La French – Francouzská spojka

„TEN SOUDCE MĚ SERE ČÍM DÁL VÍC…“ /// Když se řekne Francouzská spojka, mnozí si představěj svéraznýho poldu Pepka v podání Gene Hackmana a při pomyšlení na remake se předem vopupínkujou. Proto je uklidním: nejnovější „La French“ nemá s touhle klasikou (a tedy ani s knihou Robina Moorea) skoro nic společnýho. Příběh je založenej na skutečnejch událostech a vodehrává se v rozmezí let 1975 – 1981 v Marseille. Úkolem soudce Pierre Michela je udělat něco s probíhající drogovou válkou. Čeká ho náročná práce, protože šéf drogového gangu, Gaëtan "Tany" Zampa, má pod palcem politiky, policii i soudy. Anglickej název („The Connection“) hezky vystihuje jednak síť distribuující heroin, a zároveň pouto, který si mezi sebou tihle dva vytvořej. Příběh se postupně soustředí jen na ně a ti ostatní jsou jen solidně zaplacený křoví. Pro našince se z historickýho hlediska nejedná o extra zajímavý osobnosti, navíc scénárista a režisér Cedric Jiménez chce nalákat na jiný věci, než jsou automobilový honičky nebo svištění kulek. Snaží se vytěžit maximum z charakteru osobností. A vrcholným dramatickým číslem má bejt jejich setkání. Svět zločinu pohledem z obou stran ukázal už NELÍTOSTNÝ SOUBOJ (1995). Právě srovnání s jinejma filmama láme „La French“ vaz. Nepřináší nic novýho, nebo originálního a ještě mu schází energie, která by dokázala utáhnout takovou dýlku. Jedná se o standardní filmařinu s dobrejma hereckejma výkonama, která je možná víc zajímavá politicky, než filmově. Příběh je lehce napínavej, ale zbytečně dlouhej a doporučil bych ho všem nostalgikům. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Je mi jedno, jak dlouho film trvá, hlavně když zvítězí spravedlnost! (a taky je fajn, když někdo natáhne brka. Aspoň jeden…) 3.) Thx za titule „audit.cz“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (16.08.2015)

9/10.Hodnotím tak vysoko že už jsem tak dlouho neviděla kvalitní gangsterku jako byla tahle.Režisér vymačkal z herců maximum.Nasadil proti sobě dva typově absolutně stejné herce což bylo jediné mínus.Byl to dosti rušivý element.Děj plný zvratů.Absence monstr scén které míří na diváka aby ho nějak ohromily.Kostýmy,rekvizity vše zapadalo do doby do které byl příběh zasazen. (18.09.2021)

Když se řekne Marseille, vybaví se člověku dvě věci. Olympique a heroin. Fandům francouzských kriminálek ne nutně v tomhle pořadí.. Občas i lítostný souboj, ve kterém Dujardinův soudce uplatňuje při sekání chapadel kromě houževnatosti i odzbrojující úsměv a hlava chobotnice Lellouche zase výrazy odkoukané od De Nira. Po necelé hodině přijde jejich první společné setkání, po kterém La French přeřadí na vyšší rychlostní stupeň a vy si už jen užíváte to vrnění dobře promazaného retro motoru s emočním vstřikováním. Možná jsem se pořádně nedíval, ale nikde jsem nezahlédl Hackmanova Pepka ve srandovním klobouku. Touhle dobou tam měl být.. (31.03.2022)

Já se tolik těšil! A prvních čtyřicet minut jsem v ruce i vzrušeně mačkal řádně ztvrdlý kroasán. Sedmdesátá léta v Marsej, charmantní metromaskulín delonovského typu, jediný, který dnes dokáže Klůnymu vylízat pěnu z Nespresa, se pustí do pronásledování brutální francouzsko – italské narkomafie, vedené zlým a nemilosrdným teploušem Lelůšem. Nadšený divák má pomalu pocit, že sleduje Tři muže na zabití Chobotnicí a jen čeká, kdy se objeví Pepek Hekmen a začne dělat bordel. Náhle však, a to dříve než byste řekli Korádo Katány, v tom něco hrkne a zvrhne se to v poměrně otravnou oleženinu, kdy vyšetřující soudce sleduje, sleduje a sleduje, bukvičák uniká, uniká a uniká, oba jen soupeří, kdo má nagelovanější vlasy a drsnější strniště, načež to to po stopětatřiceti minutách testoteroristické stopáže vyvrcholí závěrem, po němž by si měl scénárista prohmatat temeno, jestli mu tam náhodou neústí močová trubice. Asi to ten Chimenéz dopisoval na Diwanu a těžce to rozuzlení pomrdali. Pozor půlboiler! Když už musím dvě a čtvrt hodiny sledovat, jak někdo unyle honí kokota, bez důkazů nemůže vyvrcholit a tak nakonec ho prostě z ničeho nic vycáká, aniž by nějaké získal, mám právo být kurevsky nasraný, no ne? Pardon, chtěl jsem samozřejmě říct „spravedlivě rozčarován“. Hodně hnusná trojka. (27.06.2015)

Typicky francouzsky precizní, od začátku až do konce Nevím, jestli i závěr byl přesně takový, jako ve filmu, nicméně když vezmu v potaz o kolik peněz v tomhle filmu šlo, zas tak moc bych se nedivil. La French je další z řady poctivě zrežírovaných, francouzských kriminálek, kteří na tenhle žánr mají asi nějaký galský patent. Jinak si tuhle očividnou kvalitu ani neumím vysvětlit. (30.03.2017)