Ip Man 4: The Finale

Vyvrcholení velké ryzí čínské martial arts série, které trvalo krásných 12 let je u konce a pro mě nejspíš i nejlepší díl celé série. Je to absolutní Mordus- Ultimátum, který má velmi silný, emotivní a dojemný příběh, který obsahuje špičkové až bezchybné souboje ( a že jich je!!). Donnie Yen se vydává do Ameriky, aby nalezl školu pro svého neposlušného syna, ale dostává se do komplikací a je zde hezky vyobrazen rasismus i šikana tehdejší doby ( Scéna, kdy čínská studentka je šikanována svými spolužáky je velmi silná) a potěší i Bruce Lee, poměrně neznámý Chris Collins či nekompromisní Scott Adkins, který si dává záporáka opět ve velkém. Každý souboj má něco do sebe a především je nádherná výměna jiných stylů ( Karate vs Wing Chun) a u finále jsem řval radostí tak, že mi v baráku praskaly všechny zdi. Dlouho jsem neviděl pořádnou, čistou martial arts rubačku s ještě tak velmi poutavým a hezkým příběhem. Donnie Yen je ikona a IP man s ním. Nádhera. 10/10. (10.02.2020)

YIP Man se na úvod ocitá už skoro na YIPce (kouříš, Bohumile?) a vše ostatní pak už setrvačností dojíždí jak přes vybledlý otloukací kopírák. Jenom se to tentokrát kvůli krajně nespokojenému synkovi přesunulo z Číny až do Spo(ko)jených Států.... Kromě obvyklých semknutě tleskajících čínsko vlasteneckých nálad je tradičně fascinující zejména zázračná gumová odolnost všech těchto soudruhů, kteří po obdržení multi nadílky mega devastujících fatálních kopů a úderů (kdy za normálních okolností by se už chystal invalidní vozík nebo přímo proslov v krematoriu) vždy z kómatu znovu čerstvě vyskočí a začnou s novou silou a energií bušit a kopat do svého spolutanečníka jakoby nic (včetně speciálního prodlouženého pěstního tremola pana IPa). Pak zase ten druhý během několika vteřin se šamanským úpěním znovu vleže recykluje, slepí, propojí a oživí všechny své zlomené kosti, natržené svaly a poškozenou šedou kůru mozkovou (plus namaže trochu kečupu na rty a kolem očí aby se neřeklo), ladným obloukem z lehu opět nečekaně vystartuje a duo úspěšně a s novou vitalitou pokračuje ve svém výstupu aspoň tak na 10 dalších vyvážených střídaček až do chvíle, kdy jeden konečně souhlasí s neobnovením výpadového cyklu, sbalí se, ukloní a svěže odcupitá domů (a abychom náhodou nic podstatného nepromeškali, pan stříhač nám v klíčových chvílích štědře nabízí i pěkná amatérská záběrová repete). Na pár momentů sem zabruslil dokonce i sám Bruce Lee a v koncentrovaném čase úspěšně předvedl všechny své populární škleby a ksichtíky, včetně obvyklé star dance práce s řetězovými tyčkami i velmi účinných vysokofrekvenčních hlasivkových impulzů. Není však jasné proč stejným způsobem s přehledem nepomohl i hromadně ubíjeným lokálním kung fu mistrům v případě zlého a nepěkně rasisticky nadopovaného desátníka a nechal to jen na svém nemocném a už ne tak výkonném učiteli, jehož zápěstí už občas místy vypadávají ze závitů. Asi byl busy s psaním nové úspěšné knihy? Vypadá ale že bouchací kmen s čnějícími uřízlými větývkami a slušivě pohodlné černé šaty až na zem už asi finálně osiří? Smutné ... (25.02.2020)

"Sebevědomí a sebejistota je na prvním místě a nejdůležitější... Ať jsi, kde jsi..." Vyvrcholení velké ryzí čínské martial arts série, která trvala krásných 12 let, a pro mě nejspíš i nejlepší díl celé série. Je to absolutní MASTERPIECE, který má velmi silný, emotivní a dojemný příběh, který obsahuje špičkové až bezchybné souboje (a že jich je!!). Donnie Yen se vydává do Ameriky, aby nalezl školu pro svého neposlušného syna, ale dostává se do komplikací a je zde hezky vyobrazen rasismus i šikana tehdejší doby (scéna, kdy je čínská studentka šikanována svými spolužáky je velmi silná) a potěší i Bruce Lee, poměrně neznámý Chris Collins či nekompromisní Scott Adkins, který si dává záporáka opět ve velkém. Každý souboj má něco do sebe, a především je nádherná výměna jiných stylů (Karate vs Wing Chun) a u finále jsem řval radostí tak, že mi v baráku praskaly všechny zdi. "Ip Man 4" je pořádná čistokrevná martial arts rubačka s velmi poutavým a hezkým příběhem. Brečel jsem dojetím od začátku do konce. Donnie Yen je ikona a IP man s ním. Top martial arts film tohoto století... /100% + FILM ROKU + TOP 10/ (17.08.2023)

Občas zvyknem zopakovať jednu dosť cynickú vetu, že "rasizmus tu bude dovtedy, kým o ňom budeme hovoriť". Viem, je to priveľmi zjednodušený pohľad, ale ide v podstate len o to, že nemám rád, keď sa v niektorých filmoch v každej scéne účelovo s touto, niekedy až dogmou, preháňa. Píšem o tom preto, lebo aj teraz som mal zo začiatku podobný dojem, ktorý pretrvával asi do prvej tretiny. Aj keď takmer každá scéna vyjadrovala nejakú diskrimináciu, vo mne ten pocit postupne vyprchával a nevadilo mi to. Malo to tu nakoniec oprávnenie a záver filmu to oprávnenie ešte potvrdil. Až ma dojal. Škola v usa sa nekonala a Číňania môžu byť na svoju históriu, aj na kung-fu, hrdí. A myslím, že aj na toto štvrté, dôstojné zavŕšenie Ip mana. Technicky sa oproti predošlým dielom nezmenilo nič a aj tu sa vsádza na pomalšie, zato estetické tempo. 75% (15.02.2021)

Příběh Ip Mana se uzavírá ve čtvrtém pokračování. Co na tom, že se skutečným životem tohoto mistra má pramálo společného a drží se jen několika stěžejních životních bodů? O milence, závislosti na opiu, jeho touze po penězích, atd. se tu nehovoří, protože by to narušilo auru, kterou mu tvůrci filmu vytvářejí již od prvního snímku. Jako filmová série to však funguje skvěle, na čemž má svůj podíl excelentní choreografie, výtečná hudba (zejména ten ikonický motiv) a parádní Donnie Yen. Vzhledem k tomu, že Wing Chun praktikuji, byť zatím na opravdu nízké úrovni, tak do soubojů trošičku vidím a ne vždy to je Wing Chun jak má být. Ale nevadí mi to, nepohoršuje mě to. Jsem rád, že o "mém" stylu existuje zdařilá filmová série, v níž je hlavní hrdina právě legendární SiFu Ip. O to víc pak potěší pěkně pojaté Chi sao, Pun sao, údery z krátké vzdálenosti, řetězové údery, Lan sao, Bong sao, atd. atd. Kvalita všech dílů je proměnlivá, ale ten závěrečný dle mého o kousek překonává trojku, byť těch dílčích zápletek (navíc svým vývojem předvídatelných) je tu jaksi moc a americká základna tomu dala korunu. Tím však nehaním pěkně zpracované souboje Geddese (můj oblíbenec Adkins opět potvrzuje své kvality) s mistrem Wanem a Ipem (Ty údery prsty na oko a krk! Wow!). Závěr u dřevěné panny je dojemným pomkrnutím na všechny, kdo vědí něco o Wing Chun a Ipovi, konkrétně na skutečné video, na němž umírající Ip Man cvičí. Potěšilo také zapojení (konečně!) Bruce Lee do příběhu, protože ten by tu neměl chybět. (25.10.2020)