviditelným bytostem. Předně není definováno, jací vlastně jsou. Jsou zlí? Jsou hodní? Proč nehovoří jednotným jazykem, k čemu slouží a co značí jejich tolik rozdílná vizáž. Jeden vyhlíží excentricky, druhý intelektuálně, třetí by se hodil do středověkých časů, čtvrtá by nejspíš zvládla i casting na královnu krásy. A jak to vlastně mají s věkem, respektive jestli stárnou. Při pohledu na ně vypadal Javorský a Labuda sešle. Dohromady k sobě nepasovali. Jakýsi tablet se záznamem osudových životních okamžiků, co jej třímali, byl hodně mimo. Daná zápletka tak docela neutáhla film. Což je docela zásadní. Film se jevil utahaným, na smrt hrdinů se čeká prakticky až do konce filmu, ale nezapomnělo se na tuto stěžejní událost každou chvíli diváka upozorňovat. Ta tragická událost je natočena technicky zdatně a originálně. Určitě příjemné překvapení filmu. Nellis je režisérka, která si jde svojí osobitou režijní cestou. Chtěla udělat film na zamyšlení, v němž bude prostor pro řadu vsuvek i z jiných filmových žánrů. Ale jo, to jí nikdo nebere, ale pokud se filmem takřka pronudím, otázka života a smrti se v podstatě nikam neposune, je to asi ta horší varianta, co diváka může potkat. Lepší by byla ta, kdyby režisérka tolik nespoléhala na slavné jméno autora předlohy, více se do filmu položila, aby z něj měl divák víc. Film není ideální, pokud jde o záživnost, slušnou porci kvalitních a zručně natočených detailů mu však upřít nelze. Zábavných fragmentů není mnoho, ale ty, co jsou, potěší. Určitě je to Vojta Dyk, který své tři andělské kolegy zastínil svým citem pro komiku a humorné hlášky. Zbytek ansámblu mně přišel dost standardní, v podstatě v ničem vybočující. Jako sympatický úlet se dá brát, že mladá verze Bydžovské byla svůdnice, v podobném duchu působí i Dykovy převleky a další drobnosti, které to vytahují z nudy, do které se film často ponořoval. Výsledkem je blíže žánrově nezařaditelný guláš natočený na solidní technické úrovni, v němž jsou patrné neotřelé a nevšední chutě, ale žádná z nabízených chutí není dostatečně výraznou, aby se na ní dalo smlsnout. Nellis byla tentokrát poměrně bezradná v tom, jak by měla vypravěčsky zaujmout. Dobrou noc, andělé. Máte nezajímavé perutě. 50% (03.01.2016)