Kapsář

LFŠ 2009 KAPSÁŘ bylo mé první setkání s Bressonem, které mi potvrdilo, co jsem si o slavném filmaři přečetl, slyšel a vypozoroval: minimalismus, kdy jsou herci pojímáni jako loutky, v morálně komplexním filmu (inspirovaném ZLOČINEM A TRESTEM), na kterém je patrný perfekcionismus a cit pro detail (seznámení se s tím, jak to u kapsářů chodí), schopnost zachytit prostředí a důmyslná práce se zvukovou stopou (komentátoři dostihů nepřímo glosující kapsářovo počínání). Krystalicky čistá filmařina, která by si však zasloužila více času, aby nevyznívala tezovitě a nemusela si vypomáhat žánrovými schématy. 8/10 (31.07.2009)

Vynikajúco natočený snímok so zmyslom pre detail, ktorý sa prejavil najmä pri názorných ukážkach "práce" vreckára. Na druhú stranu ale musím povedať, že keby sa ten mladíček postavil ku mne a tváril sa tak ako sa tváril, tak by bolo všetko jasné... nenápadný ako pupák na nose. Ten koniec mohol byť tiež trocha lepšie spracovaný, aj keď do istej miery to malo svoj štýl a vychádzalo to z reality. Nadpriemer. 75/100 (17.04.2019)

,,Ten, kto takéto vecí robí, ten o nich väčšinou nehovorí. A ten, kto o nich hovorí, ten ich nerobí. Ale ja som ich urobil..." Ako už filmový prológ napovedá, nejde o žiadnu kriminálku, ale skôr psychologickú sondu do života pouličného zlodeja - kapsára. Odkrýva sa miestami šokujúca a dusivá výpoveď o jedincovi, ktorému sa drobné krádeže stávajú trvalou súčasťou života, koníčkom, ktorý v závislosti vykonáva ďalej a ďalej aj v prípade, že sa nenachádza v hmotnej núdzi. Každým úlovkom narastá nielen nadbytočná zbierka hodiniek a bankoviek v úkrytu za posteľou, ale aj depresívny pocit samoty, bezvýchodiskovi, nezmyselnosti života. Váhal som, či dať filmu, ktorý dusí každou druhou minútou, plný počet, ale záverečná scéna vo väzení s posledným dialóg medzi Michelom a jeho priateľkou Jennie ma odrovnala. Kratšia stopáž akurátna, výborná kamera a zaujímavý scenár plný vnútorných monológov; 95% (Challenge Tour 2018: 30 dní so svetovou kinematografiou) (02.03.2018)

Bressona mám rád díky pro jeho cit k filmařině, ale po stránce obsahu bych od tak slavného jména čekal víc. Stejně jako u Deníku vesnického faráře mi zde vadil zbytečný počet voiceoverů, které v pár případech zbytečně popisují situaci zřejmou jen z obrazu. Vůbec obecně bych byl radši, kdyby Bresson víc vyprávěl obrazem, protože třeba u A co dále, Baltazare se mu to povedlo. Jinak už snad nemám Kapsáři moc co vyčítat - hlavní postava je představena dobře, děj je veden obstojně, stopáž je dostatečná, filmařská stránka precizní (hlavně mě fascinovaly všechny ty detailní záběry kapsářských loupeží, ty jsou natočené skutečně perfektně) a má to i silný závěr (a jsem rád, že to neskončilo tak, jak jsem celou dobu čekal). Takže po tom velkém zklamání z Peněz mě Bresson celkem potěšil. Snad i jeho ostatní filmy jsou aspoň na takové úrovni. 4* (17.11.2020)

Až na to, že protagonista se nachytal na nejhloupější léčku, jakou si umím představit, je to samozřejmě skvělý film o člověku ztraceném ve světě, který mu nemá co nabídnout a kterému (na rozdíl od vlastního přesvědčení) nemá co nabídnout on sám. Tedy až do konce - ten považuju za jeden z nejvkusnějších happy endů (pokud ho tak lze vnímat - já myslím, že jo). (07.03.2013)