Ip Man 4: The Finale

Vyvrcholení velké ryzí čínské martial arts série, které trvalo krásných 12 let je u konce a pro mě nejspíš i nejlepší díl celé série. Je to absolutní Mordus- Ultimátum, který má velmi silný, emotivní a dojemný příběh, který obsahuje špičkové až bezchybné souboje ( a že jich je!!). Donnie Yen se vydává do Ameriky, aby nalezl školu pro svého neposlušného syna, ale dostává se do komplikací a je zde hezky vyobrazen rasismus i šikana tehdejší doby ( Scéna, kdy čínská studentka je šikanována svými spolužáky je velmi silná) a potěší i Bruce Lee, poměrně neznámý Chris Collins či nekompromisní Scott Adkins, který si dává záporáka opět ve velkém. Každý souboj má něco do sebe a především je nádherná výměna jiných stylů ( Karate vs Wing Chun) a u finále jsem řval radostí tak, že mi v baráku praskaly všechny zdi. Dlouho jsem neviděl pořádnou, čistou martial arts rubačku s ještě tak velmi poutavým a hezkým příběhem. Donnie Yen je ikona a IP man s ním. Nádhera. 10/10. (10.02.2020)

Táto séria mi doteraz príliš nesadla. Od začiatku sa brala príliš vážne, ale Ip Manov príbeh nikdy nebol poriadne pútavý a riešili sa v ňom jednoduché zápletky. Od začiatku bol podaný rasisticky voči nepriateľom. V jednotke boli ako prehnané karikatúry vykreslený Japonci, v dvojke Briti, v trojke černoch z USA a tentoraz všetci amíci. Preto nechápem kritiku na prehrávajúceho Adkinsa od ľudí, ktorí dali dvojke vysoké hodnotenie, pričom Darren Shahlavi v nej stvárnil ešte prehnanejšiu a viac od reality odtrhnutú karikatúru, ktorá bola ďaleko za hranicou trápnosti. Pre mňa je Adkinsova postava presne na tej hranici prehnanosti, ktorá mi nevadí, ale pripadá mi zábavná. Zápletka o zmierení sa Ip Mna s jeho synom mi tiež zo všetkých dielov sadla najviac. No a to telenoveloidne naivné pobehovanie po amerických školách s cieľom uprosiť zlých a chamtivých amíkov, aby prijali na školu chudáka šikmoočka, mi spríjemňovala nádherná Vanda Margraf a jej priateľstvo s Ip Manom ma tiež bavilo. Takisto to súperenie s majstrom Tajči. Konečne adekvátny priestor dostal aj Bruce Lee a po jeho strápnení Tarantinom ho v očiach súčasných divákov adekvátne rehabilitovali. Najviac ma ale na filme prekvapili a potešili bitky. Do traileru dali snáď všetky chvaty, ktoré sú zbytočne hnusne predrátované alebo dokonca CGI. Pritom našťastie tvoria maximálne 5% bitiek. Väčšinou sa jedná o nejaký finálny chvat. Paradoxne najviac týmito zbytočnostiami trpia bitky s Adkinsom, ktorému nedovolili predviesť žiadny náročnejší akrobatický kúsok a keď sa sem tam o niečo pokúsi, tak poskakuje na lanách alebo nereálne hádže súperom jak keby bol z papiera. Ale to je len minimum bitiek. Väčšina chvatov je neskutočne rýchla, uveriteľne kontaktná a tvrdá. Najviac sa mi páčil súboj Donnieho s Adkinsovým poskokom Chrisom Collinsom a výprask, ktorý štedrí Bruce Lee bielym tváram. Kwok-Kwan Chan má Brucove chvaty a mimiku dokonale naštudované. Ostatné zložky ako veľkolepá výprava, nádherná hudba, prehľadná kamera je zbytočné spomínať. To je u takýchto filmov samozrejmosť. Záver pekne a celkom dojímavo uzavrie celú sériu, takže tento diel by mal byť pre Donnieho fakt posledným a som rád, že vznikol, lebo po rozpačitej trojke napravil sérii povesť a pre mňa je to najlepší diel. Po prvom pozretí dávam spokojných 8/10 a pri ďalšom pôjdem s hodnotením pravdepodobne vyššie. P.S: Adkins konečne zlomil prekliatie: oholený Adkins = nepodarený film. Ale to trvalo. (11.04.2020)

(90%) Čtvrtý IP MAN mi přijde hned po prvním dílu nejlepší. První počin této série jsem hodnotil na 95%, druhému jsem udělil 82% a třetím 74%. Takže jistá klesající kvalita tu byla, ale to jsou jen detaily, když to vezmu kolem a kolem, tak každá část má něco do sebe. V této nové a již finální čtyřce se oproti předchozímu filmu opět krásně zdvihla kvalita soubojů. Je jich zde dostatečné množství, jsou pěkně nasnímané, no to dál asi okecávat nebudu …. Sice jsem se k téhle známé filmové sérii dostal teprve až nedávno, tak si troufám tvrdit, že kdybych to viděl před mnoha lety, tak bych u tohoto finále cítil jistou dávku nostalgie. Postava IP MANA je zde opět skvělá, i po herecké stránce to Donnie Yen uhrál na výbornou. Už od začátku filmu to začíná dějem docela smutně, ale holt nemoci byly, jsou a budou. I když co jsem sledoval závěreční titulky, tak se IP MAN dožil velkého věku nakonec. Takže po dějové stránce je to opět jednoduché, ale to mi v žádném případě nevadilo, přeci jen to má silnou dávku emocí apod. Jeho vztah se synem mi zpočátku moc neseděl, ale ke konci jsem tento názor vzal zpět – vše krásně vztahem otce a syna zaklaplo. IP MAN se v cca první půli snímku drží souboji trochu v pozadí, ale když se rozjede, tak to lítá. Dlouhé souboje má celkem tři a rozhodně stojí za to. Postava Bruce Lee tu má svůj menší prostor a jeden souboj v uličce, který jak píše uživatel OUWEN je docela vtipný. Nemyslím chvaty, ty měl filmový Bruce celkem ok, ale ty jeho klasické výkřiky a ironické škleby. Co se týče obsazení Scotta Adkinse, tak jsem totálně nadšen. Námětem to trochu připomene dvojku, ale tohle klišé mi fakt nevadilo. Z hereckého hlediska nemám u Scotta námitek, nechápu, že někteří jeho herecké výkony v jeho jiných filmech kolikrát tak kritizují. Zde sehrál rasistického, vojenského rotmistra obstojně. Jeho dva dlouhé souboje byly super, včetně toho s IP MANEM. Na maximum z jeho akrobatických kousků využit nebyl, ale i tak toho předvedl hodně, tak super! Nechybí ani solidní hudba. Co k tomu ještě víc dodávat? Škoda, že další pokračování už nebude, ale co, k tomuto se ještě budu vracet víckrát. PS: Závěrečné titulky jsou opravdu pěkné, krásně nám připomenou úryvky scén z prvního a druhého dílu. (28.04.2020)

Poslední desetiletí ovládl Ip Man svět filmů martial arts, včetně TV seriálu. Tolik nebylo natočeno málem ani o nejslavnějším kung-fungistovi planety Bruce Lee. Naštěstí tu zásadní filmovou linii stvořili mistři žánru a fanoušek si lebedil. Ip Man byl totiž zhmotněn Donnie Yenem a to je pak i jedno jestli to bude film o životě vcelku normálního čínského mistra bojového umění Wing Chun. Tvůrci až komiksově heroicky vzdali hold této postavě, kterého nakonec porazila jen zákeřná choroba. Finální film je už bohužel snahou vycucat úplně zbytky toho, co by ještě mohlo být o mistru známo, respektive natočit díl o uzavření jeho životní cesty. Ve filmu by mělo být Ip Manovi zhruba přes 70 let, Donniemu je v reálu o 15 let méně a ke všemu vypadá, tak na 30 let, s maskováním či stárnutím ve všech dílech si filmaři hlavu nelámali. Protivníkem je Scott Adkins, který už jediný zbyl, kdo je ještě neasijsky bojovně funkční, zaplatitelný a chtěl si taky zahrát a dostat na prdel. Adkins je zde řádně nabušený a člověk by myslel, že přibral tak 20kg nějaké té svaloviny, kterou ovšem skrývá pod košilí, takže kdo ví zda jen prostě nezačal chodit na tréningy ke Stevenu Seagalovi. Neustále zmiňovaný Bruce Lee aka žák Mistra Ipa se ani zde neprojeví nijak výrazně (jeden fight s povinnými pohyby, mňoukáním a nunchaku). Celé to působí jako hongkongský film z roku 1978, až tak tradiční scény, zápletka, výkony jsou použity, což není výtka, ale při porovnání s nadprůměrným prvním dílem je toto neslané nemastné a prostě už opakující se situace v konfliktech postav a utiskování Číňanů všemi jinými národy. Pochválit zase musím to neustálé mytizování Ip Mana jako ochránce slabších, ty scény když se někde objeví a vymlátí přesilu darebáků jsou prostě krásný. Stejně tak Kawaiova hudba. (03.03.2020)

[3,5*]     Tešil som sa na pokračovanie mojej obľúbenej série o Ip Manovi a sklamaný som nebol, určite je to dôstojné zakončenie celej série. Na súboje sa opäť úžasne pozerá, Ip Man sa aj na staré kolená parádne obracia a príbeh opäť dokáže strhnúť, hoci tej telenovelovej naivity tam bolo trošku viac, ako v predchádzajúcich dieloch. Škoda, že toho Brucea Leeho tam nebolo o niečo viac, aj keď chápem, že film nebol o ňom, ale o Ip Manovi. (16.10.2021)