Mládí

Taliansky audiovizuálny mág, Paulo Sorrentino, ma de - facto viac potešil spred dvoch rokov s Veľkou nádherou, to bola skutočne pastva pre oči, bola to nádhera, jeho nový film nestratil nič zo svojej povesti, a to z formy obsahu, oči a uši sa kochajú krásnym obrazom, ako pekne vyzerajú obrazy komponované do celku + hudba, ktorá lahodí ušným bubienkom, ale podotýkam, že nový Sorrentino má medzery medzi tým, že takto to nie je v kuse, občas som nadšený z krásnej kamery a hudby, potom zase film upadá do nudy a ukecanosti postáv, ktoré ale niečo, do seba majú, kvalitné herecké obsadenie, Michael Caine a Harvey Keitel, už takpovediac majú za sebou najlepšie roky života, tak ako aj postavy: kde Caine stelesnil hudobného skladateľa, ktorý rezignuje a Keitel si zase zahral postavu filmového režiséra, ktorý dostáva nový nádych, aj preto, že sa aktuálne nachádza v švajčiarskych kúpeloch, premýšľa nad novým filmom, kde mu pomáhajú mladí - nádejní scenáristi, okrem týchto dvoch postáv, je tu niekoľko ďalších, mladý herec s tvárou Paula Dana, ktorý dokazuje, že má pred sebou žiarivú hereckú budúcnosť, alebo krásna Rachel Weisz, ktorá hrá dcéru a asistentku Michaela Caine, ktorej sa rozpadáva vzťah, či potrebuje nájsť nový zmysel života, pričom nájde pochopenie u horolezca, s ktorým vylezie na skalu. Pekná scéna je s Miss Universe, bude bez plaviek, ako ju stvorila matka príroda... Vôbec Sorrentino sa neobťažuje zakrývať nahotu hostí v kúpeloch, ktorí sa pohybujú po objekte úplne prirodzene, až to zaváňa obscénnosťou, ale vravím, že to nie je samoúčelné, zachytáva prirodzený pohyb ľudí v kúpeloch, akoby tam bola skrytá kamera. Každý má svoje starosti, svoje problémy, svoju minulosť, aktuálnu prítomnosť, a čo bude potom... Asi som chcel od mága viac, ale určite poviem so svojim najlepším svedomím, že to nie je nič svetoborné, zaujme to, vďaka FORME, t.j obraz a hudba + herecké výkony, ale nakoniec vysvitne, že sa tu nič v podstate nedeje, a to je málo na to, aby som mohol pohodlne zvýšiť svoje hodnotenie, ale myslím, že budúci projekt, Paulo Sorrentino usmerní lepším spôsobom, najlepšie by bolo, zavolať svojho kamoša Tonyho a nakrútiť PICTURE vo svojej vlasti, myslím, že mu to úplne nesadlo urobiť anglický debut ... (01.11.2015)

Nevím, jaký druh krize kterého věku Sorrentino má, ale jestli rychle nenatočí něco o zombících a ženách se sekyrami, tak najisto přijde o poslední šanci navázat nějaký kontakt s "realitou". Klidně ať všechny zombíky hraje Paul Dano, ale hlavně ať tam nejsou žádní bělovlasí mužíci vzpomínající, jak asi vypadá smysl života a nahá samice. (12.08.2017)

Humor, něha. Kamarádi kteří se znají 60 let melancholicky zábavně odhadují ostatní hosty. Druhá půlka snímku začíná trochu drhnout a posledních pět minut v nIchž se měla dostavit katarze jsem v televizi (ČT2) tragicky promeškal. Vztahy, které očima mladých vypadají složitě se najednou ve filmu jeví prostě. (17.02.2018)

Mládí je audiovizuálně opulentní a skvěle herecky obsazená úvaha nad stářím a mládím, která je jak komická tak tragická, přičemž jsou oba protipóly vždy použity vhodně a účelně. Příběh je zasazen do na první pohled obyčejných lázní, které jsou však obývány rozličnými postavičky, které dokáží člověka svým chováním a promluvami jak rozesmát tak dojmout. Moc se mi líbily nádherně barevné záběry přírody a celkově práce s kamerou, která koketovala s lidmi a objekty okolo sebe. Vedle podmanivého obrazu jsem se nechal unášet na líbivé hudební vložce ve filmu, která byla nepřeslechnutelná a perfektně dotvářela atmosféru jednotlivých scén. Každá z postav měla něco do sebe, měla svůj vlastní příběh, takže bych mohl jen těžko říct, která mě zaujala nejvíce. Umně natočený film, který by se dal považovat jako metafora života, jelikož i v něm jsou momenty, které u člověka vyvolají jak úsměv tak i smutek. (24.01.2016)

Neřekl bych, že filozoficky by na tom film Mladí byl hůře než Velká nádhera. Jeho obrovskou výhodou je ale prostředí švýcarských alp, kde se v jednom údolí provozuje hotýlek pro sešlé hvězdy západního světa jakéhokoliv průmyslu. Ve filmu se potkáte s klasicky zajetými profesemi. Tlustej fotbalista (Maradona hadr), nešťastnej herec jedné role, kterou mu veřejnost omílá stále dokola, režisér, který má hlavu plnou myšlenek, jak natočit vrcholné veledílo, Miss Universe, za kterou mluví krása nebo hudební skladatel, jež je unavený skutečností, že složil něco jedinečného. Ti všichni tu jsou dobrovolně, jako na dovolené, aby si odpočinuli. Ti všichni tu mluví, přemýšlí, filozofují a s nimi tu můžou, ale nemusí být i jejich nejbližší. A nejkrásnější na tom všem je, že tenhle příběh natočil snad nejzajímavější evropský režisér současnosti - Paolo Sorrentino, který jak kdyby se ty velkolepé scény učil od samotného Kubricka. Plný počet nedám jenom proto, že těch myšlenek tam bylo tak strašně moc, že jsem to za ty dvě hodiny nebyl schopný dohromady utáhnout. Nicméně pořád se jedná o neuvěřitelný, nejen filmový, zážitek, kde závěr je přesně to, co dělá filmy tak jedinečné. (08.11.2015)