I'll Follow You Down

Důkladně dopodrobna probrat a rozmyslet, jestli návrat časem do minulosti a napravení jisté tragédie stojí za to, když se tím sice vymažou roky trápení, ale vlastně i stávající úspěchy, radosti a štěstí, to je oč tu běží. A protože mluvit o rodině a lásce je nadevše, sci-fi a mysteriózno ustupují mimo hru. (24.03.2016)

Povídka roztahaná na celý film. V zásadě ne špatná, ale vlastně nic nového nepřináší (SPOILER: V závěru jsem se třeba těšil na paradox, kdy tím, kdo ho v uličce zastřelí, bude syn.), jen tak pluje, a očekávaně dopluje tam, kam si člověk říká, že to asi dopluje. Některé myšlenkové pochody postav jsem měl problém pobrat, ale už je mi jasné, proč se Nikola Tesla nikdy neoženil a neměl děti, a hlavní důvod toho, proč lidstvo ještě nemá stroj času. :-) (01.08.2015)

Vedec, otec od rodiny sa jedného dňa nevráti zo služobnej cesty a bez stopy zmizne. Po rokoch sa jeho syn, kráčajúci v jeho stopách, pokúša rozlúsknuť teóriu cestovania do minulosti, aby sa rodinná tragédia raz a navždy uzavrela. Pomalší, melancholický, ale zároveň aj dosť temný time-travel počin, ktorý sa zväčša drží pri zemi a mne pripomínal takého kríženca "Spoorloos" a "The Butterfly Effect". Je to príjemne natočené, pôsobivé, kvalitne odohraté a získalo si ma to najmä svojim mystériom, ktoré ma takmer do konca držalo v neistote - napriek tomu, že sa dalo odhadnúť / predvídať, stále mi tam (pozitívne) vŕtalo niečo neurčité. (16.07.2014)

Z poslednej doby to lepšie s H.J. Osmentom, aj keď ani tento snímok nie je nejak zvlášť oslnivý. A to aj napriek tomu, že sa zaoberá mojím obľúbeným námetom - cestovanie v čase a časové paradoxy. Jednotlivé paradoxy a samotné cestovanie v čase boli celkom logicky spracované, to uznávam, avšak všetko mimo tohto bolo nudné a nevýrazné. Bola tu napr. šanca zatlačiť na emotívnu strunku diváka aj po dramatickej stránke, no nevyužila sa. Aj napriek tomu sa film ale oplatí pozrieť, strata času to určite nie je. 65/100 (22.08.2016)

Asi nejlepší, co můžu napsat k filmu, kterýmu nedává smysl ani jindy všemi smysly natřískanej Osment, je to, že chci jednou vypadat stejně zachovale jako agentka Andersonová. Pokud si pustíte prvních a posledních pět minut, garantuju vám, že to pochopíte a navíc zůstanete ušetřeni trapné rodinné nepřirozeně natahované hysterie, která tvoří většinu týhle záležitosti, o které si dovolím prohlásit, že je tím, co si představím pod slovy "zbytečný film". (12.06.2014)