Babadook

Co zpočátku vypadalo jako nejděsivější horor roku, je nakonec solidním psycho thrillerem připomínající mi film ( We Need to Talk About Kevin). Parádní herecké výkony, perfektní kamera i střih, solidní soundtrack( hlas Babadooka je husí kůži vyvolávající) a je to také slušně psychedelické. Škoda, že film není okořeněn i nějakými Jump scares, tehdy by se dalo zvažovat o novodobé a moderní noční můře. 75% (14.11.2014)

Je to vcelku na děravý fusekle, když máte doma malýho McGyvera, co dělá z klacků katapulty a kuše, vaše sestra je dementní a jedinej chlap co o vás stojí je zdravotní sestra v domově důchodců. Ještě ke všemu se objeví červená knížka plná pěkných básniček typu "Chcípneš" a obrázků jak z Lovecraftovo skicáku a nevíte, jestli následné nálady, kdy posíláte svoje dítě žrát hovna, škrtíte svýho psa nebo potají stalkujete s závistným úsměvem sousedkou babičku naproti, jsou jen ve Vaší hlavě nebo jestli je to všechno skutečný. Inu, doba je těžká.... (13.11.2014)

Vyčerpávající film. Ale bohužel zcela jinak, než jsem čekal. To co se v první půlhodince jeví jako působivý psychologický horor, v němž budete mít chuť tomu spratkovi co nejošklivěji ublížit, se totiž následně změní v rádoby strašidelnou story o bubákovi, jež zrovna příliš nefunguje. Herecky je to sice parádní a režisérka s onou psychologií opravdu pracovat umí. Jenže jak jde o budování napětí či strašidelnou atmosféru, tak se jí celý film rozpadá pod rukama a i to psycho není v závěru tak silné, jako na úplném začátku. Některé scény a titulní bubák pak působí nechtěně směšně a ani ten oldschoolový feeling tomu moc nepomohl. Další z řady současných hororů, jenž jde zcela mimo mě.50% (03.01.2015)

Baba-dook-dook-dook! Mrazivé. Nepríjemný psychologický horror, ktorý okrem zimomriavok a pocitu strachu zaťaží aj divácku myseľ. Rozhodne si nezaslúži dvoj- a menej hviezdičkové hodnotenia, už len z pohľadu vynikajúcich hereckých výkonov (v krajných scénach mi Essie Davis pripomenula Jacka Nicholsona v 'The Shining'), perfektnej práce kamery (hranie sa s tieňmi a bezútešné šedé filtre robia svoje) a dobrého nápadu. Rozhodne nečakajte početné ľakačky, duchov, či vrahov vyskakujúcich spoza každého rohu, vŕzgajúce dvere a podlahu. Toto je horror s príbehom. Horror, ktorý nemá za cieľ vystrašiť, či vydesiť, ale postupne naháňať strach, budovať atmosféru, hrať sa s divákom a jeho zmyšľaním. 80%. (27.11.2014)

Spoilery! Tajomná humanoidná príšera, po nociach v dome chrapčiaca „babá!“ a následne to zakončiaca „dok!“, „dok!“, „dok!“ (a vyrútiaca sa zo skrine) rozhodne má niečo do seba. Dobrá atmosféra. Kým prvú hodinu režisérka "len" buduje atmosféru, je to super. Mrazivé ticho pred búrkou. Paradoxne, akonáhle sa začne finále (= búrka), je to už o poznanie slabšie. Koniec je bizarný (Babadooka chytili, väznili v pivnici a kŕmili dážďovkami?!), občas príliš klišé (neprežitie psa), občas príliš neklišé (prežitie susedy), občas WTF (vykopávanie dvier mamou Terminátorkou) a som značne zmätený z toho, ako v Austrálii svoju prácu vykonávajú sociálne úrady, čo sa týka starostlivosti o deti. Pochybnosti som začal mať aj o austrálskej polícii („Dobrý deň, mňa a môjho neplnoletého syna prenasleduje psychopat, ktorý sa v noci prechádza v našom dome alebo nám telefonuje, určite s tým nejako súvisí kniha XYZ.“ – "Môžeme ju vidieť?“ – „Vyhodila som ju.“ – „V takom prípade s tým nemôžeme nič urobiť.“ – „Aha, tak nič, dovi.“ – „Dovi.“). (25.12.2016)