Režie:
Steven SoderberghKamera:
Steven SoderberghHudba:
Cliff MartinezHrají:
Clive Owen, Eve Hewson, André Holland, Eric Johnson, Juliet Rylance, Chris Sullivan, Cara Seymour, Zuzanna Szadkowski, Lucas Papaelias, Suzanne Savoy (více)VOD (1)
Série(2) / Epizody(20)
Obsahy(1)
Knick: Doktoři bez hranic je nový dramatický seriál z produkce Cinemaxu od oscarového režiséra Stevena Soderbergha. Odehrává se v centrálním New Yorku roku 1900 a soustředí se na legendární nemocnici Knickerbocker Hospital, kde na začátku dvacátého století pokrokoví lékaři, zdravotní sestry a všechen ostatní personál posouvali hranice medicíny v době, kdy úmrtnost lámala rekordy a antibiotika neexistovala. Clive Owen ztvárňuje hlavní roli doktora Johna Thackeryho, skvělého chirurga, jenž je průkopníkem nových metod v oboru, navzdory své vážné závislosti na kokainu. Thackery vede tým lékařů, který zahrnuje jeho chráněnce Dr. Everetta Gallingera, mladého Dr. Bertieho Chickeringa a Algernona Edwardse, nadějného chirurga, který byl Thackerymu nedávno vnucen. Dalšími zajímavými postavami v nemocnici jsou: Cornelia Robertsonová, dcera patrona nemocnice; mrzoutský řidič sanitky Tom Cleary; Lucy Elkinsová, sestra, jež nedávno přišla z venkova; nečestný ředitel Herman Barrow a Sestra Harriet - jeptiška, které nečiní potíž říci svůj názor.
Cinemax uvádí druhou řadu dramatického dobového seriálu, nominovaného na cenu Emmy®, od oscarového režiséra Stevena Soderbergha. Clive Owen se vrací v hlavní roli jako John Thackery, vynikající chirurg v newyorské nemocnici na počátku 20. století, který navzdory své závislosti na drogách posouvá hranice medicíny, morálky i rasové rovnoprávnosti. Nemocnice Knick, jak se The Knickerbocker Hospital zkráceně nazývá, je od začátku druhé řady zmítána dramatickými otřesy, jelikož nepřítomnost Thackeryho (je hospitalizován v Nové Anglii kvůli závislosti na kokainu), nedostatek bohatých pacientů a četné finanční přešlapy dovedly představenstvo k rozhodnutí přemístit legendární nemocnici z centra města na jeho okraj. Jak plány na stěhování postupují, Algernon Edwards (André Holland) - nadaný chirurg černé pleti, jehož milostný románek s patronkou nemocnice Cornelií Robertsonovou (Juliet Rylanceová) skončil potratem a Corneliiným sňatkem se zámožným bílým dědicem - se snaží zaujmout Thackeryho pozici hlavního chirurga. Ostatní lékaři, zdravotní sestry, jeptišky a správcové se mezitím potýkají s řadou problémů jak v profesním, tak v soukromém životě. (Cinemax)
(více)Videa (53)
Recenze (396)
Clive Owen, Cliff Martinez, Steven Soderbergh. Nemocnice na kraji města před sto lety a seriálové překvapení roku. Maximální hodnocení si schovám na příště, potenciál k dosažení vyšších met tam místy podřimuje v kokainovém rauši. Ovšem ta tečka na odvykačce byla bezvadná, už dlouho jsem se tak nenasmál. /// 2. sezóna /// Čistokrevná pecka. Soderbergh má finále roku v kapse, dokonce se mu podařilo trumfnout i to navýsost hřejivé Fargo a má slušně našlápnuto na dobytí televizního trůnu. Ovšem to, co zde skutečně vládne, je geniální soundtrack Cliffa Martineze… jedním slovem lahůdka. Druhá sezóna s přehledem za pět. ()
Soderberghovo ´vykoupení z věznice jménem Hollywood´ a jasný argument pro ty, kteří tvrdí, že TV tvorba je v posledních letech zajímavější a progresivnější, než to, co nabízí tvorba filmová. Už se nedivím slovům Soderbergha o tom, že v současné televizní produkci našel konečně tu tvůrčí svobodu, která mu tak ve velkostudiové filmové výrobě chyběla. ()
Lékařský seriál, po jehož skončení máte potřebu smýt ze sebe zasychající krev a zpoza nehtů si vyškrábat zbytky tlustého střeva a placenty. Soderbergh nás do víru systematizovaného šílenství vtahuje pomalu, důkladně a bez ohledu na to, kolik diváků opustí představení po prvních pěti minutách, kdy si společně s rasistickým misogynem šlehneme dávku kokainu, projedeme se newyorskou ulicí, kde v bolestech dodýchává černý kůň a budeme svědky smrti matky i s jejím právě narozeným dítětem. ___ V navozování pocitu nevolnosti a dojmu časoprostoru, v němž vás od smrti neustále dělí jen krůček a kde byste tudíž rozhodně nechtěli skončit s vážnější nemocí než s nachlazením, je Soderberghovy kromě hudby a přirozeného (tedy ponurého) svícení nápomocna především kamera. Ta se stává nervóznější společně s postavami a od pečlivě komponovaných, přehledných celků, dávajícím jatkám na operačním stole punc civilizovanosti, přechází k bezprostřední fly on the wall observaci a viscerálním, ručně snímaným detailům. K plynulosti vyprávění a dojmu neustálého běhu událostí přispívá „štafetové“ sledování postav, kdy kamera svou pozornost odpoutá od jednoho herce a v rámci téhož záběru hladce pokračuje sledováním herce jiného. ___ Nemocnice zde představuje komplexní organismus, k jehož bezproblémovému fungování je potřeba zkoordinovat několik pomyslných chapadel a zkrotit ega jednotlivých, neboť právě o ně se zde bojuje v prvé řadě, ne o životy pacientů. Zatímco Thackery volí k uvolnění napětí kokain a Barrow návštěvy bordelů, Edwards si nemožnost veřejného naplnění maskulinní role kompenzuje stejně jako hrdinové Klubu rváčů sebedestruktivními bitkami. Většinu postav spojuje téma variované v celé Soderberghově filmografii – neschopnost či nemožnost vřadit se do světa, v němž žijí, a z toho plynoucí emocionální vyprahlost, pocit odcizení a osamělosti. Díky pestrosti jednotlivých figur a konfliktů, ke kterým mezi nimi dochází (přičemž Thackery vyzývá rovnou Boha) se Soderberghovu průřezu morálně zkorumpovanou společnosti daří pokrýt tak pestrou paletu témat, jako jsou rasová segregace, sociální stratifikace, prolínání třídního a rasového napětí, korupce, migrace, drogy a církev. Snahou o rovnoměrnou dělbu pozornosti se Knick blíží více dokumentujícímu než dramatizující rozplétání komplexní sítě známému z počinů Davida Simona (The Wire, Treme). ___ Čtvrtá epizoda, kdy jdou ústřední postavy v dříve rozehraných partiích tvrdě do sebe, je srovnatelně dynamická jako pilot. Neděje se toho přitom tolik a tak rychle, dynamizující jsou především neustálé a pro Soderbergha charakteristické změny hledisek, výborně zužitkovávající proměnlivou hloubku pole. Z mnoha střetávajících se perspektiv přitom není žádná privilegovaná, což odpovídá snaze tvůrců nikoho nesoudit a klinickým pohledem, bez příkras i bez předsudků, ukázat, jakou devalvací mezilidských vztahů na pouhý obchod byl již před sto lety vykoupen vědeckotechnický rozvoj (technofetišistické detaily všelijakých patentů jsou stále častější). Podrobněji k celému seriálu zde. 90% () (méně) (více)
Spousty hereckých es se pouští do seriálů, jsem rád, že se i Clive Owen rozhodl přidat a navíc k tomuto zajímavému projektu. Není to seriál pro slabé povahy, operace jsou opravdu drsné a detailní. Druhá série, Owen dokazuje, že je ze současné herecké elity, která působí v seriálech absolutně TOP, spolu s Cumberbatchem, Machtem a Speceyem jsou moji naprostí favoriti. I druhá řada v podání Clive Owena aka Dr. Thackeryho byla peckovní! ()
Kvalitní dobovka, určena hlavně těm, co si myslí, že heřmánek je na všechno a pacebu dávají tu méně, tu více přednost před klasickou medicínou, i ona má svoje vzlety, pády, úspěchy i začátky. Zde, v New Yorku na začátku minulého věku mě zaujaly především nejrůznější podoby rasismu a smutné zjištění, že mnoho z těchto zpátečnických myšlenek v nás zůstává. 90%. ()
Galerie (421)
Zajímavosti (12)
- Doktor Thackery (Clive Owen) fouká usušené neštovičné strupy vesničanům do nosu, aby byli proti této nemoci imunní. Jedná se o skutečnou metodu, jejichž první zmínky pochází z 10. století z Číny. Tato metoda dostala později název „variolizace“. (dan4815)
- Hoci sa seriál odohráva v rokoch 1900 a 1901, postavy už nazývajú nemocnicu názvom Knickerbocker. V skutočnosti bola nemocnica, ktorou sa seriál inšpiroval, premenovaná na Knickerbocker až v roku 1913. Dovtedy niesla názov J. Hood Wright Memorial Hospital. (GTS_PUNK)
Reklama